Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(5), 75-82 | DOI: 10.11118/actaun201058050075

VYUŽITÍ KVASINKOVÉ KULTURY VE VÝŽIVĚ LAKTUJÍCÍCH DOJNIC

Petr Doležal1, Jan Dvořáček1, Jitka Dvořáčková1, Roman Poštulka1, Jan Doležal1, Katarzyna Szwedziak2
1 Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
2 Opole Universyty of Technology, Poland

Cílem práce bylo posoudit vliv přídavku kvasinkové kultury Sacharomyces cerevisiae (CNCM I - 1077) ve směsné krmné dávce s vyšším podílem škrobu na ovlivnění bachorové fermentace laktujících dojnic v postpartálním období s užitkovostí 9 000 litrů. Krmná dieta obsahovala 18 kg kukuřičné siláže dobré kvality s vyšším obsahem sušiny, 6 kg vojtěškové siláže; 5 kg siláže z celých rostlin hrachu, 3 kg silážovaného mechanicky upraveného vlhkého kukuřičného zrna, 1 kg lučního sena, 1 kg řepkových pokrutin, 4 kg pivovarského mláta a 8 kg produkční směsi. Do pokusu bylo zařazeno celkem 12 dojnic, z toho šest bylo v kontrolní a šest v pokusné skupině. Kvasinková kultura s Sacharomyces cerevisiae byla dojnicím přidávána v pokusné skupině zamíchaná do produkční směsi v dávce 2,8*1010 cfu / den a krávu. TMR obsahovala vyšší koncentraci škrobu (27,42 % in 1 kg of DM), poměr škrobu : WSC byl vysoký (7,55:1), titrační kyselost (KVV) vodního výluhu TMR byla rovněž vysoká (1090 mg KOH.100 g-1). Hodnota pH TMR byla nízká (4,79). Koncentrace vlákniny v 1 kg sušiny TMR (18,23 %) byla zvýšená. Obsah NDF v sušině byl 30,98 % a ADF 20,46 %). Přídavek kvasinkového preparátu nezvýšil statisticky významně denní tvorbu ruminálních TMK (98,517 ± 4,588 vs. 96,968 ± 4,807 mmol . l-1 of rumen fluid), ale významné (P < 0,01) rozdíly byly prokázány u hodnoty pH (6,07 ± 0,066 vs 5,93 ± 0,056). Hodnota pH bachorové tekutiny krav kontrolní skupiny leží pod fyziologickou hranicí. Přídavek kvasinkového preparátu neovlivnil proti očekávání statisticky významně míru využitelnosti amoniaku (12,267 ± 0,745 vs. 10,850 ± 4,115 mmol . l-1 a obě hodnoty se nacházely ve fyziologické hranici. Kvasinková kultura vysoce významně (P < 0,01) ovlivnila procentuální zastoupení jednotlivých TMK ve srovnání s kravami kontrolní skupiny. Přídavkem kvasinkové kultury se zvýšil podíl AA a velmi významně (P < 0,01) snížil podíl PA a BA ve srovnání s kontrolní skupinou. V bachorové tekutině krav obou skupin byl diagnostikován vyšší nález PA a BA oproti referenčnímu limitu. Statisticky významné rozdíly (P < 0,05) byly zjištěny také mezi průměrnými hodnotami infusorií ve prospěch krav pokusné skupiny (342,333 ± 10,9341 vs. 308,333 ± 24,390 tis . ml-1).

dojnice, kvasinková kultura, Sacharomyces cerevisiae, bachorová tekutina, krmení dojnic, bachorová fermentace

The use of yeast culture in feeding of dairy cows

The aim of this study was to determine the effect of a yeast culture (Saccharomyces cerevisiae CNCM I - 1077) addition in the diet of dairy cows on their rumen fermentation. Animals received a diet consisting of good maize silage with a higher dry matter content (18 kg), 6 kg of lucerne haylage, 5 kg of pea - silage, 3 kg of ensiled high moisture crimped corn, 1 kg of meadow hay, rape-cake 1 kg, brewer's grain silage 4 kg, and 8.0 kg feed mixture. The yeast culture was added to the mixture in the dose 2.8*1010 cfu/day and cow. The supplement of yeast culture showed a positive effect on ruminal VFA production by experimental group cows in comparison with control, higher production (P < 0.01) of acetic acid (58.50 ± 1.2583b vs. 51.833 ± 2.409a %), and lower production of propionic and butyric acid (24.667 ± 1.3744a vs. 28.833 ± 1.863b %). The average utilisation of ammonia was higher by cows in treated group (12.267 ± 0.754 mmol/L), but difference was not significant. The difference in number of protozoa of cows in the control and experimental groups was significant (P < 0.05) different (308.333 ± 24.390a vs. 342.333 ± 10.9341b ths /1 ml of rumen fluid).

Keywords: dairy cows, yeast culture, Saccharomyces cerevisiae, rumen fluid, dairy feeding, rumen fermentation
Grants and funding:

The study was financially supported from the Research project No. MSM 6215648905 Biological and technological aspects of the sustainability of controlled ecosystems and their adaptability to the climate change funded by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic.

Received: June 4, 2010; Published: August 6, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Doležal, P., Dvořáček, J., Dvořáčková, J., Poštulka, R., Doležal, J., & Szwedziak, K. (2010). The use of yeast culture in feeding of dairy cows. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 58(5), 75-82. doi: 10.11118/actaun201058050075
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ALSHAIKH, M. A., ALSIADI, M. Y., ZAHRAN, S. M. et al., 2002: Effect of feeding yeast culture from different sources on the performance of lactating Holstein cow in Saudi Arabia. Asian Australasian Journal of Animal Science, 15:3, 352-356. DOI: 10.5713/ajas.2002.352 Go to original source...
    2. AOAC 2005: Official Methods of Analysis, AOAC International, 18th Edition. Gaithersburg, USA, ISBN 0-935584-375-37.
    3. AUCLAIR, E., 2004: Kvasinky Sacharomyces cerevisiae: Nová skupina krmných aditiv pro budoucnost. In: Perspektivní aditiva ve výživě zvířat, Průhonice u Prahy (osobní nepublikované sdělení).
    4. BAX, J., 2004: Ovlivnění činnosti bachoru. In: Odborný seminář Výživa dojnic (osobní nepublikované sdělení).
    5. BÍREŠ, J. et al., 2000: Stratégia a taktika riešenia produkčných a zdravotných porúch v chovoch dojníc. In: Sborník IV. Dni výživy a veterinárnej dietetiky, Košice, 21-25.
    6. BÍRO, D. et al., 2001: Vplyv biologických stimulátorov fermentácie na výživnú hodnotu kukuřičných siláží. In: Sborník IV. Kábrtovy dietetické dny, Brno, 73-78.
    7. BLAKE, J. S., 1993: Význam stabilního bachorového prostředí pro užitkovost přežvýkavců a způsoby jeho dosažení. In: Sborník Biotechnologie ve výživě zvířat, DT Brno. 25-32.
    8. BRYDL, E., BATA, A., RAFAI, P. et al., 1995: Effect of viable Saccharomyces cerevisiae on rumen fermentation, acid-base metabolism and milk production in dairy cows. Magyar-Allatorvosok-Lapja, 50: 9, 543-548.
    9. CLARC, J. H. et al., 2001: Nutrient requirements of dairy cattle : Seventh Revised Edition. 7th edition. Washington D. C.: National academy press, 381 s. ISBN 0-309-06997-1.
    10. DOREAU, M., JOUANY J., 1998: Effect of a Saccharomyces cerevisiae on nutrient digestion in lactating dairy cows. Journal of Dairy Sci., 3214-3221. DOI: 10.3168/jds.S0022-0302(98)75885-0 Go to original source...
    11. DVOŘÁK, R., 1994: Charakteristika fermentačních procesů v bachoru. In: Sborník Biotechnologie v krmivářském průmyslu, VÚVZ Pohořelice, 21-24.
    12. ENJALBERT, F., GARRETT, J. E, MONCOULON, R. et al., 1999: Effects of yeast culture (Saccharomyces cerevisiae) on ruminal digestion in non-lactating dairy cows. In: Animal-Feed-science-and-Technology, 76, 3-4:195-206. DOI: 10.1016/S0377-8401(98)00230-2
    13. FLACHOWSKI, G., LOOSE, K., LEBZIEN, P., MATTHE, A., GOLLNISCH, K., DAENICKE, R., 2000: Zur Bereitstellung von Maisprodukten als Stärkequellen für die Milchkühe. Landbauforschung Vőlkenrode Sonderheft 217, 71-82.
    14. HARRISON, G. A., HEM,KEN, R. W., DAWSON, K. A., HARMON, R. J., 1988: Influence of addition of yeast culture supplement to diets of lactating cows on ruminal fermentation and microbial populations. Journal of Dairy Sci., 71: 2967-2975. DOI: 10.3168/jds.S0022-0302(88)79894-X Go to original source...
    15. HOFÍREK, B., DVOŘÁK, R., 2002: Metody odběru bachorové tekutiny a její praktický význam. Farmář, 7, 46-47.
    16. HOFÍREK, B., DVOŘÁK, R., 2002: Význam vyšetřování bachorové tekutiny. Farmář, 10, 48-50.
    17. HOOVER, W., 1986: Chemical factors invoeld in ruminal fiber digestion. Journal of. Dairy Sci., 69: 2755-2766. DOI: 10.3168/jds.S0022-0302(86)80724-X Go to original source...
    18. ILLEK, J., 2004: Vliv kvasinek Sacharomyces cerevisiae na fermentační procesy v bachoru a skladbu mléka dojnic. In. Perspektivní aditiva ve výživě zvířat. Průhonice u Prahy: (osobní nepublikované sdělení).
    19. JOUANY, J. P., 2001: Dvacet let výzkumu kvasinkových kultur a jejich masivní nástup v současné době ve výživě přežvýkavců. In: Sborník z 15. evropského přednáškového turné firmy Alltech, Brno, 29-39.
    20. KALAČ, P., PIVNIČKOVÁ, L., 1987: Posouzení výskytu nižších alkoholů v silážích a senážích. Živočišná výroba, 32, (LX), 7: 641-645.
    21. KAMRA, D. N., CHAUDHARY, L. C., NEETA, A. et al., 2002: Growth performance, nutrient utilization, rumen fermentation and enzyme activities in calves fed on Saccharomyces cerevisiae supplemented Diet. Indian Journal of Animal Sciences, 72, 6: 472-475.
    22. KOVÁČOVÁ, J., 2001: Bachorová degradácia a črevná stravitelosť N-látok a organickej hmoty vybraných krmív u hovádzieho dobytka. In: Sborník IV. Kábrtovy dietetické dny, Brno, 195-200.
    23. KULPYS, J., STANKEVIČIUS R., JEREŠIÚNAS, A., PIKELIS, V. 2006: Zum Einfluss des Pansen-Modifikators S. cerevisiae1026 auf biochemische und hygienische Milchparameter. In: Tagungsband 5. BOKU-Symoposium Tierernährung, Wien, 135-143, ISBN-13: 978-3-900962-66-1.
    24. KUNG, L. et al., 1997: Effects of a live yeast culture and enzymes on in vitro ruminal fermentation and milk production of dairy cows. Journal of Dairy Science, 80, 9: 2045-2051. DOI: 10.3168/jds.S0022-0302(97)76149-6 Go to original source...
    25. LYONS, T. P., 1993: Požadavky současnosti na vývoj biotechnologických metod v oblasti výživy a krmení zvířat. In: Biotechnologie ve výživě zvířat. VII. Evropské přednáškové turné, Brno, 11-24.
    26. NEWBOLD, C., J., WALLACE, R. J., Mc INTOSH, F. M., 1996: Mode of action of the yeast Saccharomyces cerevisiae as feed additive for ruminants. Brit. J. Nutr., 76: 249. DOI: 10.1079/BJN19960029 Go to original source...
    27. PESTEVSEK, U., PITAMIC, S., ZUST, J., 1998: Influence of addition of yeast culture to diets of dairy cows in postpartal period on body weight ruminal fermentation and milk production. Zbornik-Veterinarske-Fakultete Univ. Ljubljana, 35:1-2, 63-69.
    28. POLÁKOVÁ, K. et al., 2007: Porovnání využití kukuřičného a pšeničného škrobu ve výživě vysokoužitkových dojnic. In: VII. Kábrtovy dietetické dny, 1. vyd. Brno: 284-287. ISBN 9788073050023.
    29. PUTNAM, D. E., SCHWAB, C. G., SOCHA, M. T. et al., 1997: Effect of yeast culture in the diets of early lactation dairy cows on ruminal fermentation and passage of nitrogen fractions and amino acids to the small intestine. Journal of Dairy Science, 80: 2, 374-384. DOI: 10.3168/jds.S0022-0302(97)75947-2 Go to original source...
    30. SCHWARZ, F., PEX, E. J., KIRCHGESSNER, M., 1996: Zum Einfluss stärkereicher Einzelfuttermittel auf die Verdaulichkeit und den Energiegehalt von Maissilage bei Rind und Schaf. Arch. Anim. Nutr. 49, 349-362.
    31. SCHWARZ, F. J., KURTZ, H., 2007: Corn grain processing and ist effect on ruminal degradability. Book of abstracts of the 58th Anim. Meeting of EAAP Dublin, No. 13, Wageningen Acad. Publ., p. 19.
    32. SOMMER, A., PETRIKOVIČ, P., 2003: K problémom výživy vysokoprodukčných dojníc. Agromagazín, 11, 32-35.
    33. SPANN, B., 1993: Fütterungsberater Rind, Kälber, Milchvieh, Mastrinder. Verlagsunion AGRAR, 183 s.
    34. STRZETELSKI, J., MACIEJEWICZ, J., BILIK, K. et al., 1996: Effect of new yeast on calf rearing,rumen fermentation and protozoa population in the rumen of young bulls. Roczniki Naukowe Zootechniki, 23:1, 123-141.
    35. SUNE, R. W., 1998: The yest culture (Saccharomyces cerevisiae) strain 1026 as manipulator of ruminal fermentation in relation to milk yield and composition. Revista-Cientifica-Rural, 3, 1: 70-79.
    36. TŘINÁCTÝ, J., ŠUSTALA, M., RICHTER, M., DOLEŽAL, P., 2000: Hodnocení obsahu NDF. v krmných dávkách skotu. Krmivářství, 4, (5), 41-42.
    37. TOMÁNKOVÁ, O, HOMOLKA, P., 2009: Comparison of ruminal degradability of starch of maize grain and maize silages by in vitro method. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 57: 1, s. 165-170. DOI: 10.11118/actaun200957010165 Go to original source...
    38. VOJTÍŠEK, B., 1998: Kvalita siláží, senáží a jejich vliv na zdraví krav. Farmář, 6, 31-32.
    39. VRZGULA, L., ALIJEV, A. A., BAREJ, W. et al., 1990: Poruchy látkového metabolizmu hospodárskych zvierat a ich prevencia. Príroda Bratislava, 494 s.
    40. WEISSBACH, F. et. al., 1983: Zum optimalen Rewifegrad von Silomais. Feldwirtschaft, 24:170-173.
    41. WILLIAMS, P. E. V., TAIT, C. A. G., INNES, G. M., NEWBOLD, C. J. 1991: Effects of the inclusion of yeast culture (Saccharomyces cerevisiae plus growth medium) in the diet of dairy cows on milk yield and forage degradation and fermentation patterns in the rumen of steers. Journal Anim. of Science, 69: 3016-3026. Go to original source...
    42. YOON, I. K., STERN, M. D., 1996: Effects of Saccharomyces cerevisiae and Aspergillus oryzae cultures on ruminal fermentation in dairy cows. Journal of Dairy Science, 79: 3, 411-417. DOI: 10.3168/jds.S0022-0302(96)76380-4 Go to original source...
    43. ZEMAN, L. et al., 2000: Potřeba živin pro skot-degradovatelnost dusíkatých látek. Krmivářství, 6, 18-19.
    44. ŽITŇAN, R., SOMMER, A., 2000: Morphological and functional changes in the rumen of grazing heifers. In: Dni výživy a veterinárnej dietetiky, Košice, 313-316.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content