Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(1), 115-122 | DOI: 10.11118/actaun201058010115

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY V DOBĚ VÝSKYTU EXTRÉMNÍ VĚTRNÉ EROZE NA TĚŽKÝCH PŮDÁCH

Bronislava Mužíková¹, Tomáš Středa², Jana Podhrázská³, František Toman¹

¹ Ústav aplikované a krajinné ekologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

² Český hydrometeorologický ústav, Kroftova 43, 616 67 Brno, Česká republika

³ Ústav meliorací a ochrany půdy, Lidická 25/27, 657 20 Brno, Česká republika

Prašné bouře nejsou výsadou rozlehlých plání či pouštních oblastí, setkáváme se s nimi i na našem území. Při prašných bouřích vznikají škody na půdě, zemědělských plodinách. Vítr také spolu s odnášenými půdními částicemi působí škody jak v zemědělství, tak i v průmyslu, dopravě a na životním prostředí.
K oblastem nejvíce ohroženým větrnou erozí patří jihovýchodní Morava, ačkoli se v této oblasti vyskytují převážně těžké půdy, které jsou na rozdíl od půd lehkých k větrné erozi náchylné pouze za určitých povětrnostních podmínek a při nevhodném způsobu hospodaření. Nejsilnější prašná bouře na jihovýchodní Moravě za období 1957-1996 byla zaznamenána v roce 1972 v katastru obce Bánov. Významné případy větrné eroze se však v bělokarpatském podhůří vyskytují téměř každý rok. Větrná eroze se v tomto území vyskytuje zejména v zimním a předjarním období. Dle provedeného výzkumu (ŠVEHLÍK, 2007) se nejčastěji vyskytuje v březnu, ale často také v lednu, únoru a v dubnu. Vítr v tomto období často neodnáší jen ornici, ale také sněhovou pokrývku. Odnos sněhu větrem závisí na síle větru i na fyzikálním stavu sněhu (kyprosti).
Pro vyhodnocení meteorologických podmínek při výskytu prašných bouří byly vybrány tři případy: předjaří 1972 u Bánova, duben 1976 u Polešovic a duben 1987 mezi obcemi Bánov - Suchá Loz - Nivnice. Při vyhodnocování těchto případů silné větrné eroze byla využita data z nejbližších klimatologických stanic - Staré Město (1976) a Strání (1972 a 1987). Byly posuzovány meteorologické podmínky (větrné, teplotní a srážkové poměry a výška sněhové pokrývky) několik měsíců před výskytem prašných bouří i v době jejich výskytu. Pokud bylo známo přesnější datum výskytu prašné bouře, byly vyhodnoceny meteorologické podmínky v dané dny.
Vybrané případy eroze se jeví na první pohled poměrně odlišné. Zatímco v roce 1972 a 1987 působil škody vítr JV směru, v roce 1976 to byl spíše vítr severní. Také časové zařazení není totožné. V roce 1972 se eroze vyskytovala od ledna do března, v ostatních dvou případech se jednalo o duben. Jednotlivé zimy a předjaří se také liší výškou sněhové pokrývky i teplotními a srážkovými poměry.
Sněhová pokrývka byla nejvyšší v zimním období 1986/1987, až 64 cm, zatímco v období 1975/1976 byla pouze nesouvislá. V době výskytu bouří však byla sněhová pokrývka ve všech třech případech slabá až žádná.
Lze říci, že ve všech případech prašných bouří byla průměrná denní teplota vzduchu i přízemní minimální teplota nad bodem mrazu či těsně pod ním, zpravidla však před výskytem bouře došlo k nárůstu teploty, často ze záporných do kladných hodnot a došlo tedy patrně také k rozmrznutí půdy.
V případě dubnových epizod se nevyskytla ani sněhová pokrývka, ale také srážkové úhrny byly nepatrné.
Půda na stanici byla v době výskytu větrné eroze většinou holá, suchá a rozmrzlá.
Opatření proti větrné erozi spočívají především v organizaci půdního fondu, orientaci pozemků směrem k převládajícím směrům větru, střídání výškově rozdílných plodin, ponechávání strniště či posklizňových zbytků na povrchu půdy. Lze použít také umělé zábrany, umělé překážky. Nejúčinnějším opatřením zůstávají ochranné lesní pásy, větrolamy.

větrná eroze, prašná bouře, těžké půdy

Received: October 30, 2009; Published: October 5, 2014  Show citation