Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(1), 95-100 | DOI: 10.11118/actaun201058010095

OBSAH VITAMINU C U VYBRANÝCH ZELENIN VE VZTAHU K ODRŮDĚ, PĚSTEBNÍ LOKALITĚ, ROKU A SKLADOVÁNÍ

Jana Matějková, Kristína Petříková
Ústav zelinářství a květinářství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Valtická 337, 691 44 Lednice, Česká republika

Byl sledován obsah vitaminu C v mrkvi, petrželi, cibuli, česneku a póru ve vztahu k odrůdě, pěstební lokalitě, pěstebnímu roku a skladování. Pokus navazoval na analýzy nutriční hodnoty zelenin, které probíhají na Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty v Lednici.
Zeleniny byly pěstovány v letech 2004 až 2006 na dvou lokalitách - pozemku Zahradnické fakulty v Lednici a Školního zemědělského podniku v Žabčicích. Půdní analýzou byl zjištěn na obou stanovištích vysoký obsah živin s výjimkou dusíku. Zelenina se zavlažovala s ohledem na průběh srážek a vláhové potřeby jednotlivých druhů. Závlaha byla ukončena u cibule a česneku v květnu, u raných mrkví v červnu, u pozdních mrkví a póru v srpnu. Analýzy na obsah vitaminu C se prováděly ihned po sklizni a po uplynutí skladovací doby třicet dnů ve třech opakováních. Vitamin C se stanovil metodou HPLC. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny s použitím analýzy rozptylu a Tukeyova testu při 95% hladině významnosti.
V pokusech bylo analyzováno pět druhů zelenin, celkem osmnáct odrůd (mrkev - odrůdy Delicia, Kráska, Stupická k rychlení, Nerac F1, Olympia, Tinga; petržel - odrůdy Alba, Atika, Olomoucká; cibule - odrůdy Karmen, Všetana, Dorata di Parma; česnek - odrůdy Blanin, Lukan, Vekan; pór - odrůdy Bohdan, Elefant, Pancho). V rámci sledovaných druhů byla nejbohatší na vitamin C petržel (nať - obsahovala průměrně 1692 mg . kg-1 vitaminu C, kořen - 515 mg . kg-1), dále pór (290 mg . kg-1), česnek (114 mg . kg-1), cibule (99 mg . kg-1) a mrkev (84 mg . kg-1). Byl prokázán vliv odrůdy na obsah vitaminu C v mrkvi, kořeni i nati petržele a v cibulích česneku. U mrkve byl zjištěn průkazně vyšší obsah vitaminu C u pozdních odrůd Olympia a Tinga oproti odrůdám Nerac F1 (polopozdní), Delicia (raná), Kráska (poloraná) a Stupická k rychlení (raná). Nejvyšší hodnoty vitaminu C u petržele byly zaznamenány u odrůdy Alba (685 mg . kg-1 vitaminu C v kořeni, 2023 mg . kg-1 vitaminu C v nati). V cibuli byly zjištěny následující průměrné obsahy vitaminu C: červená Karmen 104 mg . kg-1, žlutá Všetana 99 mg . kg-1 a žlutá Dorata di Parma 94 mg . kg-1 - rozdíly mezi odrůdami byly minimální. Mezi odrůdami česneku měla odrůda Vekan vyšší obsah vitaminu C oproti odrůdám Blanin a Lukan. Odrůdy póru, mezi nimiž nebyly statistickou analýzou prokázány rozdíly, obsahovaly tyto hodnoty vitaminu C: 281 mg . kg-1 podzimní odrůda Bohdan, 297 mg . kg-1 podzimní odrůda Elefant a 293 mg . kg-1 raná odrůda Pancho. Jako významný faktor ovlivňující obsah vitaminu C se projevil u všech zelenin kromě mrkve pěstební rok. Rozdíly v obsahu vitaminu C mezi pěstebními roky byly zřejmě důsledkem rozdílných průběhů teplot a srážek. Příkladem je petržel, u které byl zjištěn průkazně vyšší obsah vitaminu C v kořeni i nati v roce 2005, kdy byly nižší teploty ke konci vegetačního období. Průkazný vliv stanoviště na obsah vitaminu C se v rámci sledovaných zelenin projevil pouze u cibule. U všech skladovaných zelenin nastal statisticky významný pokles obsahu vitaminu C po skladování. Nejvyšší ztráty byly zaznamenány u mrkve (45 %), následovala petržel (25 %), česnek (24 %) a cibule (22 %). Skladování se projevilo jako faktor, který velmi významně ovlivňuje obsah vitaminu C v zeleninách po sklizni.

vitamin C, zelenina, odrůda, pěstební stanoviště, rok, skladování

Ascorbic acid contents in selected vegetables in relation to variety, growing site, year and storage

This work give results from analyses of variety, growing site, year and storage influence on the ascorbic acid content by selected vegetables: carrot (Daucus carota L.), parsley (Petroselinum crispum Nyman ex A. W. Hill), onion (Allium cepa L.), garlic (Allium sativum L.) and leek (Allium porrum L.). The evaluation carried on during the years 2004 to 2006.
The variety influence on ascorbic acid was statistically significant by carrot, parsley root and also parsley leaves and by garlic. In carrots had late varieties Olympia and Tinga significant higher vitamin C content (more than over 60 %) compared to early to half-late varieties Delicia, Kráska, Stupická and Nerac F1. The growing site influence was significant only by parsley leaves and onion. The influence of the growing year was one of the most important factors, which influenced vitamin C contents in selected vegetables - except of carrot was this factor statistically significant by all sorts. Changes in vitamin C content in growing years were induced above all by different climatic conditions (temperatures and rainfall courses). Higher ascorbic acid content was by garlic in the year 2005, when lower temperatures during July were noted compared to year 2004. In parsley root and leaves, onion and leek was noted higher ascorbic acid content in year 2005, when average temperatures in August were as far as 2°C lower than in year 2004. In the case of leek could the increase of ascorbic acid in year 2005 result also from minimal rainfall during October in comparison with October 2004. By all storaged vegetables was noted statistically significant decrease of vitamin C after 30-days storage. The losses of vitamin C were highest in carrot (45 %), followed by parsley (25 %), garlic (24 %) and onion (22 %).
Vitamin C content was the highest by parsley leaves (1692 mg.kg-1), parsley contained high vitamin C amounts also in root (515 mg.kg-1). Leek varieties contained 281 to 297 mg.kg-1 of vitamin C, garlic varieties 105 to 132 mg.kg-1, onion varieties 94 to 104 mg.kg-1 and carrot varieties 58 to 117 mg.kg-1 vitamin C.

Keywords: ascorbic acid, vegetables, variety, growing site, year, storage
Grants and funding:

Projekt byl podpořen grantem MŠMT 435100002

Received: September 17, 2009; Published: October 5, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Matějková, J., & Petříková, K. (2010). Ascorbic acid contents in selected vegetables in relation to variety, growing site, year and storage. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 58(1), 95-100. doi: 10.11118/actaun201058010095
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. CROCI, C. A., BANEK, S. A., CURZIO, O. A., 1995: Effect of γ irradiation and extended storage on chemical quality in onion (Allium cepa L.). Food Chemistry. Vol. 54, is. 2, s. 151-154. DOI: 10.1016/0308-8146(94)00160-7 Go to original source...
    2. Fineli® - Finnish Food Composition Database [online], 2008: Based on Fineli Food Composition Database Release 8 (10. 5. 2008) [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW:
    3. IQBAL, M. P., KAZIM, S. F., MEHBOOBALI, N., 2006: Ascorbic acid contents of pakistani fruits and vegetables. Pakistan journal of pharmaceutical sciences. Vol. 19, No. 4, s. 282-285.
    4. KALT, W., 2005: Effects of Production and Processing Factors on Major Fruit and Vegetable Antioxidants. Journal of Food Science. Vol. 70, No. 1, s. 11-18. DOI: 10.1111/j.1365-2621.2005.tb09053.x Go to original source...
    5. KOPEC, K., 1998: Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. Praha: ÚZPI, 72 s. ISBN 80-86153-64-9.
    6. KVASNIČKOVÁ, A., 2000: Přírodní antioxidanty v potravinách. Potravinářství VI. Praha: ÚZPI, 147 s. ISBN 80-7271-003-6.
    7. LEE, S. K., KADER, A. A., 2000: Preharvest and postharvest factors influencing vitamin C content of horticultural crops. Postharvest Biology and Technology. Vol. 20, is. 3, s. 207-220. DOI: 10.1016/S0925-5214(00)00133-2 Go to original source...
    8. MOZAFAR, A., 1994: Plant vitamins: agronomic, physiological, and nutritional aspects. 1st edition. USA : CRC Press, Inc., 381 s. ISBN 0-8493-4734-3.
    9. POKLUDA, R., 2003: Nutriční hodnota vybraných druhů zeleniny Lednice. 167 s. ZF MZLU Brno. Habilitační práce.
    10. ROSENFELD, H. J., 1979: Ascorbic acid in vegetables grown at different temperatures. Acta Horticulturae: Symposium on Quality of Vegetables. Sweden, Vol. 93, s. 43. ISSN 0567-7572. Go to original source...
    11. SINGH, G., KAWATRA, A., SEHGAL, S., 2001: Nutritional composition of selected green leafy vegetables, herbs and carrots. Plant Foods for Human Nutrition. Vol. 56, No. 4, s. 359-364. DOI: 10.1023/A:1011873119620 Go to original source...
    12. SORENSEN, J. N., JOHANSEN, A. S., KAACK, K., 1995: Marketable and nutritional quality of leeks as affected by water and nitrogen supply and plant-age at harvest. Journal of the Science of Food and Agriculture. Vol. 68, No. 3, s. 367-373. DOI: 10.1002/jsfa.2740680316 Go to original source...
    13. USDA National Nutrient Database for Standard Reference [online], 2008: Release 18. U.S. Department of Agriculture, [cit. 2008-04-04]. Dostupný z WWW:
    14. VELÍŠEK, J., 2002: Chemie potravin: 2. 2. upr. vyd. Tábor: OSSIS, 320 s. ISBN 80-86659-01-1.
    15. VOGEL, G., HARTMANN, H. D., KRAHNSTOVER, K., 1996: Handbuch des speziellen Gemusebaues. [s.l.]: Verlag Eugen Ulmer, 1127 s. ISBN 3-8001-5285-1.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content