Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(5), 251-262 | DOI: 10.11118/actaun200957050251
EKOLOGICKÁ OBNOVA A SUKCESNÍ VÝVOJ V BIOCENTRU HRÁZA U KROMĚŘÍŽE
- Odbor řízení dotačních programů, Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, Česká republika
Lokální biocentrum Hráza Kroměříž bylo založeno na místě vytěženého ložiska štěrkopísku. Při obnově rostlinných společenstev bylo užito postupů ekologické obnovy. Jde o postup vhodný zejména v územích, která se mají stát blízká přírodě a sloužit např. jako složka ÚSES. Článek obsahuje zásady plánování projektu obnovy, některé metody ekologické obnovy a přináší výsledky průzkumu lučních, mokřadních a lesních společenstev v biocentru, jejichž stav dvanáct let po založení vypovídá o úspěšnosti projektu, správné volbě managementu. Významnou metodou užívanou při ekologické obnově je řízená sukcese. Bylo jí využito také v biocentru Hráza u Kroměříže.
Zájmová lokalita leží v blízkosti města Kroměříže v nivě řeky Moravy, v nadmořské výšce 188 m. Její rozloha je 20,4 ha, z čehož 13,9 ha tvoří bezodtoké jezero. Je účelově rozdělena na část jádrovou, která byla předmětem monitoringu a část polyfunkční, sloužící rekreaci. Je pod silným antropogenním vlivem.
Lesní společenstva jádrové části tvoří lem lokality, dobře je rozvinuta pobřežní vegetace, je zde vyhloubeno pět tůní s mokřadními společenstvy a značnou plochu pokrývají luční společenstva se založenými pokusnými plochami (tři čtverce o hraně 10 m, do kterých byla vyseta směs lučních druhů a byly předmětem monitoringu), viz Obr. 1 a 3. Průzkum v biocentru probíhal v letech 2002 až 2009. Pro srovnání byly vybrány roky 2002 a 2007 (Tab. I až IV), u lesních porostů jsou uvedeny výsledky z roku 2009. Průzkum byl založen na inventarizačním soupisu rostlinných druhů a odhadu abundance (dle Braun-Blanquetovy stupnice), určení druhů dřevin a keřů (Obr. 2).
V pokusných plochách lučních porostů bylo zjištěno, že se zde vyskytují druhy obsažené ve výsevné směsi, ale i další. Plochy jsou květnaté a dochází k šíření druhů do okolního lučního porostu. Stav společenstva je dobrý a směřuje k cílovému stavu vymezenému projektem. Výskyt negativních jevů není alarmující, společenstvo dobře reaguje na zvolený management.
Stav úspěšně založených mokřadních společenstev se v průběhu let zhoršoval. Tůně přirozeně zarůstají zejména rákosem (Phragmites australis) a orobincem (Typha latifolia) a došlo k poklesu hladiny podzemní vody, což má za následek snížení abundance nebo vymizení druhů, nevyskytují se zde ani dříve hojní obojživelníci. Vzhledem k atraktivnosti, jakou tůně lokalitě přinášely, by bylo vhodné uvažovat o zvrácení tohoto (byť přirozeného) procesu a o obnově tůní.
Lesní společenstva prospívají velmi dobře. Jsou zastoupeny všechny druhy určené projektem. Výskyt škůdců či jinak poškozených dřevin není alarmující. Je však třeba sledovat invazní druhy, které se sem šíří samovolně nebo byly dokonce záměrně vysazeny.
Celkově lze stav lokality hodnotit jako dobrý. Udržení pozitivního stavu lokality jako celku je ale závislé na velkém množství vstupů. Údržba je financována vlastníkem lokality městem Kroměříž. Lokalitu je nutné nadále sledovat a aplikovat adaptivní management.
management, monitoring, společenstvo, ÚSES
The ecological restoration and the development of succession in biocentre Hráza near Kroměříž
A restoration ecology is a branch and also possible approach to the protections of both nature and landscape which completes the conservative trends (conservation biology). An ecological restoration is a practical application of this branch which can be used in the restoration of ecosystems, coenoses, populations or sites disturbed or damaged by human impact.
An ecological restoration offers the interesting alternatives to technical reclamations of the localities disturbed by mining. It exploits the natural processes (mainly controlled and spontaneous successions) respecting the development of coenoses adequate to the locality. The degree of man assistance in restoration process can be different in accordance to many factors, such as origin of disturbance, time factor of restoration, costs, surroundings of the locality (ecological stability, species pool), estimated resulting dependability, sustainability of final coenoses, future function of the area, etc.
The local biocentre Hráza near Kroměříž was established based on the restoration project c. 12 years ago in exhausted gravel-sand pit. Some processes of ecological restoration were used there, predominantly a controlled succession - sowing of meadow plant species and plant transfer. Also regular management and monitoring were initiated. The results of monitoring of meadow phytocoenoses are presented in this paper. The inventory of plant species, abundance (according to Braun-Blanquet's scale) have been observed on the sample plots (established within the frame of controlled succession) during the years 2002 - 2009 (here the years 2002 and 2007 are compared). The abundance data of plant species in wetlands phytocoenoses from the same years are also compared. The inventory of forest phytocoenoses has been undertaken in the years 2006 and 2009. The monitoring enables us to rate the general success of the project, the realized achievements of (mainly) controlled succession and the regular management. The paper evaluates the complex development of the locality, warns the negative aspects and brings the recommendations for subsequent management.
Keywords: biocentre, management, monitoring, reclamation, restoration ecology, succession
Received: June 26, 2009; Published: October 10, 2014 Show citation
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
References
- KOVÁŘ, P. (ed.), 2004: Natural Recovery of Human-Made Deposits in Landscape: Biotic Interactions and Ore/Ash-Slang Artificial Ecosystems. Praha: Academia, 358 s. ISBN 80-200-1279-6.
- KUBÁT, K. et al. (eds.), 2002: Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5.
- MORAVEC, M. a kolektiv, 1994: Fytocenologie. Praha: Academia, 1994. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.
- PRACH, K., 2006: Ekologie obnovy jako mladý obor a uplatnění botaniky v něm, s. 13-21. In: PRACH, K., aj. (eds.) Zprávy české botanické společnosti, materiály 21, Botanika a ekologie obnovy. Praha: Česká botanická společnost, 255 s. ISBN 80-86632-11-3.
- PRACH, K., 1995: Restaurační ekologie, či ekologie obnovy. Vesmír [on line]. 1995, roč. 74, 143, č. 3. Dostupné na. ISSN 1214-4029.
- PRIMACK, Richard. B. et al, 2001: Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál, 352 s. ISBN 80-7178-552-0.
- ŘEHOUNKOVÁ, K., 2006: Spontánní sukcese vegetace ve štěrkopískovnách: možnost pro ekologickou obnovu, s. 125-133. In PRACH, a kol. (eds). Zprávy české botanické společnosti, materiály 21, Botanika a ekologie obnovy. Praha: Česká botanická společnost, 2006. 255 s. ISBN 80-86632-11-3.
- ŠTĚPNIČKOVÁ, I., ZIMOVÁ, E. a kol., 1997: Biocentrum Hráza: Projekt obnovy po povodni 1997. Brno: Löw a spol., s. r. o.
- ŠTĚPNIČKOVÁ, I., ZIMOVÁ, E. a kol., 1994: Projekt biocentra Hráza u Kroměříže. Brno: Löw a spol., s. r. o., 16 s.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.