Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(5), 119-130 | DOI: 10.11118/actaun200957050119

POROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ DŘEVA BUKU LESNÍHO Fagus sylvatica (L.) V RŮZNÉM STAVU A STUPNI DEGRADACE DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI

Jiří Holan, Blanka Stávková
Ústav nauky o dřevě, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Hodnoty hmotnosti i hustoty degradovaných tělísek v průběhu třech měsíců klesaly u obou druhů hub. V prvních stadiích hniloby (po prvním a druhém týdnu) byly změny nepatrné. Při delším působení dřevokazných hub byly tyto úbytky již výraznější. V případě Trametes versicolor hmotnost po třech měsících celkově klesla o 31 %, u Serpula lacrymans byl celkový hmotnostní úbytek 7,44 %. Je tedy jasné, že výraznější úbytky hmotnosti i hustoty způsobila svou degradační aktivitou Trametes versicolor. Důvodem těchto vyšších úbytků je fakt, že Trametes versicolor degraduje celulózu, hemicelulózy i lignin. Serpula lacrymans však svou aktivitou dokáže odbourávat pouze polysacharidy dřeva.
Z fyzikálních vlastností se nejvýrazněji změnila vlhkost, v případě obou druhů dřevokazných hub. Obsah vlhkosti ve dřevě buku napadeném Trametes versicolor byl po třech měsících degradace 42 %. Dřevo napadené Serpula lacrymans obsahovalo v tomto stadiu hniloby 73,35 % vlhkosti.
V průběhu tří měsíců působení dřevokazných hub se měnily mechanické vlastnosti. Mez pevnosti v tlaku podél vláken degradovaného dřeva klesala. V případě Serpula lacrymans byl nejvýraznější pokles po prvním a druhém týdnu degradace. Důvodem je schopnost houby rozkládat polysacharidy, které dávají dřevu pevnost již v prvních stadiích hniloby. Po této době se mez pevnosti dřeva napadeného Serpula lacrymans již výrazně neměnila. Celkové snížení meze pevnosti dřeva bylo v tomto případě o 47,53 %. U Trametes versicolor je tomu však naopak, kdy mez pevnosti výrazně klesla až po jednom a třech měsících degradace. Celkový pokles této veličiny byl u Trametes versicolor o 67,89 %. Důvodem nevýrazné změny v prvních stadiích hniloby je, že Trametes versicolor v tuto dobu rozkládala polysacharidy dřeva jen nepatrně. Na jejich rozklad se soustředila až v pokročilejších stadiích hniloby. V prvních fázích hniloby degradovala Trametes versicolor intenzivně především lignin, což má za následek výrazný pokles modulu pružnosti v tlaku podél vláken u degradovaného dřeva.
V průběhu třech měsíců působení Trametes versicolor je celkový pokles modulu pružnosti o 74,28 % a v případě Serpula lacrymans o 29,26 %. Též v jednotlivých stadiích hniloby byla výraznější změna modulu pružnosti u dřeva napadeného Trametes versicolor. Důvodem výraznější aktivity Trametes versicolor je fakt, že tato houba má značně agresivnější enzymy, které jsou schopny rozložit jak polysacharidickou, tak i fenolickou složku dřeva. Naproti tomu dřevomorka dokáže degradovat pouze polysacharidy, přičemž lignin jen v minimální míře.

pevnost dřeva, hmotnostní úbytek, dřevokazné houby, degradace dřeva, Fagus sylvatica L., Trametes versicolor, Serpula lacrymans

The comparison of properties of European beech Fagus sylvatica (L.) in different stage of degradation caused by wood-decay fungi

This work focus on comparison of biological degradation of wood caused by wood-decay fungi (white and brown rot). Test samples were made of European Beech Fagus sylvatica (L.). As wood-decay fungi were used Trametes versicolor (L.) Lloyd (white rot) and Serpula lacrymans (Wulf. Ex Fr.) Schroet (brown rot). Aim of this work was comparison of rate of propagation of wood-decay fungus and degradation of wood in time. After termination of the test was made comparison of intensity of degradation between both fungi species. Weights of test samples were diminishing for both groups of wood-decay fungi during three months. Moisture content increased in direct proportion with time. Compression strength in direction of wood fibers of tested samples was diminishing. Samples tested by Serpula lacrymans had the fastest decrease of compression strength after first and second week of degradation. Samples tested by Trametes versicolor had different course. Compression strength significantly decreased after first month and third month of degradation. On the other hand module of elasticity of both tested groups was diminishing already during first and second week of degradation. Generally, it is possible to say that Trametes versicolor has more significant impact on changes of mechanical characteristic of wood, because it causes degradation of all chemical constituents of wood.

Keywords: wood-decay fungus, degradation of wood, white rot, brown rot, Trametes versicolor (L.) Lloyd, Serpula lacrymans (Wulf. Ex Fr.) Schroet, Fagus sylvatica (L.)
Grants and funding:

Práce byla podporována ze zdrojů výzkumného záměru MSM 6215648902.

Received: June 30, 2009; Published: October 10, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Holan, J., & Stávková, B. (2009). The comparison of properties of European beech Fagus sylvatica (L.) in different stage of degradation caused by wood-decay fungi. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 57(5), 119-130. doi: 10.11118/actaun200957050119
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BAIER, J. a TÝN, Z., 1996: Ochrana dřeva, 3. vyd. Praha: Grada publishing a. s., 95 s. ISBN 80-7169-275-1
    2. GANDELOVÁ, L., HORÁČEK, P., ŠLEZINGEROVÁ, J., 2004: Nauka o dřevě. MZLU Brno, 176 s.
    3. HOLAN, J., MERENDA, L., 2007: Porovnání mechanických vlastností dřeva v suchém a mokrém stavu degradovaného dřevokaznými houbami. Mezinárodní konference Drevozehodnocujúce huby 2007, Brno: MZLU Brno, 93-99. ISBN 978-80-7375-105-0
    4. HOLAN, J., MERENDA, L., 2008: Porovnání vlastností dřeva smrku Steklého - Picea abies (L.) Karst. v různém stavu a stupni degradace dřevokaznou houbou Serpula lacrymans (Wulfen) J. Schröt, Brno: MZLU Brno
    5. HOLAN, J. a kol., 2006: Dřevo v domácnosti. 1. vyd. Brno: Vydavatelství ERA, 105 s. ISBN 80-7366-049-0
    6. HORÁČEK, P., 1998: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I. Brno: MZLU Brno, 124 s. ISBN 80-7157-347-7
    7. HORÁČEK, P., 2000: Biologická degradace dřeva popraškou (Coniophora puteana) a dřevomorkou (Serpula lacrymans). Brno: MZLU Brno, 86 s.
    8. MATOVIČ, A., 1993: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva a materiálů na bázi dřeva. Brno, MZLU Brno, 212 s. ISBN 80-7157-086-9
    9. PERELYGIN, L., 1965: Náuka o dreve, 2. vyd. Bratislava, 444 s.
    10. POŽGAJ, A., CHOVANEC, D., KURJATKO, S., BABIAK, M., 1993: Štruktúra a vlastnosti dreva Bratislava: Príroda a.s., 488 s. ISBN 80-0700600-1
    11. REINPRECHT, L., 1991: Charakterizácia štádií deštruktívnej hniloby drevín prostredníctvom vybraných mechanických vlastností a chemických rozborov. II. Hniloba drevín lipy, buka a javora. Drevársky výskum č. 129, s. 43-46
    12. REINPRECHT, L., 1998: Ochrana dreva a kompozitov. TU ve Zvoleně, 240 s.
    13. REINPRECHT, L., 2001: Procesy degradácie dreva. TU ve Zvoleně, 162 s.
    14. RYPÁČEK, V., 1957: Biologie dřevokazných hub. ČSAV Praha
    15. SCHÁNĚL, V., 1975: Vliv vnějších podmínek na rozklad dřeva houbami. Drevársky výskum č. 20, (1), s. 59-79
    16. SIAU, J. F., 1995: Wood: Influence of moisture content on physical properties. New York: Virginia Polytechnic Institute and State University, 230 p.
    17. ŠLEZINGEROVÁ, J., HORÁČEK, P., GANDELOVÁ, L., 1998: Nauka o dřevě. Brno: MZLU Brno, 184 s. ISBN 80-7157-194-6
    18. TICHÝ, V., 1975: Význam synergismů a antagonizmů při rozkladu dřeva houbami. Drevársky výskum č. 20, (1), s. 37-57
    19. TSUOMIS, G., 1991: Science and technology of wood; Structure, properties, utilization. New York: Chapman and Hall, 494 p. ISBN 0-412-07851-1
    20. UGOLEV, V. N., 1986: Drevesinovedenije s osnovami lesnovo tovarovedenija. Moskva, 365 s.
    21. UNGER, A., SCHNIEWIND, P. A., UNGER, W., 2001: Conservation of wood artifacts. Berlin: Springer-Verlag, 578 p. ISBN 3-540-41580-7 Go to original source...
    22. WAGENFŰHR, R., SCHEIBER, C., 2000: Holzatlas. Leipzig, 707 s.
    23. WAGENFŰHR, R., 2002: Dřevo - obrazový lexikon. Grada Publishing a. s., 348 s, ISBN 80-247-0346-7
    24. ZABEL, A. R., MORRELL, J. J., 1992: Wood microbiology, Decay and Its Prevention. London, 476 p.
    25. ČSN EN 113. Ochranné prostředky na dřevo. Zkušební metody pro stanovení ochranné účinnosti proti dřevokazným houbám Basidiomycetes. Stanovení hranice účinnosti.
    26. ČSN EN 350-2. Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě.
    27. ČSN 49 0110. Drevo. Medza pevnosti v tlaku v smere vlákien.
    28. ČSN 49 0111. Skúšky vlastností rastlého dreva. Metóda zisťovania modulu pružnosti v tlaku pozdĺž vlákien

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content