Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(2), 181-188 | DOI: 10.11118/actaun200856020181

PERIODICKÉ TŮNĚ DOLNÍHO PODYJÍ

Ivo Sukop
Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Nejdecká 600, 691 44 Lednice, Česká republika

Periodické tůně jsou typickým fenoménem inundačních území větších toků. Obsáhlý přehled periodických tůních dolního Podyjí obsahuje publikace Opravilová et al. (1999). Jarní periodické tůně vznikají někdy již v únoru (po roztání sněhové pokrývky či při vzniku jarní záplavy) a vysýchají obvykle počátkem května. Z tohoto důvodu jsou periodické jarní tůně vázané na bezprostřední okolí řeky Dyje. Vyskytují se prakticky v celém území od Nových Mlýnů až po soutok Dyje s Moravou, ale v prostoru Bořího lesa mezi Lednicí a Valticemi zcela chybějí.
Letní periodické tůně mohou vznikat kdykoliv v průběhu letních měsíců a vysýchání je závislé na výši teploty letního období. Oba typy tůní se vyznačují specifickou faunou. V inundačním území dolního Podyjí existuje i po provedení vodohospodářských úprav řada periodických jarních mokřadů s typickou faunou, jinde se nevyskytující, př. Lepidurus apus, Eubranchipus grubii, Cyzicus tetracerus, Stygobromus ambulans, Hemidiaptomus amblyodon, Mixodiaptomus kupelwieseri, Diaptomus castor aj. Letní periodické tůně se liší od jarních periodických tůní nejen obdobím své existence, ale i druhovým složením. Typickými zástupci tohoto typu mokřadů jsou např.: listonoh letní (Triops cancriformis), žábronožka letní (Branchipus schaefferi), žábronožka rovnohřbetá (Leptestheria dahalacensis), larvy komárů (Aedes vexans, Anopheles maculipennis, Culiseta annulata). Vzhledem k tomu, že tento typ tůní se v dolním Podyjí nevyskytuje, druhy letních periodických tůní jsou v zájmovém území mnohem vzácnější a vyskytují se jen na biotopech, které simulují existenci letních periodických vod. Jde většinou o menší rybníčky, které jsou napouštěny na jaře a vypouštěny v průběhu léta. Právě v plůdkových výtažnících mezi Nesytem a Hlohoveckým rybníkem byli zjištěni zástupci Triops cancriformis a Leptestheria dahalacensis.
Určitou možností přirozené repatriace druhů vodních bezobratlých do periodických mokřadů může být i přenos vodním ptactvem. Vajíčka si uchovávají svoji líhnivost i po průchodem trávicím traktem vodních ptáků.
V důsledku vodohospodářských úprav dolních toků velkých řek a omezování přirozených záplav zaniklo velké množství periodických mokřadů na území České republiky s jejich typickými společenstvy. V revitalizovaných územích dolního Podyjí přesto v současnosti i nadále existují podmínky pro další úspěšný výskyt těchto velmi ohrožených druhů. Otázkou však zůstává, jak se bude nadále vyvíjet situace při předpokládaných klimatických změnách, kdy se má klima na jižní Moravě výrazně aridizovat.

periodické mokřady inundačního území dolního Podyjí, druhové složení a biologie vodních bezobratlých

Temporary periodical pools of the lower reaches of the Dyje (Thaya) River

The qualitative composition and biology of aquatic invertebrates of the periodical pools of the lower Podyjí region is presented in the study. In the floodplains of south Moravia are many of vernal periodical pools with typical fauna e. g. Lepidurus apus, Eubranchipus grubii, Cyzicus tetracerus, Stygobromius ambulans, Hemidiaptomus amblyodon, Mixodiaptomus kupelwieseri, Diaptomus castor. Periodical vernal poools emerge after snow thawing, rains or floods. The summer periodical pools are at lower reaches of the Dyje River very rare. In this sort of pools live e. g. Triops cancriformis, Branchipus schaefferi, Leptestheria dahalacensis, larvae of mosquito Aedes vexans, Anopheles maculipennis, Culiseta annulata. The presented data may be avalaible for comparative study in the future with respect to expected global climate changes.

Keywords: species composition and biology of aquatic invertebrates, periodical pools, the lower Podyjí region
Grants and funding:

Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM 6215648905 " Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu" uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Received: November 19, 2007; Published: November 14, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sukop, I. (2008). Temporary periodical pools of the lower reaches of the Dyje (Thaya) River. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 56(2), 181-188. doi: 10.11118/actaun200856020181
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BERAN, L., 1993: Žábronožky a listonozi na lokalitě Polabský luh. Živa, 49, 1: 29-30.
    2. BRTEK, J., 1953: Hemidiaptomus hungaricus Kiefer z jarných mlák na južnom Slovensku. Biologia, 8, 5: 363-373.
    3. EDER, E., HÖDL, W., 1996: Die Gross-Branchiopoden der österreichischen Donau-Auen. Stapfia, 42: 85-92.
    4. HAIRSTON, N. G., VAN BRUNT R. A., KEARNS, C. M., 1995: Age and survivorship of diapausing eggs in a sediment egg bank. Ecology, 76, 6: 1706-1711. DOI: 10.2307/1940704 Go to original source...
    5. HAIRSTON, N. G., 1996: Zooplankton egg banks as biotic reservoirs in changing environments. Limnol. Oceanogr., 41, 5: 1087-1092. DOI: 10.4319/lo.1996.41.5.1087 Go to original source...
    6. HÖDL, W., EDER, E., 1999: Die Gross-Branchiopoden (Urzeitkrebse) der österreichischen March-Thaya-Auen. In: Fliessende Grenzen. Lebensraum March-Thaya-Auen. Umweltbundesamt Wien,: 247-259.
    7. HOLZER, M., 1981: Periodické tůně na Olomouci a jejich ochrana. Acta Univ. Pal. Olom. fac. rer. nat., 71: 69-77.
    8. HRABĚ, S., 1937: Příspěvek k zeměpisnému rozšíření žábronožek a škeblovek v Československé republice. Entomol. listy, 1: 33-39.
    9. CHARVÁT, D., 1974: Komáři a zvěř v lužních lesích Břeclavska. Živa, 22, 5: 196-197. Go to original source...
    10. KAPLER, O., 1938: K nové situaci na jižní Moravě. Příroda, 31: 269-270.
    11. KAPLER, O., 1939: Ze života vyšších lupenonožců (Euphyllopoda). Příroda, 32: 49-55.
    12. KAPLER, O., 1940 a: Nová zkušenost s jarní vodní faunou. Příroda, 33: 147-148. Go to original source...
    13. KAPLER, O., 1940 b: Ke zprávě: Nová zkušenost s jarní faunou. Příroda, 33: 217-218.
    14. KAPLER, O., 1941: Ze života lupenonožců (Euphyllopoda). IV. Vývoj Chirocephalopsis grubii Dyb. Příroda, 34: 225-231.
    15. KAPLER, O., 1943: Ze života lupenonožců známých z území Moravy. Příroda, 35: 152-153, 168-178. Go to original source...
    16. KAPLER, O., 1960: Ze života škeblovky malé (Leptestheria dahalacensis Rüppel). Acta Mus. Siles., (A), 9: 101-110.
    17. KAVKA, T., 2000: Listonozi, žábronožky a škeblovky v přírodě a chovu. Živa, 48, 5: 224-227. Go to original source...
    18. KLOUPAR, M., 1997: Periodické tůně na území lesní správy Horní les. Okresní úřad Břeclav: 1-67.
    19. KUBÍČEK, F., 1959: K výskytu Daphnia atkinsoni Baird a Mixodiaptomus kupelwieseri (Brehm) na Moravě. Acta soc. zool. Bohemoslov., 23: 74-79.
    20. KUCZMAN, O., 1984: Periodické tůně jižní Moravy, minulost a současný stav některých lokalit. Diplomová práce PřF UJEP Brno: 1-60.
    21. LEYPOLD, J., 1986: Zapomenutí živočichové. Naší přírodou, 6, 4: 74-76, 6, 5: 99-101.
    22. MĚKOTOVÁ, J., RULÍK, M., KRŠKOVÁ, M., 1996: Příspěvek k poznání rozšíření a ekologických nároků žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii Dybowski, 1860) a listonoha jarního (Lepidurus apus L., 1758) v CHKO Litovelské Pomoraví. Sb. Ochrana biodiverzity druhových stojatých vod, Vlašim: 45-57.
    23. MERTA, L., 2000: Adaptace živočichů periodických tůní na vysýchání jejich biotopu. Sb. Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen: 104-107.
    24. MERTA, L., 2003: Role vysychání jarní periodické tůně v procesu líhnutí vajíček žábronožky sněžní (Eubranchipus grubii). Proc. 13th SLS a ČSL, Ban. Štiavnica, Acta Facultatis Ecologiae, 10, Suppl. 1 (2003): 115-118.
    25. MÍKOVÁ, K., 1990: Fauna periodické tůně. Diplomová práce PřF MU Brno: 1-70.
    26. OMESOVÁ, M., 2001: Vzácná vznášivka Hemidiaptomus amblyodon v jarních periodických tůních jižní Moravy. Ochrana přírody, 56, 3: 80-81. Go to original source...
    27. OPRAVILOVÁ, V., VAŇHARA, J., SUKOP, I. (Eds.), 1999: Aquatic invertebrates of the Pálava Biosphere reserve of UNESCO. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 101: 1-279.
    28. PECHAR, L., HRBÁČEK, J., DUFKOVÁ, V., 1991: Tůně v inundačním území horní Lužnice. Sb. 9. konf. ČSLS Znojmo: 143-145.
    29. RULÍK, M., MĚKOTOVÁ, J., 1995: Program sledování jarních periodických tůní v CHKO Litovelské Pomoraví. Ochrana přírody, 50, 3: 67-70.
    30. SLANINOVÁ-POKORNÁ, I., 1997: Periodické tůňky v okolí Podivína. Podivín: Vlastivědný sbor. Měst. úřad, Podivín: 45-48. Go to original source...
    31. SUKOP, I., 2003: Biodiverzita revitalizovaného systému lužního lesa v oblasti Horního lesa: Zooplankton a zoobentos. Hydroekologie mokřadu Kančí obora, Lesy České republiky, s.p.: 71-81.
    32. SUKOP, I., ČAJ, V., 1994: Vliv masového rozvoje škeblovek na odchov kapřího plůdku. Živočiš. výroba, 39: 351-356.
    33. ŠRÁMEK-HUŠEK, R., 1940: K rozšíření a biologii žábronožky Chirocephalopsis grubei a listonoha Lepidurus apus ve východním Polabí. Věda přírodní, 20: 1-4.
    34. VALOUŠEK, B., 1926 a: Několik důležitých lokalit hydrobiologických z inundačního pásma dolní Dyje. Čas. vlast. spolku mus. v Olomouci, 37: 11-16.
    35. VALOUŠEK, B., 1926 b: Lokality žábronožky sněžní (Chirocephalus grubii Dyb.) na Břeclavsku. Příroda, 19: 11.
    36. VALOUŠEK, B., 1926 c: Kopulace žábronožky sněžní Chirocephalus grubii Dyb. Publ. Fac. Sci. Univ. Masaryk, Brno, 75: 1-15.
    37. VALOUŠEK, B., 1926 d: Lední či glaciální živočišstvo jihomoravských tůní. Zahrada Mor. Uher. Hradiště: 4.
    38. VALOUŠEK, B., 1950: Příspěvky k vývoji sněžní žábronožky Chirocephalopsis grubii Dybowski. Acta Acad. Sci. Nat. Moravo-Silesiacae, 22: 159-181.
    39. VALOUŠEK, B., 1951: Periodická sněžní tůň jako biotop. Acta Acad. Sci. Nat. Moravo-Silesiacae, 23: 411-434.
    40. VALOUŠEK, B., KAPLER, O., 1936: Ze života lupenonohého korýše kalnice, Leptestheria dahalacensis Rüppel. Příroda, 29, 9: 269-272.
    41. VRZALOVÁ, A., 1929: Beiträge zur Biologie von Diaptomus amblyodon. Zool. Anz., 80: 3-4.
    42. ZACHAŘOVÁ, M., 1959: Perloočky a klanonožci inundačních tůní mezi Podivínem a Lednicí na jižní Moravě. Diplomová práce PřF UJEP Brno: 1-75.
    43. ZAVŘEL, J., 1923: K fauně jihomoravských tůní. Příroda, 16: 144-145. Go to original source...
    44. ZIMMERMANN, F., 1923: Die Fauna und Flora der Grenzteiche bei Eisgrub. II. Copepoda et Phyllopoda. Verh. naturf. Ver. Brünn., 58 (1920-1921): 45-57.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content