Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2006, 54(4), 33-38 | DOI: 10.11118/actaun200654040033

VHODNOST TRITIKALE K VÝROBĚ BIOETHANOLU PŘI POUŽITÍ TECHNICKÝCH ENZYMŮ

Jindřiška Kučerová
Ústav technologie potravin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

V současné době je velmi aktuální výroba motorových paliv z obnovitelných zdrojů, jež v podmínkách ČR tvoří hlavně obiloviny, především pšenice a tritikale.
V práci byly hodnoceny dosažené výsledky alkoholové výtěžnosti u čtyř odrůd tritikale, pěstovaných na čtyřech různých lokalitách v letech 2003-2005. V laboratorních zkouškách byly na zcukření škrobu použity technické enzymy Termamyl SC a SAN Extra L. Dosažené alkoholové výtěžky se pohybovaly v rozmezí 37-46 la vzhledem k různým odrůdám, stanovištím a ročníkům. Rozhodujícím faktorem byl obsah škrobu v zrně. Podle průměrných hodnot dosáhla nejvyšších výtěžků bioethanolu odrůda Modus (41,19 la) a Presto, jako stanoviště byly příznivé Hradec n/Svitavou (41,68 la) a Krásné Údolí, nejpříznivější byl rok 2005 (41,48 la).
Výsledky ovlivnily jak genetické vlastnosti odrůdy, půdní podmínky, tak zejména průběh povětrnosti usměrňující zejména obsah škrobu. Podle regresní analýzy je pozitivní vztah výtěžku bioethanolu k obsahu škrobu (r = 0,396) a negativní k obsahu bílkovin v zrně (r = -0,327). Použitá kvasná zkouška se prokázala jako vhodné kritérium pro komplexní posouzení vhodnosti suroviny pro lihovarské využití.

tritikale, bioethanol, enzymy, kvasná zkouška

Usability of triticale into bioethanol producing through the use of technical enzymes

The aim of this contribution is to be able to used triticale in distilling industry. Four triticale varieties were grown during 2003-2005. Trials were situated in four different locations of the Czech Republic - Staňkov, Hradec nad Svitavou Krásné údolí and Libějovice. There were used varieties Kolor, Presto, Modus and Disko. The alcoholic yield, protein content and starch content were determined. The technical enzymes Termamyl SC and SAN Extra L. were used into laboratory fermenting tests for saccharification starch. Reached alcoholic yields move between 37-46 la. The highest alcoholic yield (average three years and four locations) was estimated by variety Modus (41.19 la/100 kg. in dry matter), the lowest variety Kolor (40.08 la/100 kg in dry matter). The location Hradec n/Svitavou (41.68 la) and Krásné Údolí were favourable, the year 2005 (41.48 la) was the most positive.
The highest starch content is into positive correlation with alcoholic yield (r = 0.396) and negative with protein content (r = -0.327). The results were pointed out that triticale makes it suitable for in the distilling industry.

Keywords: triticale, bioethanol, enzymes, laboratory fermentimg test

Received: May 4, 2006; Published: December 4, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kučerová, J. (2006). Usability of triticale into bioethanol producing through the use of technical enzymes. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 54(4), 33-38. doi: 10.11118/actaun200654040033
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. AUFHAMER, W., PIEPER, H. J., STÜTZEL, H., SCHÄFER, V.: Eignung von Korngut verschiedener Getreidearten zur Bioethanolproduktion in Abhängigkeit von der Sorte und den Aufwuchsbedingungen. Bodenkultur, 1993, 44, s.183-194.
    2. DIVIŠ, J.: Český lihovarský průmysl a bioethanol. Kvasný prům., 2004, 50, č. 9. s. 269-270.
    3. FINCHER, B. B., STONE, B. A.: Cell walls and their components in cereal grain technology. Adv. Cereal Sci. Technol.,1986, 8, s. 207-295.
    4. HAMROVÁ, L.: Technologie zemědělského lihovarnictví. Alfa Bratislava, 1988, 185 s.
    5. INGLEDEW, M. W. et. al.: Fuel alcohol production from Hull-less barley. Cereal Chemistry, 1995, 72, 2, s. 147-150.
    6. KUNTEOVÁ, L.: Zemědělské plodiny k výrobě bioethanolu. Úroda, 2000, 12, 28-29. Go to original source...
    7. PETR, J. et al.: Tritikale, VŠZ, Praha, 1. vydání, 1991, 172 s.
    8. PIEPER, H., J., THOMAS, L.: Vergleichende Untersucht zur amylolytischen Wirkung von Handelsenenzympräparaten in der Alkohoholproduktion unter Besonderer Berücksichtigung druchloser Maischverfahren. Die Branntweinwirtschaft, 1989; 129, s. 70-100.
    9. PŘEHLEDY ODRŮD 2005: Obilniny a hrách, ÚKZUZ, Odbor odrůdového zkušebnictví, 1. vydání, Brno, 2005, 214 s. ISBN 80-86548-65-1
    10. ROSENBERGER, A.: Gewinnung von Bioethanol aus Getreide mit Hilfe technischer Enzyme. Getreidetechnologie, 58, 5, 2004, s. 303-305.
    11. SOSULSKI, K., SOSULSKI, F.: Wheat as a feedstock for fuel ethanol. Applied Biochemistry and Biotechnology, 1994, 45/46, s. 169-180. DOI: 10.1007/BF02941796 Go to original source...
    12. SCHÄFER, V.: Effekte von Aufwuchsbedingungen und Anbauverfahren auf die Eignung von Korngut verschiedener Getreidebestände als Rohstoff für die Bioethanolgewinnung. Hohenheim, Univ., Diss., 1995.
    13. ŠIMŮNEK, P., PELIKÁN, M., STAŇKOVÁ, M.: Stanovení výtěžku alkoholu u tritikale. Kvasný průmysl, roč. 43, č. 2, 1997, s. 99-101. Go to original source...
    14. WESENBERG, J.: Der drucklose enzymatische Stärkeaufschluss von Rohstoff für die Getreidebrennerei. Die Branntweinwirtschaft, 1990, 22, s. 162-168.
    15. www.ekozym.cz

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content