Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(6), 79-92 | DOI: 10.11118/actaun201058060079

DAŇOVÉ ODPISY HMOTNÉHO MAJETKU V ČR - VÝVOJ ÚPRAVY DE LEGE LATA OD ROKU 1990

Karel Brychta, Pavel Svirák
Ústav financí, Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno, Česká republika

Hlavním cílem příspěvku bylo přiblížit vývoj v oblasti úpravy daňových odpisů hmotného majetku v období od roku 1990 do roku 2010 včetně. Pro roky 1990 až 2009 byl brán v potaz právní stav platný a účinný k 31. 12. příslušného roku, pro rok 2010 pak právní stav platný a účinný ke 30. 6. Pro získání informací o relevantní právní úpravě byl využit automatizovaný systém právních informací ASPI. Klíčovou metodou využitou při zpracování tohoto příspěvku byla metoda komparace, která byla využita k realizaci srovnání vybraných ustanovení ZDP. Výsledky vlastního srovnání byly prezentovány formou tabulek. S využitím analýzy a syntézy byly následně vyvozeny i některé, obecněji platné, závěry.
První část příspěvku je zaměřena na přiblížení základního právního rámce. Pozornost je přitom soustředěna na vymezení základních právních maxim ovládajících v obecné rovině právo. V dalších krocích se příspěvek zabývá konkrétní legislativní úpravou. Za mezník ve vývoji právní úpravy, který je reflektován v příspěvku, je považován vstup zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen ZDP), v účinnost.
Samostatná kapitola je věnována právní úpravě daňových odpisů hmotného majetku právě do 31. 12. 1992. Do uvedeného data bylo legislativní zakotvení daňových odpisů hmotného majetku obsaženo ve dvou právních normách, ve vyhlášce č. 586/1990 Sb. a v zákoně č. 389/1990 Sb. Druhá ze zmíněných právních norem obsahovala příznivější daňový režim, který mohly zvolit pouze fyzické osoby (podnikatelé). Jak v relaci k vyhlášce č. 586/1990 Sb., tak i k zákonu č. 389/1990 Sb. podává příspěvek stručný přehled způsobu stanovení daňových odpisů a otázek souvisejících. Je zde dále rovněž pojednáno o způsobu přechodu na nová pravidla odpisování dle ZDP, která jsou vymezena v přechodných ustanoveních ZDP.
Pozornost je věnována také úpravě v ZDP, který je již od roku 1993 základní hmotněprávní normou upravující mj. právě i problematiku daňových odpisů. Za zmínku v tomto ohledu stojí skutečnost, že již od roku 1993 jsou daňové odpisy uvedeny na prvním místě výčtu daňových výdajů specifikovaných v § 24 odst. 2 ZDP. Po obecném zhodnocení obsahu přílohy č. 1, která je směrodatná pro zatřiďování hmotného majetku do jednotlivých odpisových skupin, je identifikován vývoj v počtu odpisových skupin a počtu let odpisování hmotného majetku v jednotlivých skupinách. V tomto ohledu je možné, pokud odhlédneme od změn spočívajících v zatřiďování majetku do vyšších odpisových skupin, konstatovat, že v průběhu sledovaného období v zásadě docházelo k pozitivním změnám - tj. ke snižování počtu let odpisování. Co se týče počtu odpisových skupin, byl stav následující. Od roku 1993 do roku 2003 obsahoval ZDP pět odpisových skupin, v roce 2004 šest odpisových skupin, v období od roku 2005 do roku 2007 sedm odpisových skupin, od roku 2008 se počet ustálil opět na šesti odpisových skupinách. Ne všechny typy majetku se však řídily či řídí obecnými pravidly odpisování. Existovaly a existují skupiny majetku, pro něž platí speciální režimy. Jedná se např. o otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, dočasné stavby a důlní díla, u kterých se doba odpisování váže na dobu trvání. Další samostatnou kategorií jsou matrice zápustky, formy, modely a šablony, u nichž má doba odpisování vazbu na dobu použitelnosti nebo počet vyrobených odlitků či výlisků. Svým způsobem specifický režim platí i dle dikce § 30 ZDP (mimořádné odpisy) pro nově pořízený hmotný majetek v 1. či 2. odpisové skupině pořízený a zatříděný v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. V případě majetku z 1. odpisové skupiny se jedná o rovnoměrný odpis rozložený na 12 měsíců, v případě majetku z 2. odpisové skupiny je 60 % vstupní ceny rovnoměrně rozloženo na prvních 12 měsíců, zbylých 40 % pak na dalších 12 měsíců.
Ohledně vymezení kategorie majetku, který se dle dikce § 26 ZDP odepisuje, zde lze považovat za zajímavé, že samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným ekonomickým určením jsou jediným typem majetku, se kterým se pojí již od roku 1993 nějaký minimální limit pro zařazení do této kategorie majetku. V letech 1993-1995 byla oním limitem částka vyšší jak 10 000 Kč, od roku 1996 do roku 1997 částka vyšší jak 20 000 Kč. O roku 1998 pak limit částky vyšší než 40 000 Kč zůstal zachován. S účinností od roku 2009 byl rovněž stanoven pro kategorii "dospělých zvířat a jejich skupin" a to jako částka vyšší než 40 000 Kč. Pro ostatní sledované skupiny majetku nebyl explicitně v § 26 ZDP limit stanoven. Co se týče obsahové náplně § 26 ZDP, významné změny proběhly v roce 1998, od kdy je v podstatě vlastní strukturalizace a obsahová náplň v zásadě shodná s tou existující. Od roku 1993 obsahuje výčet odpisovaného majetku i kategorii tzv. "jiného majetku". Do této skupiny spadalo a spadá mj. technické zhodnocení, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku a dále např. výdaje hrazené nájemcem, které tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdaje a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku stanovenou hodnotu. Finanční limity pro zařazení do kategorie "jiného majetku" jsou prezentovány v samostatné tabulce. V principu lze konstatovat, že i u "jiného majetku", pro který byl stanoven finanční limit, docházelo k postupnému krokovému nárůstu, a to z 10 000 Kč na současných 40 000 Kč. Aktuální hodnota byla stanovena s účinností od roku 1998.
Další sledovanou kategorií byla koncepce daňových odpisů. V tomto ohledu je nutné konstatovat, že již od roku 1993 má poplatník, s určitými výjimkami, možnost volby mezi rovnoměrnými a zrychlenými odpisy. Do relevantních ustanovení rovnoměrného a zrychleného odpisování se v průběhu sledovaného období zákonitě promítaly změny v dobách odpisování hmotného majetku zařazeného v jednotlivých odpisových skupinách. Za významné lze z pohledu kvantitativních změn (tj. poklesu ročních odpisových sazeb a navýšení hodnot koeficientů zrychleného odpisování) považovat roky 1998 a 2005. Úplné srovnání pro sledované období je opět pro lepší přehlednost prezentováno v tabulkách.
Příspěvek se zabýval v obecnější rovině i základními prostředky daňové optimalizace, které se vážou k daňovým odpisům hmotného majetku. V současnosti obsahuje ZDP tři takové základní prostředky daňové optimalizace. Primárně je již od roku 1994 dána možnost daňové odpisy neuplatnit, přičemž lze odpisování i přerušit. Další možnost daňové optimalizace se váže pouze k rovnoměrným odpisům, jejichž roční odpisové sazby jsou od roku 2001 koncipovány jako maximální. Poplatníci tedy mají možnost uplatit odpisy nižší než odpovídající maximální roční odpisové sazbě. Kromě výše uvedené existuje od roku 2005 možnost realizovat, a to jak u rovnoměrného, tak i zrychleného odpisu, tzv. zvýšený odpis v prvním roce. Toto navýšení v prvním roce se však zákonitě promítá do jejich snížení v letech následujících. Jedná se tedy o prostředek jiného, vhodnějšího rozložení, daňových odpisů v čase. Ve vazbě na posledně uvedený prostředek daňové optimalizace je však zapotřebí zdůraznit, že tato možnost se váže na splnění řady podmínek.

zákon o daních z příjmů, odpisy, movitý majetek, daňový výdaj

Tangible assets tax depreciation in the CR - history of de lege lata regulation since 1990

The purpose of the paper is to describe development in de lege lata regulation of the tangible assets tax depreciation in the Czech Republic. The period under consideration was that since 1990. For the period 1990-2009 the legal state valid and operative as of December 31st of the relevant year and in case of the year 2010 as of the state valid and operative as of June 30th were taken into account. To obtain information on relevant de lege lata regulation, the computerized system of legal information ASPI was used. The results of carried out comparison are presented above all in tables and connected commentaries.
Even if the attention was paid only to one main selected category of property, it was necessary to approach to a description and assessment of only selected changes because of the extensiveness of the issue in focus. At the very beginning, the paper deals with the specification of the basic legal principles governing the Czech law. Subsequently the paper gives a description of the legal regulation valid and operative until 31st December 1992 and the way of transformation to new rules stated in the Act No. 586/1992 Coll., on Income Taxes, as amended. Since 1993, this Act on Income Taxes has represented the basic legal standard regulating among others the issue of property depreciation. In relation to regulations stated in this Act, the attention is paid to the development in selected aspects. Namely the depreciable period, number of depreciation categories, determination of depreciable tangible property according to Section 26 of the Act on Income Taxes, depreciation rates and coefficients are involved. Besides, the paper follows also the main means of tax liability optimization due the course of the period under consideration.
After consideration of acquired results, one can observe that the most changes were realized on the level of relevant provisions of the Act on Income Taxes during the nineties of the last century. When speaking of present legal regulation, this one can be assessed as a relatively steady in relation to followed provisions of the Act on Income Taxes. In general, the trend can be assessed, from the tax-payers point of view, as a positive one. However, taking account of this conclusion, it is to stress that the paper is dealing only with a part of the issue of tangible property depreciation. For deeper analysis it seems to be useful to include other aspects, such as e. g. assessment of impact of changes in legal regulations in question on the tax base.

Keywords: Czech act on income taxes, depriciation, tangible property, tax-expense
Grants and funding:

Příspěvek vznikl za finanční podpory GA ČR jako dílčí výstup grantového projektu č. 402/09/P469 - Vývoj a konkurenceschopnost českého daňového systému z pohledu zdanění příjmů fyzických osob a dále rovněž jako dílčí výstup projektu specifického vysokoškolského výzkumu na VUT v Brně registrační č.: FP-S-10-17 - Rozvoj poznatků ke zdokonalování informační podpory ekonomického řízení vývoje podniku v souladu s vývojem podnikatelského prostředí.

Received: August 31, 2010; Published: July 17, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Brychta, K., & Svirák, P. (2010). Tangible assets tax depreciation in the CR - history of de lege lata regulation since 1990. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 58(6), 79-92. doi: 10.11118/actaun201058060079
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ASPI [Automatizovaný Systém Právních Informací]. Wolters Kluwer ČR, a. s. © 2010
    2. Důvodová zpráva Vlády ČR ze dne 4. 5. 2000 k návrhu zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů a některé další zákony (identifikační číslo v ASPI: LIT24288CZ).
    3. Důvodová zpráva k zákonu č. 216/2009 Sb., o změně zákona o daních z příjmů (identifikační číslo v ASPI: LIT32428CZ).
    4. GERLOCH, A., 2007: Teorie práva. 4. upravené vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 343 s. ISBN 978-80-7380-023-9.
    5. KESTI, J. (ed.), 2009: European Tax Handbook. IBFD: Amsterdam, 892 s. ISBN 978-90-8722-052-5.
    6. ŠIROKÝ, J., 2010: Daně v Evropské unii. 4. aktualizované vyd. Praha: Linde, 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7.
    7. Usnesení Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky.
    8. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění p. p.
    9. Vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků.
    10. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb.
    11. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků, ve znění pozdějších předpisů.
    12. Zákon č. 216/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a některé další zákony.
    13. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění p. p.
    14. Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, ve znění p. p.
    15. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content