Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(5), 299-306 | DOI: 10.11118/actaun201058050299

Sekundární sukcese spontánní flóry po odlesnění a samozalesnění

Ján Novák1, P. Obtulovič, J. Nemeš
1 Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Katedra trávnych ekosystémov a kŕmnych plodín, Tr. A. Hlinku 2, 949 76 Nitra, Slovenská republika

Experimentálni parcely se nacházejí na farmě v horské oblasti v nadmořské výšce 845 m na půdním typu cambisol. Po opuštění pastevního porostu se v průběhu přibližně 50 let vytvořilo lesní společenství se 45,06% podílem dřevin. Po jeho odlesnění byl proveden výzkum na variantě se spásáním pastvin skotem Charolais a porovnáván s odlesněným porostem bez managementu ponecháním na samovývoj. Na variantě bez managementu jsme za tři roky evidovali 58 rostlinných druhů i s nálety dřevin. Pokryvnost trav se snížila, např. Agrostis capillaris z 15 na 0,78 % a Festuca rubra z 5,33 na stopy, podobně i prezence bylin, naopak vzrostl podíl dřevin Betula pendula ze 4,08 na 13,52 %, Cerasus avium z 3,07 na 16, 28 % a Populus tremula ze 16,22 na 47,88 %. Podíl dřevin již v třetím roce výzkumu tvořil až 77,68 %. Dominantní topol osikový v porostu dosahoval výšky až 2,50 m o průměru kmene 30 mm. Kontrolní variantu za tři roky tvořilo společenství Agrostis-Festucetum rubrae s 66 rostlinnými druhy a dominancí ostatních bylin (53,66%). Výrazně se zvýšil podíl trav, např. Agrostis capillaris z 5,67 na 15,61 %, Festuca rubra z 5,02 na 8,42 %, Festuca pratensis z 3,84 na 4,40 % a Dactylis glomerata z 2,46 na 4,46 %. Na variantě bez managementu se výrazně zvýšily hodnoty C : N v hloubce 0-200 mm z 10,88 až 12,65 na 14 až 16,53 v porovnání s pastvou (z 9,36 až 12,41 na 6,93 až 10,46). Při hodnocení fosforu a draslíku ve dvou hloubkách, v poměru C : N, ale také ve floristickém složení v letech 2006 až 2008 jsme zjistili statisticky vysoce průkazná rozdíly na variantě se samozalesněním bez managementu (BM) v porovnání se spásáním kontrolním variantou po odlesnění.

pastvina, sekundární sukcese, dřeviny, odlesňování, samozalesňování

Secondary succession of spontaneous flora after deforestation and self-reforestation

The experimental plots are located on a farm in a mountainous area at an altitude of 845 m above the sea level with the soil type cambisol. After leaving pasture grassland in about 50 years created a forest community with 45.06 per cent share of woody plants. After it has been deforested was doing research on a variant grazing with Charolais cattle and compared with deforested grassland without management leaving the development without human intervention. On the variant without management for three years we recorded 58 plant species with woody plants. Cover of grasses was reduced, for example Agrostis capillaris L. from 15 to 0.78% and Festuca rubra from 5,33 to the tracks, like the presence of herbs, on the contrary increased the percentage of woody plants as Betula pendula from 4.08 to 13.52%, Cerasus avium from 3.07 to 16 28% and Populus tremula from 16.22 to 47.88%. Proportion of woody plants in the third year of research accounted for up to 77.68 per cent stake. Dominant Populus tremula amounted to 2.50 m high and mean diameter 30 mm. Grazing control variant for three years consisted of community - Agrostis Festucetum rubrae with 66 plant species and dominance of other herbs (53.66%). Significantly increased the proportion of grasses, for example Agrostis capillaris from 5.67 to 15.61%, Festuca rubra from 5.02 to 8.42%, Festuca pratensis from 3.84 to 4.40% and Dactylis glomerata from 2.46 to 4.46%. The variant without management significantly increased levels of C : N at depths of 0-200 mm from 10.88-12.65 to 14-16.53, compared with a variant of grazing (from 9.36-12.41 to 6.93-10.46). The evaluation of phosphorus and potassium in two depths, in the C : N ratio, but also in botanical composition from 2006 to 2008, we found statistically highly significant differences in the variant with self-reforestation without management (BM) compared with grazing control variant after deforestation.

Keywords: pasture, flora, deforestation, self-reforestation, secondary succession
Grants and funding:

Following Grant Projects supported the research: No. 1/0851/10 of the Scientific Grant Agency of the Ministri of Education of the Slovak Republic and the Slovak Academy of Sciences.

Received: May 19, 2010; Published: August 6, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Novák, J., Obtulovič, P., & Nemeš, J. (2010). Secondary succession of spontaneous flora after deforestation and self-reforestation. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 58(5), 299-306. doi: 10.11118/actaun201058050299
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BENČAŤ, T., JANČURA, P., DaNIŠ, D., 2008: Vybrané problémy krajiny podhorských a horských oblastí. Zvolen: Technická univerzita, s. 5-8. ISBN 978-80-89183-46-3.
    2. BENČAŤ, T., 2009: Dendrológia a ekológia drevín. Zvolen: Technická univerzita, 225 s. ISBN 978-80-228-1996-1.
    3. DANIŠ, D., DANIŠOVÁ, G., ŤAVODA, P., 2006: Impakt sekundárnej sukcesie na biodiverzitu a životnosť agroekosystému TTP na hranici Pannonica a Carpatica. In: KOČÍK, K., BENČAŤ, T., DANIŠ, D., 2006 (eds.). Hodnotenie základných zložiek poľnohospodárskej krajiny a agroekosystémov (zborník z konferencie). Zvolen: Janka Čižmárová - PARTNER, s. 11-18.
    4. DANIŠ, D., 2008: Prognózy dynamiky sukcesných procesov a ich vplyv na krajinu PIENAP-u. Zvolen: Technická univerzita, 133 s. ISBN 978-80-89183-47-0.
    5. ELIÁŠ, P., 1996: Antropogénne biotopy. In: RUŽIČKOVÁ, H., HALADA, Ľ., JEDLIČKA, L., KALIVODOVÁ, E. (eds.). 1996. Biotopy Slovenska. Príručka k mapovaniu a katalóg biotopov. Bratislava: Ústav krajinnej ekológie SAV, Stimul, 192 s. ISBN 80-967527-3-1.
    6. FORMAN, R., T., T., GODRON, M., 1993: Krajinná ekológia. Praha: Académia, 583 s. ISBN 80-200-0464-5.
    7. GÖMÖRY, D., DOVČIAK, M., GÖMÖRYOVÁ, E., HRIVNÁK, R., JANIŠOVÁ, M., UJHÁZY, K., 2006: Demekologické, synekologické a genetické aspekty kolonizácie nelesných plôch lesnými drevinami. Zvolen: Technická univerzita, 92 s. ISBN 80-228-1688-4.
    8. HILBERT, H., 1981: Ruderálna vegetácia sídiel Liptovskej kotliny a jej funkčné zhodnotenie z hľadiska životného prostredia. Quaestiones geobiologicae, č. 28, Bratislava: Veda, 155 s.
    9. KLAPP, E., 1965: Grünlandvegetation und Standort. Berlin und Hamburg: Verlag Paul Parey, 384 S.
    10. KRÍŽOVÁ, E., 1995: Zmeny biodiverzity prírodnej rezervácie Jelšovec. Edícia Ochrana biodiverzity. Nitra: VŠP, 76 s.
    11. Marhold, K., Hindák, F., 1998: Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. Bratislava: Veda, 687 s. ISBN 80-224-0526-4.
    12. MIDRIAK, R., 2004: Horské oblasti a ich trvalo udržateľný rozvoj. Zvolen: Technická univerzita, 173 s. ISBN 80-228-1396-6.
    13. MORAVEC, J. (ed.), 1994: Fytocenologie. Praha: Academia, 403 s. ISBN 80-200-0457-2.
    14. NOVÁK, J., 1998: Fytocenologická analýza úhoru po samozatrávnení. Rostl. Výr. 45, 7: 325-330.
    15. Novák, J., 2004: Evaluation of grassland quality. Ekológia (Bratislava), 23, 2: 127-143. ISSN 1335-2-342X.
    16. NOVÁK, J., 2008: Pasienky, lúky a trávniky. Prievidza: Patria I. spol. s r. o., 708 s. ISBN 978-80-85674-23-1.
    17. NOVÁK, J., 2009: Trávne porasty po odlesnení a samozalesnení. Brno: Tribun EU s. r. o., 165 s. ISBN 978-80-7399-898-1.
    18. ODUM, E., P., 1971: Fundamentals of ecology. Philadelfia, London, Toronto: W. B. Saunders Company, 733 pp.
    19. Pavlů, V., Hejcman, M., Pavlů, L., Gaisler, J., Nežerková, P., Geurovich, M. A., 2005: Vegetation changes after cessation of grazing management in the Jizerské Mountains (Czech Republic). Ann. Bot. Fennici. [online], Vol. 42, [cit. 8. 2. 2007]..

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content