Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(5), 209-222 | DOI: 10.11118/actaun201058050209

Reprodukční aktivita žab Dendrobates auratus Girard při chovu v zajetí

Romana Křížová

Tylova 9, 612 00 Brno, Česká republika

Výzkum reprodukční aktivity Dendrobates auratus Girard byl prováděn s cílem vymezit optimalizaci podmínek chovu těchto žab pro zájmové, eventuálně záchovné chovy v době, kdy je jejich přirozené životní prostředí v tropické Americe ničeno činností těžařských společností a rozpínající se civilizací a kdy je existence mnoha druhů obojživelníků ohrožena epidemií chytridiomykózy. Výzkum byl součástí sledování širšího druhového spektra žab čeledi Dendrobatidae a jeho výsledky jsou určeny zejména pro chovatele dendrobátek. Zároveň jsou součástí hlubšího poznání uvedeného druhu jako článku biodiverzity světa.
Druh Dendrobates auratus, pocházející z tropické střední Ameriky až SV Jižní Ameriky, je chován v zajetí již cca 15 let, a i přesto, že se jedná o poměrně známý druh s uniparentální samčí péčí o potomstvo, jsou výsledky v chovech a zejména odchovech v zajetí značně nejednotné. Závěry výzkumu by měly pomoci dosáhnout lepšího kvantititavního i kvalitativního zhodnocení chovatelské práce.
Vzhledem k rozsáhlému areálu Dendrobates auratus vytváří v přírodě několik barevných forem. Poněvadž se v průběhu jejich chovu v zajetí ukazují určitá specifika, bylo ve výzkumu sledováno šest barevných variet samostatně a výsledky porovnány. Na jejich základě jsou navržena opatření aplikovatelná v malých (zájmových) i velkých (záchovných, komerčních) chovech.
Výzkum reprodukční aktivity proběhl u forem zelená, modrá, campaño, negativ, canal a měděná, které se vyskytují v různých oblastech a teoreticky se v přírodě nepotkávají. I když byla vyslovena hypotéza, že jednotlivé barevné variety se od sebe geneticky ani chováním neliší (Walls, 1994), práce se věnuje každé barevné varietě ve všech sledovaných parametrech zvlášť, tzn. nesleduje barevně odlišné jedince tohoto druhu dohromady a neprovádí se mísení barevných forem při rozmnožování.
Chovné skupiny o 3-6 jedincích byly umístěny do standardizovaných podmínek (terária se stejným vybavením, teplotou, vlhkostí, světelným režimem). Žáby byly krmeny pravidelně stejnou potravou a byly dodržovány stejné postupy při ošetřování. Vajíčka byla vybírána v pravidelných intervalech a inkubována uměle v Petriho miskách. Inkubace a následný odchov pulců rovněž probíhal standardizovaně. Stáří v chovu zařazených jedinců bylo 2-7 let a většina pocházela ze 2.-4. generace odchované v zajetí. Žáby byly sledovány ve dvou po sobě jdoucích letech (2007, 2008) a byly definovány tyto sledované parametry: dynamika snáškového cyklu v průběhu kalendářního roku, počet vajíček ve snůšce, celková doba vývinu, délka dílčích intervalů vývinu, ztráty během vývinu.
Práce vyžadovala denní kontakt se zvířaty, poskytla proto i mnoho poznatků o projevech chování Dendrobates auratus v zajetí. Protože nebyly použity cílené metody etologického sledování (tento aspekt nebyl cílem práce), zůstaly tyto poznatky vedlejším produktem sledování, který má ovšem pro praxi chovu značnou hodnotu.
Výsledkem výzkumu bylo podchycení reprodukční dynamiky všech šesti forem Dendrobates auratus, získání kvantitativních údajů sledovaných reprodukčních parametrů, překvapivě odhalená specifita u reprodukčních parametrů modré formy Dendrobates auratus, která byla vyhodnocena statisticky - tato žába vykazuje statisticky vysoce průkazné rozdíly v počtu vajíček ve snůšce a délce vývinu ve třech různých údobích roku (vajíčka kladená I. v lednu až dubnu, II. v květnu až červenci, III. v srpnu až listopadu). U většiny forem bylo v průběhu roku pozorováno zřetelné období klidu (od podzimu do jara) a reprodukční aktivity (od jara do podzimu) mezi dny rovnodennosti. Ve snůšce bylo obvykle 5-10 vajíček, průměrná doba inkubace byla 10 dní (8-18) při teplotě 22 °C. Celková délka vývinu byla průměrně 74 dní (64-103). Počet vajíček ve snůšce a délka inkubace vajíček byly statisticky rozdílné mezi dílčími obdobími. Celková mortalita během ontogeneze dosahovala 10-53 %, nejvyšší ztráty byly v období od vykulení pulce z vajíčka do vytvoření základů zadních končetin, 5-60 %. Je navržena optimalizace podmínek pro chov.
Nejdůležitější pro chovatelskou praxi je následné zpracování optimalizačních návrhů pro chov Dendrobates auratus v zajetí, které z výzkumu vycházejí. Při dodržení navržených opatření je možné dosáhnout až 90% úspěšnosti v odchovech kvalitního potomstva (Dendrobates auratus zelená forma).

Dendrobates auratus, chov, péče, reprodukční aktivita, reprodukční parametry, dynamika kladení vajíček, mortalita během ontogeneze

Received: March 23, 2010; Published: August 6, 2014  Show citation