Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(2), 155-160 | DOI: 10.11118/actaun201058020155

STANOVENÍ INTENZITY VĚTRNÉ EROZE NA TĚŽKÝCH PŮDÁCH

Jana Kozlovsky Dufková, Vladan Jareš, Petr Húsek
Ústav aplikované a krajinné ekologie, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Větrná eroze se téměř výhradně vyskytuje na půdách s nízkým obsahem jílnatých částic - na půdách lehkých. Ve světovém měřítku je však ojedinělý výskyt větrné eroze i na půdách těžkých, ke kterému dochází na jihovýchodní Moravě v podhůří Bílých Karpat. V letech 2008-2009 zde proběhl výzkum, který měl za úkol zjistit intenzitu větrné eroze. Jako experimentální lokalita byla vybrána polní trať Krásné pole v katastrálním území Ostrožská Nová Ves. Intenzita větrné eroze zde byla zjišťována třemi způsoby - jednak na základě Mapy potenciální ohroženosti zemědělských půd větrnou erozí podle katastrů, jednak výpočtem potenciální ztráty půdy větrnou erozí a dále terénním měřením a následným výpočtem eroze skutečné. Při terénním průzkumu bylo zjištěno, že větrná eroze se ve zkoumané lokalitě vyskytuje, ačkoli podle Mapy potenciální ohroženosti půd větrnou erozí spadá lokalita do kategorie půdy neohrožené a sousedí s kategorií půdy náchylné. Potenciální erodovatelnost půdy větrem je závislá na obsahu jílnatých částic v půdě a pro zkoumanou lokalitu činí její hodnota 0,09 t.ha-1 . rok-1. Stanovená hodnota nepřesahuje přípustnou ztrátu půdy 10 t . ha-1 . rok-1, a to z důvodu předpokladu zahrnutého v rovnici, že čím více jílnatých částic půda obsahuje, tím méně je náchylná k větrné erozi. Skutečná erodovatelnost půdy větrem byla zjišťována v několika jarních a podzimních dnech let 2008-2009, kdy půda nebyla chráněna vegetací ani jejími zbytky. Stanovení skutečné ztráty půdy spočívá v měření rychlosti větru a vlhkosti půdy přímo v terénu, ve stanovení obsahu jílnatých a neerodovatelných částic a v dosazení stanovených parametrů do rovnice. Skutečná průměrná erodovatelnost půdy větrem byla nejvyšší dne 30. listopadu 2008 a činila 1,47 g . m-2. Další ztráty půdy, které však již nepřesahují přípustné množství odnosu 1,4 g . m-2, byly zjištěny ve dnech 18. a 28. března 2008. V ostatních dnech měření nabývají výpočty skutečné erodovatelnosti půdy větrem, při dosazení průměrné rychlosti větru, nulových hodnot. Při dosazení maximální rychlosti větru za sledované období do rovnice skutečné erodovatelnosti se tato zvýší. Nejvyšší ztráta půdy 20,85 g.m-2 byla vypočtena opět pro 30. listopad 2008. Skutečná erodovatelnost půdy je ovšem pravděpodobně ještě vyšší, protože i rovnice pro stanovení skutečné erodovatelnosti počítá s předpokladem, že na těžkých půdách se větrná eroze nevyskytuje. Běžně používané metody stanovení erodovatelnosti půdy větrnou erozí jsou založeny především na hodnocení obsahu jílnatých částic v půdě s velmi dobrými výsledky pro oblasti lehčích půd s typickým průběhem počasí během roku. Větší těžkosti nastávají při hodnocení erodovatelnosti těžkých půd v oblastech, kde eroze prokazatelně působí a objektivními výpočtovými metodami není vyhodnotitelná, jako je tomu právě na lokalitě Ostrožská Nová Ves. Z uvedených výsledků vyplývá zřejmá potřeba nových poznatků týkajících se stanovení intenzity větrné eroze, a to nejen u zmiňovaných těžkých půd.

větrná eroze, jílnaté částice, neerodovatelné částice, rychlost větru, vlhkost půdy

Determination of wind erosion intensity on heavy clay soils

Wind erosion, common problem of light-textured soils, was determined on heavy clay soils in the foothills of Bílé Karpaty Mountains, Czech Republic. Soil erodibility by wind was determined from the Map of potential erodibility of soil by wind and from the calculation of potential and real soil loss by wind. All the determinations show underestimation of soil erodibility by wind on heavy clay soils, because methods that are used for this are based above all on the assessment of clay particles content and the presumption the more clay particles soil contains, the less vulnerable to wind erosion is. The potential erodibility of soil by wind is 0,09 t.ha-1 per year. The determined value does not exceed the tolerable soil loss limit 10 t.ha-1 per year for deep soils. The real average erodibility of soil by wind has the highest value 1,47 g.m-2 on November 30th, 2008. Other soil losses that do not exceed the tolerable soil loss limit 1,4 g.m-2, were determined on March 18th and 28th, 2008. Big difficulties come with the assessment of the erodibility of heavy clay soils in the areas, where soil erosion verifiably exists, but it is not assessable by objective calculating methods. Evident necessity of new knowledge concerning the determination of wind erosion intensity follows from the results.

Keywords: wind erosion, clay particles, nonerodible fraction, wind speed, soil moisture
Grants and funding:

Výsledky této práce jsou součástí řešení projektu NAZV č. QH82099 "Kritéria rozvoje větrné eroze na těžkých půdách a možnosti jejího omezení biotechnickými opatřeními".

Received: January 25, 2010; Published: October 1, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kozlovsky Dufková, J., Jareš, V., & Húsek, P. (2010). Determination of wind erosion intensity on heavy clay soils. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis58(2), 155-160. doi: 10.11118/actaun201058020155
Download citation

References

  1. DUFKOVÁ, J., 2007: Comparison of potential and real erodibility of soil by wind. Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, roč. 55, č. 4, s. 15-21. ISSN 1211-8516. Go to original source...
  2. DUFKOVÁ, J., 2008: Anomálie výskytu větrné eroze na těžkých půdách. In: Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds.): Mezinárodní konference Biologické aspekty hodnocení procesů v krajině. ČBkS, SBkS, ENVItech Bohemia, ČHMÚ, Mikulov 09.-11. 09. 2008, 11 s. ISBN 978-80-86690-55-1.
  3. DUMBROVSKÝ, M., 2004: Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. 2. vyd. Brno: ČMPKÚ. 190 s.
  4. FRYREAR, D. W., KRAMMES, C. A., WILLIAMSON, D. L. a ZOBECK, T. M., 1994: Computing the wind erodible fraction of soils. Journal of Soil and Water Conservation, Vol. 49, Iss. 2, p. 183.
  5. HÚSEK, P., 2009: Stanovení ztráty půdy erozí ve vybraném území jižní Moravy. Diplomová práce, MZLU v Brně. 83 s.
  6. JANDÁK, J., PRAX, A. a POKORNÝ, E., 2001: Půdoznalství. Skriptum MZLU v Brně. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně. 142 s. ISBN 80-7157-559-3.
  7. JANEČEK, M., 2008: Základy erodologie. Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 s. ISBN 978-80-213-1842-7.
  8. PASÁK, V., 1984: Ochrana půdy před erozí. 1. vyd. Praha: SZN Praha. 164 s.
  9. PASÁK, V., 1966: Struktura půdy a větrná eroze. Vědecké práce VÚMOP Praha, s. 73.
  10. PASÁK, V., 1967: Faktory ovlivňující větrnou erozi půdy. Vědecké práce VÚMOP, Praha č. 9, s. 143-149.
  11. RIEDL, O., ZACHAR, D., 1973: Lesotechnické meliorace. 1. vyd. Praha: SZN Praha. 568 s.
  12. ŠVEHLÍK, R., 1987: Hranice erodovatelnosti půdy větrem. Geografický časopis, roč. 42, č. 3, s. 309-319.
  13. ŠVEHLÍK, R., 2002: Větrná eroze na jihovýchodní Moravě v obrazech, Sborník Přírodovědeckého klubu v Uherském Hradišti, Supplementum: 8, 78 s.
  14. VRÁNA, K., 1998: Krajinné inženýrství. TK 13 - ČKAIT, Praha. 200 s.
  15. VÚMOP Praha, 2002: Mapa potenciální ohroženosti zemědělských půd větrnou erozí.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.