Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(6), 189-200 | DOI: 10.11118/actaun200957060189

ANALÝZA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE S DŮRAZEM NA NEZAMĚSTNANOST VZHLEDEM K DALŠÍM ZEMÍM EVROPSKÉ UNIE

Milan Palát

Ústav ekonomie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

V příspěvku byl zhodnocen poměrně specifický vývoj trhu práce s důrazem na nezaměstnanost v České republice v kontextu hospodářského vývoje v období let 1993-2008, vč. mezinárodní komparace vybraných charakteristik trhu práce. Sledovány byly zejména nejdůležitější příčiny změn nabídky na trhu práce, které závisejí i na demografickém vývoji či sociálním prostředí a příčiny změn poptávky na trhu práce, které jsou ovlivněny růstovou výkonnosti dané ekonomiky, růstem produktivity práce či počtem volných pracovních míst.
Na základě vývoje nabídky a poptávky na trhu práce jsme se dostali k výsledným změnám v nezaměstnanosti v České republice. Do roku 1996 nezaměstnanost zcela nepatrně klesala. I silné ročníky vstupující v tomto období na trh práce ještě relativně snadno nacházely práci, transformace ještě nebyla dokončena a produktivita práce byla relativně nízká. V roce 1996 byla dosahována poměrně nízká nezaměstnanost. Od tohoto roku do roku 1999 se prudce zvýšila mezera mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Nabídka na trhu práce pak dále rostla, ale poptávka se až do roku 1999 značně snižovala. To se projevilo výrazným nárůstem nezaměstnanosti až na maximální hodnoty v letech 1999 a 2000. Poté se v dalších letech nezaměstnanost snižovala, což souvisí i s postupným poklesem nabídky na trhu práce, která se následně mezi roky 2001 a 2004 stabilizovala. Poptávka na trhu práce byla v tomto období také poměrně stabilní.
Od roku 2004 se nabídka na trhu práce zejména díky rostoucímu počtu cizinců zaměstnaných v ČR zvyšovala, poptávka na trhu práce rostla ale mnohem rychlejším tempem. Tento postupně se zlepšující trend vývoje poptávky na trhu práce se po roce 2004 postupně začal odrážet i na vývoji nezaměstnanosti, která pozvolna klesala až na 4,4 % v roce 2008. Zmíněné demografické faktory mohou tlačit na pokles nabídky na trhu práce. Poptávku na trhu práce a související pokles nezaměstnanosti by mohla podpořit podpora malého a středního podnikání, růst podílu služeb v národním hospodářství, reformy řešící problematiku trhu práce a nezaměstnanosti a odstraňování regionálních rozdílů. V souvislosti s příznaky světové finanční a ekonomické krize se již koncem roku 2008 zastavil růst poptávky po práci (což bylo zpočátku vysvětlováno zejména sezonními vlivy). Výrazného pádu se však poptávka po práci dočkala až v roce následujícím. To se projevilo v současném nárůstu nezaměstnanosti, která vystoupala velmi blízko ke svým maximálním hodnotám z přelomu tisíciletí a její řešení nyní souvisí zejména s rychlostí, s jakou bude odeznívat uvedená krize ve světě, zejm. ve vyspělých zemích západní Evropy a USA.
V rámci Evropské unie vykazuje nezaměstnanost podstatné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Některé země ve sledovaném období dosahovaly dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, jiné se naopak trvale potýkaly s vyšší mírou nezaměstnanosti, což poukazuje i na výrazné strukturální či institucionální odlišnosti trhů práce jednotlivých zemí. V důsledku dlouhodobého úpadku některých odvětví a regionů docházelo ke vzniku strukturální nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti se v Evropské unii ve sledovaném období pohybovala na poměrně vysoké úrovni. Kromě opatření národních vlád se problematiku podpory a rozšíření regionální a sektorové mobility v rámci celé EU snaží řešit i Evropská Komise. Ze základních nástrojů lze jmenovat podporování rekvalifikačních programů, usnadnění pracovní migrace či lepší informovanost pracovníků o aktuální poptávce po práci v různých zemích EU. Tuto strategii uplatňuje po svém vstupu do tohoto uskupení i Česká republika.
Během období dvanácti let až do roku 2008 se v zemích EU15 míra nezaměstnanosti snížila míra v průměru o více než jednu třetinu. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele na konci sledovaného období vykazovaly v EU15 Dánsko, Nizozemí, Irsko, Lucembursko či Spojené království, naopak nejvyšší hodnoty nezaměstnanosti vykázalo Španělsko. V Německu měla nezaměstnanost dosáhla svého vrcholu v roce 2006 a klesala až do konce sledovaného období. Německá nezaměstnanost je silně regionálně diferencovaná a postihuje v nejvyšší míře spolkové země na východě Německa. Ze zemí EU15 vykazovaly jedny z nejnižších hodnot nezaměstnanosti a vysoké hodnoty zaměstnanosti Spojené království, Irsko, příp. Lucembursko. Tyto země během sledovaného období nabízely dobré podmínky pro rozvoj podnikání a příliv zahraničního kapitálu, což s sebou neslo další pracovní místa a růst zaměstnanosti. Irsko, které je také velmi otevřeno vstupu zahraničního kapitálu, se tak během posledních dvaceti let dostalo z pozice jedné z nejchudších zemí západní Evropy do pozice evropského tygra. Ovšem tvrdé dopady současné finanční krize se v Irsku projevily s jistým předstihem oproti zbytku Evropy a je to znát i na irské míře nezaměstnanosti za rok 2008. Podobný zvrat ve vývoji nezaměstnanosti je v roce 2008 zřejmý i ve Španělsku.
V rámci celé Evropské unie patřily mezi země s vysokou mírou nezaměstnanosti během většiny (či celého) sledovaného období zejména Polsko, Slovensko, Bulharsko, země Pobaltí či Španělsko a Itálie. Propastný rozdíl oproti státům s nízkou nezaměstnaností, jako např. Dánsku, Švédsku a Velké Británii, může být v některých případech důsledkem existence vysoké strukturální nezaměstnanosti, svou roli hrají též nedokonalosti fungování jednotného vnitřního trhu. Osoby hledající práci z postižených regionů se nestěhují do regionů, kde je poptávka po práci vysoká. Důvodem jsou zejména neustále trvající jazykové a informační bariéry. V rámci Evropské unie migruje za prací přes hranice členských států jen mizivé procento z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva ročně. Tento stav jen podporuje trvalý růst dlouhodobé nezaměstnanosti v některých zemích, např. ve Španělsku či v Itálii. Na druhé straně oblasti dynamického rozvoje (jižní Anglie, Nizozemí) postrádaly velké množství kvalifikované pracovní síly.
Vedle nedostatečného pohybu pracovníků napříč Evropou je dalším velkým problémem z pohledu strukturální nezaměstnanosti kvalifikační nesoulad nabídky práce s poptávkou, na což musí pružně reagovat vzdělávací systém (vč. celoživotního vzdělávání). Rizikové skupiny na trhu práce zahrnují v zemích Evropské unie především tyto kategorie osob: občané s nízkou kvalifikací, ženy s malými dětmi, občané se zdravotním postižením, občané nad 50 let věku, absolventi škol a mladí lidé bez praxe. Nejrizikovější kategorii představují skupiny osob, u kterých se zároveň objevuje více různých handicapů (např. mladiství s nízkou kvalifikací). Zásadní handicap na trhu práce ale představuje nízké dosažené vzdělání.
Dlouhodobější pohled na hospodářské charakteristiky zemí EU po jejich vstupu do tohoto společenství poukazuje na růst výkonnosti ekonomiky (dle výše HDP), životní úrovně (rostoucí spotřeba domácností) a pokles nezaměstnanosti a inflace. Můžeme konstatovat, že míry nezaměstnanosti ve většině nových členských zemí skutečně vykázaly po vstupu do EU pokles, a to často velmi znatelný. V současnosti probíhající světová finanční a hospodářská krize dosavadní pozitivní trend vývoje nezaměstnanosti během několika měsíců zcela zhatila.
Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že se jedná o složité procesy, které na vývoj nezaměstnanosti a celého trhu práce působí a pokusy o jejich vysvětlení či řešení této problematiky nemusí vždy vést ke zcela jednoznačným závěrům. Např. v České republice dlouho růst HDP a silný příliv zahraničních investic nedokázal v minulosti vytvářet dostatečný počet nových pracovních míst a přispívat k výraznému snižování nezaměstnanosti. Když se od roku 2004 vývoj poptávky na trhu práce začal zlepšovat, postupně se to poté odráželo i na vývoji nezaměstnanosti. Byla zde zřejmá souvislost s oživením ekonomiky, realizací aktivní politiky zaměstnanosti, ale třeba i odchodů do předčasného důchodu. Faktorů, které zde spolupůsobí, je tedy velké množství a jsou z poměrně širokého spektra. Přes trend snižování nezaměstnanosti v České republice během druhé poloviny sledovaného období (který se z již uvedených příčin nyní zcela obrátil) zůstávaly trvale problematickými otázky zmíněné dlouhodobé nezaměstnanosti, její regionální diferenciace, rovného přístupu k oběma pohlavím, přístup na trh práce u handicapovaných osob, příslušníků národnostních menšin a osob s nízkou kvalifikací. Nezbytná je podpora tvorby nových pracovních míst, která je jednou z priorit členských zemí Evropské unie. Ta se ovšem neobejde bez spolupráce místních úřadů, sociálních institucí, ale také vlastní aktivity občanů samotných.

vývojové trendy, trh práce, nezaměstnanost, zaměstnanost, mezinárodní srovnání

Received: June 25, 2009; Published: October 7, 2014  Show citation