Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(2), 95-104 | DOI: 10.11118/actaun200957020095

Vliv hnojení sírou na výnos a kvalitu semen hořčice bílé

Pavel Ryant
Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

V minulosti byla potřeba síry u zemědělských plodin pokryta atmosférickými depozicemi. V experimentálním roce 2004 činily tyto vstupy síry již pouze 12,1 % oproti situaci v roce 1990, což bylo pouhých 8,8 kg síry na hektar (Hůnová et al., 2005). Tento rapidní pokles byl hlavním důvodem pro rozvoj používání sirných hnojiv.
Kromě klasických hnojiv (např. síran amonný) je možné pozorovat návrat sádrovce a nově je možné použít také elementární síru (S0), která je rostlinami přijatelná až po její oxidaci.
Mezi plodinami náročnými na síru hrají hlavní roli rostliny z čeledi brukvovité. Vedle nárůstu ploch řepky ozimé dochází k postupnému nárůstu ploch hořčice bílé a Česká republika je její nejvýznamnější pěstitel a exportér (Mikšík et al., 2007).
Cílem prezentované práce bylo posoudit vliv S0, síranu amonného, sádrovce a foliární aplikace S0 na výnos a kvalitativní parametry semen hořčice bílé.
Problematika byla řešena v roce 2004 formou nádobového pokusu ve vegetační hale MZLU v Brně, který navazoval na stejný pokus s pšenicí jarní v roce 2003. Kromě sírou nehnojené kontrolní varianty (1) bylo provedeno hnojení S0 (2), síranem amonným (3) a sádrovcem (4) do půdy a foliárně S0 s bentonitem (5). Dávka dusíku činila u všech variant 0,9 g na nádobu (0,15 g . kg-1 zeminy) a u variant 2 až 4 byla dávka síry 1 g na nádobu (0,17 g. kg-1 zeminy). Foliární aplikace S0 byla provedena až ve fázi šesti pravých listů v dávce 10 kg na ha (0,032 g na nádobu).
Průkazně vyšší výnos semen hořčice bílé byl dosažen po foliární aplikaci S0, což lze vysvětlit také jejím fungicidním působením. Nejvyšší průměrný počet větví a šešulí a také výnos slámy byl zaznamenán u varianty se sádrovcem. Semena hořčice po hnojení sádrovcem nebo S0 foliárně přesáhla 25% obsah tuku, což je minimální hodnota pro výrobu kvalitních stolních hořčic. Foliární aplikace S0 způsobila průkazně vyšší hmotnost tisíce semen. Podíl povrchově zašedlých semen díky jejich zaplísnění průkazně poklesl po hnojení všemi formami síry, nejvíce po foliární aplikaci S0.
Hnojení síranem amonným působilo na snížení výměnné půdní reakce po sklizni pokusu. Naopak sádrovec půdní prostředí alkalizoval a zvýšil obsah přístupného vápníku a také vodorozpustné síry. Také varianta s foliární aplikací S0 vykázala vyšší obsah přístupného vápníku v půdě po sklizni. Nejméně přístupné síry a fosforu bylo v půdě po foliární aplikaci S0, což signalizuje podporu příjmu živin z půdy pro tvorbu výnosu semen a jejich kvalitu.

hořčice bílá, elementární síra, síran amonný, sádrovec, výnos, kvalita

Effect of sulphur fertilisation on yield and quality of white mustard seeds

The objective of the present study was to estimate the effect of different forms of sulphur on yields and qualitative parameters of white mustard seeds. This topic was studied in 2004 in the form of a pot trial in a vegetation hall and linked up with an identical experiment with spring wheat conducted in 2003. Besides the control variant not fertilised with sulphur (1) we fertilised the soil with elemental sulphur (2), ammonium sulphate (3) and gypsum (4) and applied foliar dressing of elemental sulphur with bentonite (5). For all variants the nitrogen dose was 0.9 g per pot (0.15 g.kg-1 of soil) and for variants 2 to 4 it was 1 g of sulphur per pot (0.17 g. kg-1 of soil). Foliar dressing of elemental sulphur (S0) was not applied until the stage of six true leaves in a dose of 10 kg per ha (0.032 g per pot).
Significantly higher yields of white mustard seeds were achieved after foliar application of S0 which can be also due to its fungicide action. The variants where gypsum was applied showed the highest average number of branches and pods and also straw yields. After gypsum fertilisation or foliar application of S0 the oil content in the mustard seeds exceeded 25%; this is the minimal content required for the production of good quality mustard. The 1000-seed weight was significantly higher after foliar application of S0. The proportion of seeds greyish on the surface, a sign of mildew, significantly decreased after fertilisation with all forms of sulphur, but most of all after foliar application of S0.
Fertilisation with ammonium sulphate reduced the exchangeable soil reaction after harvest. On the other hand gypsum alkalised the soil environment and increased the content of available calcium and water-soluble sulphur. The soil of the variant where foliar dressing of S0 was applied had a higher content of available calcium after harvest. The least amount of available sulphur and phosphorus in the soil was seen after foliar application of S0 signalising a more efficient uptake of nutrients from the soil for the production of seed yields and for the quality of the seeds.

Keywords: white mustard, elemental sulphur, ammonium sulphate, gypsum, yields, quality
Grants and funding:

This study was funded by the project of the Grant Agency of the Czech Republic GP521/04/P093 "Changes in sulphur availability after adding elemental sulphur and organic matter".

Received: January 27, 2009; Published: October 14, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ryant, P. (2009). Effect of sulphur fertilisation on yield and quality of white mustard seeds. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 57(2), 95-104. doi: 10.11118/actaun200957020095
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. DUCHOŇ, F., 1948: Výživa a hnojení kulturních rostlin zemědělských. Československá akademie zemědělská, Praha, 796 s.
    2. BLAIR, G. J., 2002: Sulphur fertilisers: a global perspective. The International Fertiliser Society, York, 36 pp.
    3. BOURBOS, V., A., SKOUDRIDAKIS, M., T., BARBOPOULOU, E., VENETIS, K., 2000: Ecological control of grape powdery mildew (Uncinula necator) [on line]. [cit. 2008-12-27]. Dostupné z URL: http://www.landwirtschaft-bw.info/servlet/PB/menu/1043197_l1/index.html
    4. CECCOTTI, S. P., MORRIS, R. J. and MESSICK, D. L., 1998: A global overview of the sulphur situation: industry's background, market trends, and commercial aspects of sulphur fertilizers. In: Schnug, E. (ed.), Sulphur in Agroecosystems. Kluwer Academic Publishers, pp. 175-202. Go to original source...
    5. FÁBRY, A., 1963: In: Špaldon E. et al.: Rostlinná výroba 1. SZN Praha a Slovenské vydavatelství zemědělské literatury, Bratislava, s. 593-603.
    6. FORSYTH, W., 1802: A Treatise on the Culture and Management of Fruit Trees. London, UK: Nichols and Son. Go to original source...
    7. HŮNOVÁ, I., PROŠKOVÁ, J., HESOUN, R., KURFÜRST, P., OSTATNICKÁ, J., 2005: Atmosférická depozice na území České republiky [on line] In. Ostatnická J. (ed.): znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Český hydrometeorologický ústav, Praha, [cit. 2008-12-27]. Dostupné z URL: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr04cz/tab/t32.html
    8. JOLIVET, P., 1993: Elemental sulfur in agriculture. In: L. J. De Kok, I. Stulen, H. Rennenberg, C. Brunold, W. E. Rauser (eds), Sulphur Nutrition and Assimilation in Higher Plants. Regulatory, Agricultural and Environmental Aspects. SPB Academic Publishing, The Hague, pp. 193-206.
    9. KEBERT, V., 1993: Studium vlivu agrotechnických opatření na výnosové a kvalitativní znaky hořčice bílé (Sinapis alba L.). Disertační práce. Vysoká škola zemědělská v Praze. 112 s.
    10. KLIKOCKA, H., HANEKLAUS, S., BLOEM, E., SCHNUG, E., 2005: Influence of sulphur fertilisation on infection of potato tubers with Rhizoctonia solani and Streptomyces scabies. Journal of Plant Nutrition, 28, 819-833. DOI: 10.1081/PLN-200055547 Go to original source...
    11. MIKŠÍK, V., ZUKALOVÁ, H., PRÁŠILOVÁ, M., VAŠÁK, J., 2007: Hořčice - Pěstitelský rádce. Kurent, s. r. o. České Budějovice, 23 s.
    12. RYANT, P., HŘIVNA, L., 2004: Effect of Sulphur Fertilisation on Yield and Technological Parameters of Spring Wheat Grain. Annales Universitatis Mariae Curie-Sklodowska. 59 (4): 1669-1678.
    13. SEIFFERT, M., MAKOWSKI, V., 1988: Weißer Senf (Sinapis alba). In: Seiffert, M. Drusch und hackfruchtproduktion. Deutscher Landwirtschaftverlag Berlin.
    14. SCHNUG, E., PAULSEN, H.-M., UNTIEDT, H., HANEKLAUS, S., 1998: Fate and physiology of foliar applied sulphur compounds in Brassica napus. In: El-Fouly, M. M., Abdalla, F. E., Abdel-Maguid, A. A. (eds), Proceedings of symposium on foliar fertilization: a technique to improve production and decrease pollution: 10th-14th December 1995. Cairo, Egypt: NRC, pp. 91-100.
    15. SCHNUG, E., BOOTH, E., HANEKLAUS, S., WALKER, K. C., 1995: Sulphur supply and stress resistance in oilseed rape. In Proceedings of the 9th International Rapeseed Congress, Cambridge, UK, 4-7 July 1995, Vol 1, pp. 229-231. Paris: GCIRC.
    16. TWEEDY, B. G., 1981: Inorganic sulphur as a fungicide. Residue Reviews, 78, 43-68. DOI: 10.1007/978-1-4612-5910-7_3 Go to original source...
    17. WANG, J., ZHANG, J., MA, Y., WANG, L., SHI, S., SCHNUG, E., 2003: Crop resistance to diseases as influenced by sulphur application rates. Proceedings of the 12th World Fertilizer Congress 3-9 August 2001, Beijing, China, pp. 1285-1296.
    18. ZBÍRAL, J., 2002: Analýza půd I: Jednotné pracovní postupy. UKZÚZ, Brno: 197 s.
    19. ZUKALOVÁ, H., VAŠÁK, J., REISNEROVÁ, H., 1990: Kvalita hořčice bílé. In: Systém výroby hořčice. Sborník referátů semináře v Praze 28. 2. 1990, ZZN Praha.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content