Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(6), 167-176 | DOI: 10.11118/actaun200856060167

Vývoj a změny spotřebních výdajů obyvatelstva

Zuzana Toufarová, Klára Ondrášková

Ústav marketingu a obchodu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Znalost chování spotřebitele má zásadní význam pro rozhodování o marketingových aktivitách. Pro subjekty na trhu existující nebo na trh vstupující je důležité poznat, na jaké komodity různé skupiny spotřebitelů vynakládají jakou část svých výdajů, jak se tento ukazatel mění v čase a jak se tento ukazatel mění v závislosti na výši příjmu. Problematice spotřebních výdajů se věnuje tento příspěvek. Zjišťuje vývoj a změny ve spotřebních výdajích obyvatelstva v EU-25 a v České republice. Dále dle primárních dat zjišťuje změny ve spotřebních výdajích domácnosti při změnách příjmu.
V rámci Evropské unie jsou nejvýznamnějším spotřebním výdajem výdaje na bydlení, vodu, energii a paliva, dále jsou to výdaje na dopravu, jídlo a nealkoholické nápoje. Tyto komodity, na které obyvatelé vydávají největší část výdajů, můžeme označit jako statky nezbytné, jejich uspokojení je jednou ze základních potřeb člověka. V České republice patří také tyto komodity mezi jedny z největších spotřebních výdajů. Změny v České republice ve vývoji výdajů jsou sledovány za posledních devět let. Nejsou pozorovány žádné významné odchylky ve struktuře výdajových položek. Jedinou podstatnou změnou ve struktuře výdajů je nárůst a převýšení výdajů na bydlení, vodu, energii a paliva přes potraviny a nealkoholické nápoje.
V další části příspěvku jsou analyzována primární data získaná z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 726 respondentů. Bylo osloveno 300 žen a 426 mužů, nejčastěji ve věkové kategorii 41-50 let. Pomocí primárních dat se podařilo získat informace o tom, jak se změní výdaje v závislosti na změně příjmů, tj. snížení či zvýšení příjmu domácnosti, ve které respondent trvale žije. Z provedené analýzy plyne, že domácnosti by v případě zvýšení příjmu upřednostnily výdaje na rekreaci a kulturu, tj. odpočinek, dobrodružství a hobby. Dále by si dopřály nové a kvalitnější bytové vybavení a zařízení a pořídily si nové oděvy a obuv. Pokud by se domácnosti snížil příjem o 20 %, pak by respondenti snížili výdaje na rekreaci a kulturu, alkoholické nápoje a tabák, bytové vybavení a zařízení domácnosti a také odívání a obuv. Uvedené komodity jsou statky zbytnými, proto nejsou tak významnými komoditami, které člověk nutně potřebuje, a proto vykazují vysokou citlivost na výši příjmu. Byla provedena analýza závislosti pomocí kontingenčních tabulek, výpočtu chí-kvadrátu, Pearsonova koeficientu kontingence a Crammerova koeficientu kontingence. Ověření analýzy závislosti mezi zkoumanými skupinami komodit a identifikačními charakteristikami respondentů bylo provedeno pomocí χ2 testu nezávislosti. Z analýzy vyplynulo, že jedinými identifikačním znakem závislým na spotřebních výdajích je věk respondenta. U ostatních znaků byla prokázána velice malá závislost, či téměř nezávislost. V případě, že v domácnosti, ve které respondent žije, zůstávají volné finanční prostředky, přibližně 60 % dotazovaných uvádí, že část z těchto finančních prostředků ponechává na běžném účtu či v hotovosti a část z nich investuje.

spotřebitel, spotřebitelské chování, výzkum, analýza závislosti, spotřební výdaje

Received: June 26, 2008; Published: October 17, 2014  Show citation