Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(4), 239-246 | DOI: 10.11118/actaun200856040239
ÚLOHA VEGETAČNÍCH PRVKŮ V SOUDOBÉM ZTVÁRNĚNÍ ARCHITEKTONICKÉHO DÍLA
- Bílovická 56, 614 00 Brno, Česká republika
Tvůrčí proces, kdy se vegetační prvek ocitá v pozici elementární součásti materiálového ztvárnění stavby, nacházíme na poli soudobé architektonické produkce. Svou úlohou se podílí na vytvoření architektonického prostoru spolu s ostatními stavivy. Jedná se o jeden z výrazných přístupů současné tvorby, kterému postavení rostlinného materiálu přináší osobitost a určuje jedinečnou charakteristiku výsledného díla. Na základě tří větví účelnosti dle Friedricha Schinkela je v těchto přítomných momentech praxe zacházeno s rostlinným materiálem jako s elementární součástí skladby konstrukce architektonického díla. Při jeho odebrání ztrácí stavba ve sledovaných případech na funkčnosti nebo na základní výrazové hodnotě. Studované příklady poukázaly na fakt zapojení obecných vegetačních motivů a jejich vzájemných kombinací, se kterými zahradní umění pracuje po staletí. Současná architektonická produkce je však staví do zcela nových oblastí využití. Rozvíjí tyto původní inspirační zdroje, které vedou soudobou architekturu k výsledkům veskrze invenčním a novým. Uvedené momenty jsou předmětem příspěvku, jehož cílem je poskytnout základní vymezení reálného uplatnění hmoty rostlinné zeleně v rámci materiálového provedení stavby a uvést vůdčí současné realizované příklady. Architektonické objekty tak za pomoci použitých rostlinných prvků na jedné straně navrací do městského interiéru přirozenost zeleně na individuální úrovni lidského měřítka. Na straně opačné je za jejich pomoci, při situování záměru ve volné krajině, navíc zabráněno vytvoření totalitní hradby objemem stavby. Je tak docílena kontextualita realizovaného záměru ve vazbě ke svému okolí. V představených architektonických počinech je vegetační prvek kladen do role skladebného elementu opláštění stavby, řešení zastínění a ochrany před slunečními paprsky, ztvárnění komponentů interiérových návrhů, zastřešení budovy nebo též v inspirativní transformaci rostlinného motivu s cílem prodloužit hranice přírody do stavebních neživých hmot. Vzhledem ke skutečnosti, že tato výrazná uplatnění rostlinného materiálu jsou vnímána veskrze na individuální úrovni jednotlivce, plyne zjištění, že po těchto invenčních přístupech sahá architektura u druhů staveb, kde je docíleno jejich největšího účinku. Jedná se o oblast nevýrobních druhů staveb bytových a občanských. Rozšířením záběru uplatnění vegetačních prvků je tímto způsobem v soudobé architektuře posunuta hranice jejich možných a realizovatelných aplikací a je tím ještě více podtržena dějinná provázanost spolupráce stavebních profesí se zahradním a krajinářským oborem. Ve všech předložených realizacích je bezesporu čitelné originální zpracování a rozvinutí obecného vegetačního motivu zahradní a krajinářské tvorby. Jedná se o hledání nekonvenčních přístupů, v kterých je vždy přítomna osobitá myšlenka autorského kolektivu na poli tvůrčího procesu.
soudobá architektura, vegetační prvky, stavební materiály a konstrukce
Function of the vegetative elements in contemporaneous interpretation of the architectonic work
The creative process during which a vegetation element finds itself in the position of a fundamental part of material design of the building can be found in the field of modern architectural production. Along with other building materials, it has its own task to participate in the composition of architectural space. This represents an authentic approach of the current production where the dominating position of the vegetation material determines the unique character of the final work. In these existing factors of practice, the vegetation material is treated, according to the three branches of purposefulness after Friedrich Schinkel, as fundamental part of structural composition of the architectural work. In considered cases, when the vegetation material is removed, the building loses its functional qualities or basic value of expression. Studied cases have proved the existing application of vegetation motives and their combinations the garden art has worked with for centuries. However, modern architectural production adapts them to fields of application that are completely new. It develops these original sources of inspiration that lead modern architecture to totally inventive and new results. The above-mentioned factors are the subject of this paper the purpose of which is to provide basic determination of real applicability of the green mass in the materials applied in the building construction and give examples of current leading finished examples. On the one hand, architectural objects restore, with the application of vegetation elements, natural form of greenery in urban interior on the individual level of human dimension. On the other hand, with their help, when siting a project in open space you can also prevent building of a totalitarian wall in the form of a building mass. Thus contextuality of the executed project is achieved in relation to its surroundings. In the presented architectural initiatives the vegetation element plays the role of a structural element of the building shell, the shading and sunlight protection design, rendering of the components of interior projects, the building roof, or in inspiring transformation of a vegetation motive applied to extend the nature's boundary to dead building materials. The fact that frequent application of vegetation material is perceived on an individual level implies that architecture applies this type of creative approach in the building forms in which the biggest possible effect can be achieved. This includes the field of non-manufacturing building forms of housing structures and civic buildings. Thus in modern architecture the extension of the range of application of vegetation elements results in shifting of the limits of their possible and feasible applications and this again leads to the fact that the historic interconnection of co-operation of the building trades and the landscape architecture is stressed even more. Original treatment and development of the general vegetation motive in the landscape work is definitely clear in any finished projects presented. This implies the search for innovative approach that always shows an original idea of the team of authors in the field of the current creative process.
Keywords: modern architecture, vegetation elements, building materials and constructions
Received: January 30, 2008; Published: November 8, 2014 Show citation
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
References
- ANONYMUS, 2004: Hedge Building. a+u, 403: 66-68. ISSN 0389-9160.
- ANONYMUS, 2002: Sede de la Companía Ricola. ElCroquis, Herzog & de Meuron 1998 2002: 86-99. ISSN 0212-5683.
- ANONYMUS, 2005: Torre de gambu, París. AV Monografías, 116: 18-21. ISSN 0213-487X.
- GONCHAR, J., 2007: At a curve in the Seine, Atelier Jean Novel erects a bold, multifaceted, and unexpected ensemble for the Musée du Quai Branly. Architectural Record, 02: 86-95. ISSN 0003-858X.
- KIENAST, D., 2000: Aussenraume. 1. vyd. Basel: Birkhauser, 268 s. ISBN 3-7643-6030-5.
- LEWIS, D., 2005: Notable en ciencias, Complejo escolar Oeste, Obernai, Francia. Arquitectura Viva, 105: 58-61. ISSN 0214-1256.
- LUND, L., 2002: Ferienhaus in Dyngby - Claus Hermansen. Baumeister, B8: 62-65. ISSN 0005-674X.
- BETSKY, A., 2002: Landscrapers: Building with The Land. 1. vyd. London: Thames & Hudson, 192 s. ISBN 0-500-34188-5.
- ČEJKA, J., 1998: Teorie současné architektury. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 85 s. ISBN 80-01-01730-3.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.