Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(4), 231-238 | DOI: 10.11118/actaun200856040231

VLIV PLEMENE, POHLAVÍ A ČETNOSTI VRHU NA RŮST, ZMASILOST A PROTUČNĚNÍ IN VIVO U JEHŇAT

Martin Hošek, Leona Konečná, Jan Kuchtík, Radek Filipčík

Ústav chovu a šlechtění zvířat, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Zhodnocení vlivu plemene, pohlaví a četnosti vrhu na růst, zmasilost a protučnění in vivo u jehňat bylo realizováno v roce 2007 na ŠZP v Žabčicích jako předběžné vyhodnocení dlouhodobého sledování výukového stáda ovcí. Do sledování bylo zařazeno celkem 30 jehňat plemene Suffolk (Sf, n = 8), Merinolandschaf (ML, n = 10), Oxford Down (OD, n = 6) a Charollais (CH, n = 6). U každého sledovaného plemene byl stejný počet beránků a jehniček. Z pohledu četnosti vrhu se soubor skládal ze 7 jedináčků, 17 jedinců pocházejících z dvojčat a 6 jedinců pocházejících z trojčat. V období od porodu do 15. 4. byla jehňata spolu s matkami odchovávána ve stáji. Hlavními složkami krmné dávky jehňat ve výše uvedeném období bylo mateřské mléko a vojtěškové seno (ad libitum), nicméně jehňata měla volný přístup i ke krmivu bahnic. Od 16. 4. 2007 do konce sledování probíhala celodenní pastva bahnic s jehňaty na jetelotravním porostu dobré kvality, přičemž až do konce sledování nebyl realizován odstav jehňat. Vážení jehňat byla prováděna v pravidelných čtrnáctidenních intervalech. Od 70. dne věku nejstaršího jehněte ve stádě byla společně s vážením jehňat také prováděna ultrazvuková měření výšky nejdelšího bederního a hrudního svalu (musculus longissimus lumborum et thoracis, m.l.l.t.) a výšky hřbetního tuku s kůží. Ultrazvuková měření byla prováděna mezi posledním hrudním a prvním bederním obratlem přístrojem Aloka SSD 500 s 5 MHz lineární sondou. Z hodnocení vlivu plemene na růst jehňat především vyplývá, že tento faktor neměl průkazný vliv ani na jeden ze sledovaných ukazatelů. Nejvyšší denní přírůstky za celé sledované období (DP 0-100) byly zjištěny u jehňat plemene CH (0,311 kg). Naproti tomu nejnižší DP 0-100 byl zjištěn u ML (0,293 kg). Faktory pohlaví a četnost vrhu měly průkazný vliv na některé sledované ukazatele, přičemž oba tyto faktory měly průkazný vliv na konečnou živou hmotnost (ŽH 100) a na denní přírůstek v období od 30. do 70. dne věku. Nicméně ani jeden ze sledovaných faktorů neměl průkazný vliv na živou hmotnost při narození a ve 30 dnech věku, respektive na úroveň denních přírůstků do 30 dnů věku a denních přírůstků v závěrečné fázi sledování (DP 70-100). Z pohledu pohlaví byl průkazně vyšší denní přírůstek za celé sledované období zjištěn u beránků (0,325 kg). Z pohledu četnosti vrhu byl zjištěn neprůkazně nejvyšší DP 0-100 u jehňat jedináčků (0,365 kg). Faktory plemene, pohlaví a četnosti vrhu měly průkazný vliv na výšku tuku v 70 dnech. Naproti tomu ani jeden ze sledovaných faktorů neměl průkazný vliv na výšku tuku ve 100 dnech věku. Z pohledu ultrazvukových měření byl dále zjištěn průkazný vliv četnosti vrhu na výšku svalu v 70 dnech a průkazný vliv plemene a četnosti vrhu na výšku svalu ve 100 dnech věku. Na závěr k výsledkům ultrazvukových měření je nutno dodat, že výška svalu se zvyšovala se zvyšujícím se věkem u obou pohlaví, všech četností a u všech plemen, s výjimkou plemene Sf. Co se týká výšky tuku, tato se zvyšovala v závislosti na věku u všech plemen, s výjimkou ML, u beránků a u jehňat z dvojčat a z trojčat.

růst, zmasilost, protučnění, plemeno, pohlaví, četnost, jehně

Received: April 23, 2008; Published: November 8, 2014  Show citation