Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(1), 55-64 | DOI: 10.11118/actaun200856010055

VLIV VEGETAČNÍHO STADIA VOJTĚŠKY SETÉ NA CHEMICKÉ SLOŽENÍ A IN SACCO STRAVITELNOST ORGANICKÉ HMOTY

Petr Doležal, Jiří Skládanka
Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

V modelovém pokusu byl sledován vliv rozdílné vegetační fáze vojtěšky seté na chemické složení, nutriční hodnotu a stravitelnost organické hmoty. S postupujícím stárnutím porostu vojtěšky, než je optimální, dochází ke statisticky průkaznému zhoršování nutriční hodnoty (P < 0,05), konkrétně výrazně klesá obsah dusíkatých látek, tuku, koncentrace energie, stejně jako i množství anorganických látek, zejména Mg (r = -0,82). V jednotlivých vegetačních fázích docházelo ke zvyšování nejen celkové vlákniny (r = 0,99), ale také i jednotlivých frakcí ADF a NDF (r = 0,99; resp. r = 0,98). V důsledku tohoto fenoménu došlo k redukci stravitelnosti organické hmoty ze 71,80 % na 62,60 %. Koncentrace energie NEL poklesla z 5,46 MJ/kg sušiny na 4,47 MJ/kg sušiny. Touto redukcí se snížila potenciální mléčná produkce 1 kg sušiny vojtěšky z 1,74 kg FCM na 1,43 kg FCM. Také závislost energie na vegetačních fázích byla velmi vysoká (r = -0,92).
Sklizeň vojtěšky seté v pozdějších vegetačních stadiích vedl k celkovému snížení obsahu popelovin a jednotlivých minerálních látek, ve srovnání s vojtěškou sklízenou na počátku, resp. před nasazením květních poupat. Přínosem sklizně vojtěšky v doporučovaném vegetačním stadiu je nejen optimální výživná hodnota, vyšší stravitelnost organických živin, ale také vyšší produkční účinnost.

vojtěška setá, výživná hodnota, stravitelnost organické hmoty, vegetační stadium

The effect of the stage of maturity of alfalfa (Medicago sativa L.) on the chemical composition and in sacco digestibility

The influence of the stage of maturity of alfalfa on the chemical composition and in sacco digestibility was studied in a laboratory experiment. Alfalfa plants were analysed in 8 vegetation stages harvested in regular intervals before the beginning of bud setting until the fall of blossoms. The contents of nitrogenous substances, fat, crude fibre, ADF, NDF, Ca, P, Na, K and Mg were determined in the samples, and using the in sacco method also the organic matter digestibility in the rumen. Further we assessed the energy content and calculated the N-free extractives (BNLV) value. In some stages the chemical changes were monitored in the whole plant. It was discovered that during vegetation there was a statistically significant increase in the crude fibre content and in the ADF and NDF fractions and a reduction in nitrogenous substances. A strong negative correlation was detected between the stage of maturity of alfalfa and content of crude protein and net energy for lactation (r = -0.97 and r = -0.92, respectively). In the individual stages of vegetation the differences in the content of nitrogenous substances, fibre and fat were statistically significant (P < 0.05). The statistically highest content of crude protein (28.97%) was detected in the first stage before bud setting and the lowest (11.97%) in the stage after the fall of blossoms. Later vegetation also had a stronger depressive effect on the content of fat and NEL. The organic matter digestibility (P < 0.05) was the lowest in alfalfa in the last stage of sampling (62.6%) when it reached a mere 85.99% of the digestibility at the beginning of bud setting. The highest organic matter digestibility (72.80%) was detected in a sample of young alfalfa prior to bud setting. In the experiment we confirmed a strong and negative correlation (r = -0.97) between the crude fibre content and organic matter digestibility. The correlation was also strong between the stage of maturity of alfalfa and the content of magnesium (Mg).

Keywords: alfalfa, stage of maturity, chemical composition, nutritive value, digestibility of organic matter
Grants and funding:

Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM 6215648905 "Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu" uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Received: August 27, 2007; Published: November 17, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Doležal, P., & Skládanka, J. (2008). The effect of the stage of maturity of alfalfa (Medicago sativa L.) on the chemical composition and in sacco digestibility. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 56(1), 55-64. doi: 10.11118/actaun200856010055
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BÍRO, D., PETRIKOVIČ, P., ŠIMKO, J., 1995: Lucerna siata, Vysoká škola polnohospodárská Nitra, 26 s. ISBN 80-7137-226-9.
    2. BÍRO, D., MICHÁLKOVÁ, J., JURÁČEK, J. et al., 2006: Zmeny aminokyselinového zloženia lucerny počas konzervačního procesu. Výživa zvířat 2006 - proteiny. MZLU Brno, s. 22-26. ISBN 80-7154-954-8.
    3. DOLEŽAL, P., DOLEŽAL, J., MIKYSKA, F. et al., 2006: Konzervace, skladování a úpravy objemných krmiv, skriptum MZLU v Brně, 247 s.
    4. FOREJTOVÁ, J., LÁD, F., TŘINÁCTÝ, J., RICHTER, M., GRUBER, L., DOLEŽAL, P., HOMOLKA, P., PAVELEK, L., 2005: Comparison of organic matter digestibility determined by in vivo and in vitro methods. Czech J. Anim. Sci., 50, (2), 47-53. DOI: 10.17221/3994-CJAS Go to original source...
    5. HAKL, J., KALISTA, J., ŠANTRŮČEK, J., 2005: Určení termínu sklizně vojtěšky s využitím sumy efektivních teplot. Úroda, roč. 53, č. 4, s. 6.
    6. HOLÚBEK, R., GREGOROVÁ, H., ŠIMKO, J. et al., 1995: Ekologická, produkčná a kvalitatívna analýza kukurice na siláž a lucerny siatej. In 7th International Symposium Forage Conservation. Nitra: 18.-20. September, s. 27-30.
    7. JAKOBE, P., BERANČIC, F., DOLEŽAL, P. et al., 1987: Konzervace krmiv. SZN Praha, 258 s.
    8. JURÁČEK, M., 2001: Vplyv bakteriálno-enzymatických aditív na výživnú hodnotu lucernových siláží. In: IV. Kábrtovy dny, Brno: 20.září, s. 84-88.
    9. KACEROVSKÝ, O., BABIČKA, L., BÍRO, D. et al., 1990: Zkoušení a posuzování krmiv. Státní zemědělské nakladatelství Praha, s. 154-171. ISBN 80-209-0098-5.
    10. KALAČ, P., MÍKA, V., 1997: Přirozené škodlivé látky v rostlinných krmivech. ÚZPI Praha, 316 s., ISBN 80-85120-96-8.
    11. KLESNIL, A., 1978: Intenzivní výroba píce. 1. vyd., SZN Praha, s. 25-26.
    12. KNOTEK, S., ŽILÁKOVÁ, J., 1996: Vplyv doby zberu a spôsobu ošetrenia lucerny na výživnú hodnotu siláží. In: Problémy bielkovinovej výživy zvierat. Nitra VÚŽV, s. 163-166.
    13. KOVÁČ, A., ŠIMKO, J., BELOHOREC, R., 1980: Študium tvorby a redukcie faktorov úrodnosti lucerny siatej pestovanej na hmotu a semeno v rôzných agroekologických podmienkach. Záverečná sprava AF VŠP Nitra, 35 s.
    14. MADRID, J., MEGÍAS, M., HERNÁNDEZ, F., 2002: In vitro determination of ruminal dry matter and cell wall degradation, and production of fermentation end-products of various by-products. Anim. Res. 51, 189-199. DOI: 10.1051/animres:2002018 Go to original source...
    15. McWILLIAM, E., BARRY, T., LÓPEZ-VILLALOBOS, N., 2004: Organic matter digestibility of poplar (Populus) and willow (Salix) forage trees and its in vitro prediction. Received: 9 March 2004; Revised: 21 June 2004; Accepted.
    16. MÍKA, V., HARAZIM, J., KALAČ, P. et al., 1997a: Kvalita píce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 227 s.
    17. MÍKA, V., KALAČ, P., 1997b: Přirozené škodlivé látky v rostlinných krmivech. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, s. 98-28.
    18. MITRÍK, T., 2006: Silážovanie, Schaumann Slovensko, s. r. o., 88 s., ISBN 80-969467-0-6. Go to original source...
    19. PADRŮNĚK, S., DREVJANI, L., KOZEL, V., 2004: Holštýnský svět, 1. vyd., Unipress Turnov, s. 168-179.
    20. PETR, J., ČERNÝ, V., HRUŠKA, L. et al., 1980: Tvorba výnosu hlavích polních plodin. SZN Praha, s. 262-293.
    21. PIATKOWSKI, B., GÜRTLER, H., VOIGHT, J., 1990: Grundzüge der Wiederkäuer-Ernährung. Gustav Fischer Verlag Jena, 236 s.
    22. SCEHOVIC, J., 1990: Vplyv rôznych rastlinnych druhov na chemické složenie a nutričnú hodnotu krmiva z prírodných trávných porastov. Agrochémia, 30, č. 9, s. 272-275.
    23. SCHUBIGER, F.X., LEHMANN J., DACCORD R., ARRIGO Y., JEANGROS B., 2001: Comparison of laboratory methods for determining forage digestibility. Agrarforschung, 8 (09), 360-363.
    24. SOMMER, A. et al., 1994: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty pro přežvýkavce. Česká akademie zemědělských věd, Pohořelice, 196 s.
    25. SPIEKERS, H., POTTHAST, V., 2004: Erfolgreiche Milchvieh-fütterung. DLG Verlags-GmbH, Frankfurt am Main, 448 s.
    26. ŠIMKO, J. et al., 1998: Krmivárstvo, 1. vyd. Slovenská polnohospodárská univerzita, Nitra, s. 24-25, ISBN 80-7137-509-8.
    27. ŠKULTÉTY, M., BENCOVÁ, E., JAŠKOVÁ, M., ŠKULTÉTYOVÁ, N. et al., 1995: Vplyv doby zberu a ošetrenia na kvalitu fermentácie lucernových siláží. In 7th International Symposium Forage Conservation. Nitra: 18.-20. September, s. 73-77.
    28. TŘINÁCTÝ, J., RICHTER, M., PAVELKOVÁ, L., PAVELEK, L., HARAZIM, J., 1999: Vývoj metod hodnocení vlákninového komplexu krmiv a degradace škrobu, ADF a NDF u jetelové a kukuřičné siláže v bachoru. In Stanovení využitelnosti živin u přežvýkavců. Opava, s. 69-76.
    29. VORLÍČEK, Z., 2004: Morfologické, biologické a hospodářské charakteristiky vojtěšky seté. In: Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi. Agrární obzor Olomouc, s. 13-16. ISBN 80-903275-1-6.
    30. Vyhl. č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze.
    31. WHEATON, H., H., 1981: Making and storing duality hay. Science and Technology Quide, No. 4575 Columbia university, 4 p.
    32. WINKELMANN, J., 2003: Silážovat vojtěšku beze ztrát. Úspěch ve stáji, č. 1, s. 5.
    33. ZELENKA, J., 2004: Výživná hodnota krmiv. In Výživa zvířat a nauka o krmivech. Skriptum MZLU v Brně, s. 184-213.
    34. ZIMMER, E., HONIG, H., 1987: Besseres Grundfutter für das Rindvieh. In AID Auswertungs und Informationsdienst für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten, Bonn, 28 s.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content