Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2007, 55(1), 185-194 | DOI: 10.11118/actaun200755010185

VÝVOJ ZAHRADNÍHO UMĚNÍ 18. STOLETÍ V SANKT PETĚRBURGU A SROVNÁNÍ S HLAVNÍMI EVROPSKÝMI VZORY

Anna Acostová
Ústav zahradní a krajinářské architektury, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, ul. 17. listopadu 1/a, 690 02 Břeclav, Česká republika

18. století bylo obdobím, kdy se ruská monarchie začala otevírat vlivu západní kultury. Po řadě reforem, provedených carem Petrem I. Velikým, nastal ekonomický i kulturní rozmach celého Ruska. S tím souviselo i založení města Sankt Petěrburgu roku 1703 a výstavba řady carských rezidencí. Petr I. byl velkým obdivovatelem západní kultury, kterou osobně poznal na svých cestách po Evropě a v jejímž barokním stylu nechal zbudovat i své rezidence - dnes nazývané "petrovské baroko".
Do roku 1715 byla výstavba ruských barokních zahrad ovlivněna holandským vzorem. Hlavní roli sehrála především podoba sídel Viléma III. Oranžského - Het Loo a část anglického Hampton Court. První zahradou, vybudovanou v centru Sankt Petěrburgu ve formálním stylu, byl Letní sad. Typickým znakem tohoto areálu je malý sevřený půdorys ohraničený vodními kanály, absence terasových stupňů a střídmý architektonický výraz všech staveb. Ke zlomu v zahradní i architektonické tvorbě došlo po druhé carově návštěvě Evropy. Po návratu Petra I. do Sankt Petěrburgu začal v zahradní tvorbě dominovat francouzský styl založený na principech tvorby André Le Notra. Na vysoké pobřežní terase Finského zálivu byla v tomto období založena nová velkolepá sídla jako Petrodvorec, Strelna a Oranienbaum.
K dalšímu mohutnému rozvoji barokních sídel došlo za panování Alžběty Petrovny. Vedoucí roli v přestavbách Petrodvorce, Ermitáže a Carského Sela připadala na italského architekta Francisca Bartolomea Rastrelliho, jehož neobvyklé kombinace bohatých ornamentů, jemné pastelové odstíny fasád s bílými sloupy jsou symbolem ruského barokního umění poloviny 18. století. Rastrelli přestavěl kromě paláců i řadu zahradních pavilónů. Díky citu pro kontrast mezi světlými barvami fasád budov a tlumenými odstíny severské přírody dosáhl mimořádně působivého výrazu těchto barokních areálů.
K odstartování další etapy vývoje zahradního umění v Sankt Petěrburgu došlo roku 1761, po nástupu Kateřiny II. na ruský trůn. Do ruského prostředí začal pronikat klasicizmus a anglická krajinářská škola. Jako první byly v přírodním stylu podle vzoru anglického parku Stowe přestavěny některé části formální kompozice Carského Sela. Postupně vznikaly i zcela nové areály - Pavlovsk, Gatčina a Alexandrovský park. Do jejich kompozic byly začleňovány antické chrámy podle principů tvorby Williama Kenta i přírodní scenérie typické pro Lancelota Browna. Součástí areálů se brzy staly i orientální či neogotické stavby.
Ruské barokní zahrady i krajinářské parky jsou nedílnou součástí evropského umění 17. a 18. století. Jejich kompozice obsahuje jak typické prvky francouzského baroka a anglické krajinářské školy, tak také odlišné charakteristiky vzniklé v důsledku adaptace na zhoršené klimatické podmínky.
Dynamický rozvoj zahradní i architektonické tvorby v Rusku během pouhého jednoho století je ojedinělým úkazem v kontextu vývoje evropského baroka a klasicizmu. Cílem článku je zachycení základních vývojových etap nejvýznamnějších areálů carských paláců vzniklých v okolí Sankt Petěrburgu během 18. století. Hledání vzájemných vazeb mezi ruskými díly zahradního umění s jejich evropskými vzory je však velmi složité, neboť doposud bylo vydáno jen několik článků zabývajících se především určitou částí spektra dané problematiky. Daný článek si klade za cíl poskytnou přehled odlišných charakteristik v kompozičním schématu ruských zahrad i parků a jejich evropských vzorů. V první části se článek věnuje baroknímu zahradnímu umění s odkazem na vzor barokních sídel Viléma III. Oranžského a o něco později uplatněné principy tvorby André Le Notra.
Druhá část příspěvku mapuje vznik a vývoj nových carských rezidencí budovaných spolu s krajinářskými parky ve druhé polovině 18. století. Hlavní problematikou této části je skutečnost, že v ruské literatuře se návaznost na anglický vzor vždy uvádí pouze v souvislosti s parkem Stove, Stourhead či s odkazem na obecná pravidla tvorby uplatňovaná pro krajinářské parky. Analýza kompozic a jejich částí v konfrontaci se zásadami tvorby hlavních anglických tvůrců jakými byli William Kent, Lancelot Brown, William Chambers a Humphry Repton zcela chybí. Tento článek sleduje, jakým způsobem se projevila tvůrčí osnova výše jmenovaných osobností krajinářského stylu v kompozicích ruských parků, případně v jakých komponentech se liší.

ruské zahrady a parky 18. století, barokní zahradní umění, anglická krajinářská škola

Development of the garden design of 18th century in Sankt Petersburg and comparison with main European patterns

The 18th century was the period when the Russian empire started to open to the western culture. The economic and cultural development of this country started after the reforms of the emperor Petr I. Large number of the imperial palaces where built after the foundation of Santk Petersburg in 1703. Peter I was a big admirer of the western culture, his knowledge about it increased during two visits through Europe. Therefore, the formal gardens and baroque palaces built during the reign of Peter the Great are called Peter's baroque.
Until 1715 were all Russian gardens influenced by the Holland pattern like the palaces built by William of Orange in Holland - Het Loo and in England part of the Hampton Court. The first garden laid out in formal style in Sankt Petersburg was the Summer Garden - located in the architectural heart of the city. Gardens of this period were characteristic by small closed ground plan surrounded by water canals, an absence of using terrace as a symbol of majesty and highest point of view and finally by modest architecture. After the second visit of Peter I to Europe, he started to use all principles of the French formal gardens based on Andre Le Notre work. Palaces like Petrodvorets, Strelna and residence of first minister Alexander Menshikov in Oranienbaum were laid out on a natural terrace overlooking the Gulf of Finland.
During the reign Elizabeth Petrovna started a huge expansion of palaces Petrodvorets, Hermitage and Tsarskoe Selo by the Italian architect Francisco Bartolomeo Rastrelli, whose combinations of rich ornaments, soft unusual colours and white columns are symbol of Russian baroque of the middle of 18th century. Moreover, F. B. Rastrelli also rebuilt some garden pavilions giving a new dimension of composition between buildings and garden. His sense of buildings soft colours in contras to the dark colours of north nature was very important and helped to improve Russian garden design of this time.
After the start of reign Catherine II in 1761 begun new period of architectural style - Classicism and English Landscape School. At first was rebuilt a part of the formal gardens in Tsarskoe Selo for which was used the composition of the famous Stowe Park as a pattern. Others built landscape parks were Pavlovsk, Gatchina and Alexandrowski Park. In the process of creating those imperial residences were used principles of the work of William Kent, with antique temples, also Lancelot Brown's famous nature scenery. Moreover, the compositions of landscape parks are good examples of oriental and neo-gothic pavilions.
Russian formal gardens and landscape parks are inseparable part of European art in 17th and 18th century. They composition content basic characteristic of French baroque and English landscape school together with different elements originated as a adaptation to the specific climatic conditions of this region.

Keywords: russian imperial gardens, Peter's baroque, French formal gardens, English landscape school

Received: September 13, 2006; Published: November 30, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Acostová, A. (2007). Development of the garden design of 18th century in Sankt Petersburg and comparison with main European patterns. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis55(1), 185-194. doi: 10.11118/actaun200755010185
Download citation

References

  1. ADÁMKOVÁ, B.: Anglická krajinářská škola a její odraz na našem území. Disertační práce. 2002, 148 s.
  2. ARCHIPOV, N. I., KREMŠEVSKAJA, N. D., PETROV, A. N.: Pamjatniky architektury prigorodov Leningrada. 1. vyd. Leningrad: Strojizdat - Leningradskoe otdelenie, 1985, 616 s.
  3. BATOWSKI, Z.: Architekt Rastrelli o svoich tvorenijach. Překlad z polského originálu, Sankt Petěrburg: Studija Alexandra Zimina, 2000, 118 s.
  4. BUNAŤJAN, G. G., LAVROV, B. H.: Prigorody Sankt Petěrburga. 1. vyd. Sankt Petěrburg: Izdatělstvo "Paritět", 2002, 320 s.
  5. CLARKE, G. a kol.: Stowe Landscape Gardens. 2. vyd. London: National Trust Ltd, 2005, 96s.
  6. CLIFFORD, J.: Capability Brown - An illustrated life of Lancelot Brown. 8. vyd. Buckinghamshire: Shire Publication Ltd, 2001, 86 s.
  7. GOROCHOV, V. A., LUNC, L. B.: Parki mira. 1. vyd. Moskva: Strojizdat, 1985, 328 s.
  8. GOROCHOV, V. A., VERGUNOV, A. P.: Russkije sady i parki. 1. vyd. Moskva: "Nauka", 1988, 413 s.
  9. GORYŠKINA, T. K., IGNATIEVA, M. E.: Botaničeskije exkursii po gorodu. Sankt Petěrburg: Chemizdat, 2000, s. 87
  10. KOSTYLEV, R. P., PERESTORONINA, G. F.: Petěrburgskie architekturnie stili. 1.vyd. Sankt petěrburg: Izdatělstvo "Paritět", 2002, s. 44-45 Go to original source...
  11. LANGERER, A., MIERT, Y., JURGANOV, A.: Pjotr velikij i zapadnaja evropa. překlad z holandského originálu. 1. vyd. ziutfen: "Thieme", 1996, 32 s.
  12. LAIRD, M.: The Formal Garden. 1. vyd. New York: Thames and Hudson Inc., 1992, 240 s.
  13. MOSSER, M., TEYSSOT, G.: The History of the Garden Design - The Western tradition from the Rainessance to the Present Day. 1. vyd. London: Thames and Hudson Ltd, 1991, s. 333-336
  14. SAUDAN, M., SAUDAN, S. S.: From folly to Follies - Discovering the World of Gardens. 2. vyd. Köln, Benedikt Taschen Verlag GmbH, 1997, 237 s.
  15. STĚPANĚNKO, I.: Ekatěrininskij park - istorija rozvitija i metodika vostanovlenija. 1. vyd. Sankt Petěrburg: OOO "Studija Alexandra Zimina", 2001, 33 s.
  16. ŽARKOVA, T. a kol.: Gosudarstvennyj muzej zapovednik - Carskoe Selo. 1. vyd. Sankt Petěrburg: OOO "Studija Alexandra Zimina", 1999, 256 s.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.