Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2006, 54(3), 71-78 | DOI: 10.11118/actaun200654030071
Hodnocení společenské významnosti mimoprodukčních funkcí zemědělství
- Ústav podnikové ekonomiky, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
Ačkoli je pojetí multifunkčního zemědělství EU širší než definice OECD, obecně se shodují v tom, že zemědělství neplní pouze primární funkci produkce zemědělských komodit, ale také celou řadu dalších environmentálních a společensko-ekonomických funkcí. Politické významnosti nabývají ty funkce zemědělství, jejichž výstupem je netržní statek - nekomoditní výstup. Potřeba státních intervencí je pak vyvolána neefektivností alokace zdrojů v zemědělském sektoru, která se projevuje nedostatečnou nabídkou těchto statků. Aby implementace politických nástrojů vytvářejících "kvazi-trh" pro nekomoditní výstupy zemědělství vedla k zvýšení blahobytu společnosti (Paretovu zlepšení), je nezbytné determinovat společenskou poptávku po jednotlivých nekomoditních výstupech.
Výzkum, jehož výsledky jsou publikovány v tomto příspěvku, byl zaměřen na zjištění základních informací o hodnocení společenské významnosti jednotlivých mimoprodukčních funkcí. Byla zkoumána zejména poznávací a emocionální složka postojů respondentů, která je základem pro predikci chování spotřebitelů a formování poptávky po nekomoditních výstupech zemědělství.
Předmětem výzkumu bylo zjištění postojů veřejnosti v ČR (regionu Morava) k mimoprodukčním funkcím zemědělství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že všechny identifikované mimoprodukční funkce zemědělství jsou převážnou většinou respondentů považovány za společensky významné a lze se domnívat, že kromě "technické sdruženosti" nekomoditních výstupů zemědělské produkce je vnímána také nedeterminovaná míra "institucionální sdruženosti".
Za společensky nejvýznamnější je považována funkce potravinové bezpečnosti, jak z hlediska průměrného bodového hodnocení významnosti tak konsensu 98 % respondentů, kteří ji hodnotili jako společensky významnou až velmi významnou (4-10 b). Za druhou nejvýznamnější funkci je považována funkce krajinotvorná, která dosáhla druhého nejvyššího průměrného bodového hodnocení a úrovně konsensu 93 % respondentů. Celkově jsou za relativně společensky významnější považovány společensko-ekonomické mimoprodukční funkce zemědělství ve srovnání s environmentálními funkcemi. Nejvyšší průměrné bodové hodnocení společenské významnosti z hlediska závislosti na příjmu domácností bylo zjištěno u skupiny respondentů s průměrnými příjmy 25-35 tis. Kč měsíčně, u skupin nižšími a vyššími příjmy se hodnocení společenské významnosti mimoprodukčních funkcí snižuje. Dále bylo zjištěno, že vztah mezi průměrným hodnocením společenské významnosti mimoprodukčních funkcí a věkem respondentů je pozitivní (se zvyšujícím se věkem roste bodové hodnocení), ale v závislosti na vyšším stupni dosaženého vzdělání se průměrné hodnocení společenské významnosti sledovaných funkcí snižuje. Obecně obyvatelé venkova hodnotí společenskou významnost mimoprodukčních funkcí výše než obyvatelé středních a velkých měst.
Mezinárodní komparace výsledků výzkumu prokázala podobné postoje veřejnosti ve Finsku. Mimoprodukční funkce zemědělství jsou hodnoceny jako společensky významné, liší se však relativní významnost jednotlivých mimoprodukčních funkcí ve sledovaných zemích. Tyto závěry potvrzují potřebu přesného cílení programů podpory multifunkčního zemědělství na základě regionálních souvislostí.
Sekundární informace z průzkumu postojů veřejnosti v EU 15 zaměřeného spíše na konativní složku postojů (European Commission, 2005) k předmětu podpory agrární politiky kromě jiného indikuje konsensus v oblasti podpory mimoprodukčních funkcí prostřednictvím nástrojů SZP EU, a tedy ochotu evropské veřejnosti kompenzovat zemědělce za poskytování mimoprodukčních přínosů.
Prezentované výsledky úvodní fáze výzkumu sociálně-ekonomických souvislostí trvale udržitelného zemědělství rovněž determinují potřeby dalšího výzkumu. V oblasti výzkumu a predikce společenské poptávky po nekomoditních přínosech zemědělství bude nezbytné podrobněji zkoumat vliv jednotlivých faktorů formování postojů respondentů k mimoprodukčním funkcím zemědělství, kvantifikovat komplexní ekonomickou hodnotu společenských přínosů mimoprodukčních funkcí zemědělství metodou kontingentního hodnocení s využitím měřítka ochoty platit WTP (Willingness To Pay). Výzkum společenských preferencí bude rozšířen o zahrnutí předpokladu směny mezi jednotlivými přínosy zemědělství. Pro analýzu procesu společenského rozhodování bude proto využita metoda analytického hiearchického procesu (AHP).
mimoprodukční funkce, nekomoditní výstupy zemědělství, společenská poptávka
Societal valuation of the extraproductional functions of agriculture
The concept of agricultural multifunctionality summarises the multiple objectives currently facing the agricultural policy. This concept, which emerged during Agenda 2000 process of reform, reflects both the capacity of agriculture to produce a wide range of goods and services and the existence of a social demand for them, particularly due to public good character of some of them. In this context, if it is to serve the citizens of Europe well, the agricultural policy requires two kinds of corrective actions of policymakers - the identification of the public objectives that are to be achieved and a suitable choice of policy instruments to be implemented. To raise awareness about social demands related to public support for agriculture is regarded as being particularly important in the current context of agricultural policy reform. This paper thus deals with the first of these two objectives. It aims to identify important extraproductional functions of agriculture and to analyse the relative societal importance that citizens assign to the various possible extraproductional functions of agriculture in order to derive the background information about the social demand for non-commodity outputs of agriculture.
Keywords: extraproductional function, non-commodity outputs of agriculture, social demand
Grants and funding:
Tento příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru č. MSM 6215648904 v rámci tematického směru 05: Sociálně ekonomické souvislosti trvale udržitelného multifunkčního zemědělství a opatření agrární a regionální politiky.
Received: December 15, 2005; Published: December 10, 2014 Show citation
References
- EUROPEAN COMMISSION: What do Europe's citizens think about the common agricultural policy (CAP)?. http://europa.eu.int/comm/agriculture/survey/index_en.htm. 2005
- EUROPEAN COMMISSION: Contribution of the European Community on the Multifunctional Character of Agriculture. Info-Paper, October 1999. European Commission, Directorate General of Agriculture. 1999a.
- EUROPEAN COMMISSION: Safeguarding the multifunctional role of EU agriculture: which instruments? Info-Paper, October 1999, European Commission, Directorate General of Agriculture. 1999b
- OECD: Multifunctionality: Towards an Analytical Framework. Paris: OECD, 2000.
- OECD: Agricultural Policies in OECD Countries, Paris, 2003.
- YRJÖLÄ, A., AROVUORI, K., KOLA, J.: Multifunctional Agriculture and Policies, Ministry of Agriculture and Forestry, Finland, 2004.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.