Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2006, 54(2), 107-116 | DOI: 10.11118/actaun200654020107

Využití mokřadních rostlin k odvodnění stabilizovaných čistírenských kalů

Jiří Šálek
Střední odborné učiliště řemesel a služeb a Učiliště Moravské Budějovice, Tovačovského sady 79, 676 02 Moravské Budějovice, Česká republika

Výzkum odvodňovacích schopností makrofyt byl prováděn po dobu tří let na modelech, v pokusných nádržích s vybranými druhy mokřadních rostlin - rákosem obecným a orobincem úzkolistým. Kromě průběhu evapotranspirace v nádržích za okamžitých klimatických podmínek bylo také sledováno, jak rostliny reagují na zatížení kaly a jakou vykazují produkci biomasy. Souběžně byl zkoumán průběh infiltrace kalové vody do drenážní vrstvy nacházející se na dně kalových polí. Tyto odvodňovací procesy jsou využívány v kalových polích pro získání kalu s obsahem sušiny přes 30 %, s výrazným poklesem obsahu nebezpečných látek, tj. kalu vhodného pro výrobu kompostů nebo přímou aplikaci v zemědělství.
Naměřené hodnoty evapotranspirace rákosu a orobince ve vzrostlých a hustě zapojených porostech dosahují výše, která dává ve vegetační době těchto rostlin předpoklad k využití v kalových polích k dostatečně účinnému odvodňování tekutých čistírenských kalů. Zatěžování rákosu a orobince přiměřenými dávkami kalu má pro tyto rostliny stimulační účinek. Drenážní vrstva na dně kalových polí se může vlivem rychlého průběhu kolmace filtračního prostředí stát méně účinnou a pro celkovou vodní bilanci kalového pole bude mít rozhodující význam pouze v mimovegetační době.
Poznatky z vlastního výzkumu a publikované zahraniční zkušenosti jsou podkladem pro návrh využití kalových polí s mokřadními rostlinami, který představuje stanovení potřebné plochy a počtu kalových polí, technické uspořádání kalových polí včetně přívodu a rozdělování kalů a provoz kalových polí s mokřadní vegetací. Předložené výsledky výzkumu jsou koncipovány především pro podmínky ČOV malých obcí, kde je i podle osobních zkušeností autora práce právě kalové hospodářství jedním z problematických a dosud neuspokojivě řešených oblastí nakládání s odpady vznikajících ve venkovských regionech.

čistírenský kal, odvodňování, evapotranspirace, mokřadní rostliny

The exploitation of swamp plants for dewatering liquid sewage sludge

The operators of little rural wastewater treatment plants have been interested in economic exploitation of sewage sludge in local conditions. The chance is searching simply and natural ways of processing and exploitation stabilized sewage sludge in agriculture. Manure substrate have been obtained by composting waterless sewage sludge including rest plant biomass after closing 6-8 years period of filling liquid sewage sludge to the basin. Main attention was focused on exploitation of swamp plants for dewatering liquid sewage sludge and determination of influence sewage sludge on plants, intensity and course of evapotranspiration and design and setting of drying beds. On the base of determined ability of swamp plants evapotranspiration were edited suggestion solutions of design and operation sludge bed facilities in the conditions of small rural wastewater treatment plant.

Keywords: sewage sludge, dewatering, evapotranspiration, swamp plants

Received: October 17, 2005; Published: December 12, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šálek, J. (2006). The exploitation of swamp plants for dewatering liquid sewage sludge. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis54(2), 107-116. doi: 10.11118/actaun200654020107
Download citation

References

  1. BERGHOLD, H.: Klärschlammvererdung mit Hilfe von Helophyten. Graz: 1992. 61s.
  2. ČÍŽKOVÁ, H. et al.: Úloha rostlin ve vegetačních čistírnách. In: Přírodní způsoby čištění odpadních vod III. Brno, FAST VUT, 2003, s. 41-44.
  3. NIELSEN, S.: Sludge treatment and drying reed bed system. Roskilde: Env. and Energy A/S, 2003, 19 s.
  4. NIELSEN, S.: Sludge Reed Bed Facilities - Operation and Problems. In: Wetland Systems. Avignon, IWA, 2004, s. 203-210.
  5. PAULY, U. et al.: Zehn Jahre Kläschlammvererdung in Schilfbeeten. 44. Korrespondenz Abwasser, 1997, č. 10, s. 1812-1822.
  6. PRIBÁŇ, K.: Výpar z porostu mokřadních rostlin. Sborn. ref. konf. Seminář BÚ ČSAV, Třeboň, 1992, s. 67-70.
  7. ŠÁLEK, J.: Využití mokřadní vegetace k odvodnění tekutých stabilizovaných čistírenských kalů. In: Přírodní způsoby čištění odpadních vod III. Brno, FAST VUT, 2003, s. 71-76.
  8. ŠÁLEK, J.: Poznatky z výzkumu odvodnění stabilizovaných kalů a možnosti aplikace v praxi. In: Přírodní způsoby čištění odpadních vod IV. Brno, FAST VUT, 2005, v tisku.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.