Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2006, 54(1), 47-58 | DOI: 10.11118/actaun200654010047
Antropizace půdy ve Středomoravských Karpatech
- Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Oddělení pozemkových úprav Brno, Lidická 25/27, 657 20 Brno, Česká republika
Předkládaný příspěvek hodnotí poznatky o dynamice změn půdního pokryvu působením antropogenních vlivů, které nastaly v historicky krátkém čase, a to pouhých čtyřiceti let, tj. mezi roky 1962-2003 ve zkoumané karpatské oblasti na střední Moravě. Konkrétně se jedná o jižní svahy Ždánického lesa a severní části Kyjovské pahorkatiny. Byly porovnány původní mapy a půdní rozbory z roku 1962 se současným stavem zjištěným v roce 2003.
Ve zkoumaném území zůstávají černozemě modální zachovány pouze na náhorních rovinách, a to za předpokladu, že mocnost sprašového překryvu je větší jak 50 cm, při svažitosti od 0 do 2 stupňů ( v konkávních polohách až do 2,5 stupňů). V roce 1962: ČM t, v roce 2003: CE m, tedy bez změny. Při sklonitosti od 3 do 7 stupňů za předpokladu, že mocnost spraše v roce 1962 dosahovala cca 1 m, zůstávají i dnes v souladu s historickým stavem zachovány černozemě smyté. V roce: 1962: ČM sm nebo ČM ssm, v roce. 2003: CE e, čili opět bez změny. V konvexních lokalitách při svažitosti nad 7 stupňů a v konkávních polohách nad 9 stupňů došlo v důsledku dlouhodobé silné eroze ke transformaci ČM sm a ČM ssm na regozemě - RG (v počtu 6 sond). Pro regozemě této oblasti je typické, že orniční horizont je každoročně tvořen téměř výhradně půdotvorným substrátem, tj. spraší. V etapě KPP četné NPG zůstávají zachovány v kategorii FLG pouze za předpokladu, že hloubka podzemní vody se pohybuje v rozpětí 70 až 90 cm. Tato podmínka je dnes splněna za předpokladu, že jde o špatně odtokovou lokální sníženinu s dostatkem cizí vody. V roce 1962: NPG, v roce 2003: FLG - setrvalý stav. Následkem zahloubení toků, ale především v důsledku akumulace sedimentů o síle větší jak 80 až 100 cm, ustoupily hydromorfní znaky do hloubky přesahující 120 cm, čímž došlo ke transformaci na koluvizemě. Dnešním koluvizemím předcházely nejčastěji ČM ak, dále ČM t a ČM sm, spolu s NP g a NPG. Představitelem nejvýraznějšího stupně degradace černozemí jsou dvě sondy řazené v současnosti do rankeru. Vznikly následkem orby při svažitosti nad 8 stupňů. Sondy na sprašových pokryvech v roce 1962 o mocnosti do 50 cm zařazené jako HM t, HM sm nebo HM ssm při svažitosti nad 4 stupně dnes následkem totální eroze spraše řadíme k pararendzinám. Výšková pásmitost: v údolnicích od 185 do 270 m n. m., původně NPG nebo NP g, se dnes vyskytují fluvizemě, na něž navazují koluvizemě. Dále následuje pásmo černozemní od 200 do převážně 260 m n. m. (ojediněle až do 290 m n. m.). Od této výšky po hranici lesa, max. do 385 m n. m., následovalo pásmo hnědozemí dnes pararendzin nebo antopozemí terasovaných - (AN).
survey and elevation zones of soils, quantifitation of changes in soil types, colluviosoil, evaluational prognosis
Soil anthropization in Carpathian region on central Moravia
The paper asseses knowledge about dynamic changes of soil cover by anthropogenic influences. A dynamism of changes is evaluted with a comparison of the first soil survey realized in the investigated area in the year 1962 and the present state on the base of survey in years 2002-2003. The fundamental conclusions are:
* the dominant long-term historical influencing factor of a negative soil anthropization exerting in precollectivization era of the past century was a tillage and a cultivation after the declivity. A cultivation according to the contour line occurred on maximum area of 15% at slopes to 6 grades (it was found out on the base of aerial photographs from the year 1938 and maps of investigated area),
* modal chernozems are conserved only at slopes to 2 grades,
* sloupes to 7 grades have largely eroded tchernozems and slopes above 7 grades have largely regosoils on loess,
* leptosols and anthrosoils are extended on areas after total erosion of loess, a occurrence of fluvisoils and phaeozems.
The previous found out facts give this evaluational prognosis: substitution of modal chernozems will be reduced and eroded chernozems, but above all regosoils, will be extended, on slopes above 7 grades will dominate leptosols and anthrosoils.
Grants and funding:
Předložený příspěvek je zpracován v rámci etapy "Detekce nepříznivých antropických vlivů metodami dálkového průzkumu a stanovení hydrologických vlastností půd na území ČR" výzkumného záměru VÚMOP Praha č. MZE0002704901 "Zmírnění nepříznivých přírodních a antropogenních vlivů na půdu a vodu".
Published: December 13, 2014 Show citation
References
- BEDRNA, Z.: Environmentálne podoznalectvo, Veda Bratislava, 2002, 352 s.
- BENNET, H.: Elements of Soil Conservation, New York - Toronto - London, 1955
Go to original source...
- BUZEK, L.: Eroze půdy P. F. v Ostravě, 1983
- CULEK, M. et al.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 1996. 347 s.
- CZUDEK. T., DEMEK, J., PANOŠ, V., SEICHTEROVÁ, H.: Plestocenní rytmicky zvrásněné sedimentyv Hornomoravském úvalu, Sborník geologických věd, sv. 1, 1963
- CZUDEK, T., DEMEK, J., STEHLÍK, O.: Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. Časop. pro mineralogii a geol. 6, Praha, 1961
- GERLACH, T.: Wstepne badanie nad intesiwnoscia wspolczwsnych procesow denudacyjnych w Jaworkach, Roczniki Nauk Rolniczich, 1958, roč. 72: 1281-1288
- HOLÝ, M.: Vliv tvaru svahu na průběh vodní eroze. Vodní hospodářství, roč. V: 27-32
- HOLÝ, M.: Protierozní ochrana, SNTL Praha, 1978, 283 s.
- HRAŠKO, J.: Morfogenetický klasifikační systém pôd ČSFR, VÚPÚ Bratislava, 1991, 106 s.
- JAHN, A.: Denundacyjny bilans stoku. Czasopismo Geograficzne. 1954, roč. XXV, 38-64
- JANEČEK, M. et al.: Ochrana zemědělské půdy před erozí. Metodika pro zavádění výsledků výzkumu do zemědělské praxe, č. 5/1992, VUMOP Praha, 1992, 110 s.
- JUVA, K., CÁBLÍK, J.: Protierozní ochrana. SZN Praha, 1963
- DEMEK, J., MARVAN, P., PANOŠ, V., RAUŠER, J.: Formy zvětrávání a odnosu žuly a jejich závislost na podnebí, Rozpravy ČSAV, 1964
- DEMEK, J., PAŠEK, J., RYBÁŘ, J.: Principy působení erozně denudačních svahových pohybů, Studia geografica 51, 1975
- DEMEK, J., QUITT, E., RAUŠER, J.: Úvod do obecné fyzické geografie, Academia, 1976, 400 s.
- DEMEK, J. et al.: Geomorfologie Českých zemí. ČSAV Praha, 1965. 335 s.
- DEMEK, J. et al.: Modelování eroz. procesů experimen. studie Trkmanka Geoinfo, 2000, č. 1, s. 19-20
- DEMEK J. et al.: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR, Academia Praha, 1987, 584 s.
- DEMEK, J.: Obecná geomorfologie, Academia Praha, 1987, 476 s.
- DEMEK, J., NOVÁK, V.: Vlastivěda moravská. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992, 242 s.
- DUMBROVSKÝ, M. et al.: Protierozní a protipovodňová ochrana v krajině. Brno, 1998, 32 s.
- DUMBROVSKÝ, M. et al.: Doporučený systém protierozní ochrany v procesu komplexních pozemkových úprav. Metodika č. 19/1995, VUMOP Praha, 1995, 79 s.
- KIRKBY, M. J., MORGAN, R. P. C.: Soil Erosion, Moskva, Kolos, 1984, 414 s.
- KOLEJKA, J. et al.: Eroze půdy hrozí. Geoinfo, 2000, roč. 1., s. 12-16.
- LEHOTSKÝ, M.: Erozno-akumulačné katény a degradacia pôd, Antropizácia pôd, IV: 43-50, SSCRI Bratislava, 211 s.
- LEHOTSKÝ, M.: Growth of Colluvial Bodies and Rice of Bottoms of Linear Depressed Landforms as Example of Soil Antripization, Soil Antropization 2001, 43-50, SSCRI Bratislava, 221 s.
- LOŽEK, V.: Příroda ve čtvrhorách, Academia Praha, 1973, 372 s.
- NESTROY, O.: On the Definition of Antropogenic and Urbanic Soils, Antropizacia pôd, IV., VÚPOP Bratislava, 1999, 7-11, 116 s.
- NESTROY, O.: New Asoects on the Formation of Antrosols and transfered Soils in the Austrian Soils Systematology, Antropizacia pôd, V., VÚPOP Bratislava, 2000, 5-7, 97 s.
- NESTROY, O.: Position, Arrangement and Definition of Colluvien and Anthrosols in the Austrian Soils Classification 2000, Antropizacia pôd, VI., SSCRI Bratislava, 2001, 28-31, 211 s.
- NĚMEČEK, J.: Průzkum zemědělských půd, 1. díl MZVŽ, 1967
- NĚMEČEK, J.: Taxonomický klasifikační systém půd ČR, ČZU Praha, 2001, 79 s.
- PASÁK, V. a kol.: Ochrana půdy před erozí, SZN Praha, 1984, 160 s., 527 s.
- PASÁK, V. et al.: Ochrana zemědělské půdy proti erozi. Metodika UVTIS Praha, 1974, 40 s.
- SIROVÝ, V.: Průzkum zemědělských půd ČSSR, 3. díl MZVŽ, 1967, 92 s.
- STARKEL, L.: Periglaciál covers in the Beskid Wyspowy/ Carpathans, Biul. Perigl. 8, Lódž, 1960, 155-169
- STEHLÍK, O.: Potenciální eroze půdy proudící vodou na území ČSR, Stud. Geogr., 1975, č. 42, 147 s.
- ŠÁLY, R.: Morfogenetický klasifikačný systém pôd Slovenska, VFUPOP Bratislava, 2000, 74 s.
- TOMAN, F.: Protierozní ochrana půdy. Návody do cvičení. MZLU Brno, 1996, 76 s.
- TOMÁŠEK, M.: Atlas půd České republiky. ČGÚ Praha, 1995, 36 s.
- ZACHAR, D.: Erozia pôdy. SAV Bratislava, 1970, 527 s.
- ZÁRUBA, Q., MENCL, V.: Inženýrská geologie. Academia Praha, 1954, 425 s.
- ZÁRUBA, Q., MENCL, V.: Sesuvy a zabezpečování svahů, Academia Praha, 1969, 221 s.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.