Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2005, 53(5), 133-142 | DOI: 10.11118/actaun200553050133

Vliv rozdílného hospodaření se slámou a zpracování půdy na výskyt plevelů

Ivana Remešová
Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Sledování byla v letech 2001-2004 na polním pokusu založeném na pozemku Výzkumného ústavu pícninářského s. r. o. v Troubsku u Brna. Hodnocen byl vliv různého hospodaření se slámou obilnin a technologie zpracování půdy v šestihonném osevním postupu (hrách, ozimá pšenice, jarní ječmen, ozimá řepka, ozimá pšenice, ozimá pšenice) na početní zaplevelení obilnin a potenciální zaplevelení ornice. Počty jednotlivých druhů plevelů byly stanoveny početní metodou v porostech pšenice ozimé (2001-2003) a ječmene jarního (2004). Potenciální zaplevelení bylo zjištěno v roce 2001.
Nejvyšší zaplevelení v rámci všech hodnocených variant bylo zaznamenáno při pěstování pšenice ozimé po pšenici ozimé.
Nejvíce plevelů bylo zaznamenáno ve variantách se zapravením rozdrcené slámy kypřičem do hloubky 0,12-0,15 m a setím secím exaktorem. Ve všech hodnocených ročnících zde bylo na základě součtů údajů ze všech sledovaných variant nejvyšší zaplevelení jednoletými pleveli. Lze se domnívat, že při tomto způsobu dochází ke kumulaci semen plevelů v povrchové vrstvě (k čemuž přispívá i separace částic při setí secím exaktorem) a tím ke zlepšení podmínek ke klíčení.
Nejméně plevelů bylo v pšenici ozimé po hrachu ve variantě se zapravením rozdrcené slámy kypřičem do 0,12-0,15 m a setí secí kombinací a ve variantě, kde je prováděn postřik rozdrcené slámy přípravkem BETA-LIQ, zapravení kypřičem do 0,12-0,15 m a setí secí kombinací. Postřik rozdrcené slámy přípravkem BETA-LIQ zřejmě přispěl k intenzivnějšímu rozkladu nejen organické hmoty, ale pravděpodobně i semen plevelů. Stejná situace nastala i v pšenici po řepce a pšenici po hrachu. Ve variantě 6 bylo v obou hodnocených ročnících nejnižší početní zaplevelení jednoletými pleveli.
Při hodnocení potenciálního zaplevelení do hloubky 0,15 m se nejméně semen plevelů vyskytovalo v pšenici po hrachu. Při zapravení rozdrcené slámy kypřičem do 0,12-0,15 m a setí secím exaktorem (varianta 3) byly počty semen plevelů nejvyšší (nejvyšší zaplevelení v této variantě bylo i v pšenici po pšenici a pšenici po řepce).
Zaplevelení ječmene jarního (vyset v roce 2004 jako testovací plodina) v jednotlivých variantách bylo velmi rozdílné. Na plochách těchto variant byly sedm let používány rozdílné technologie. Nejpříznivěji se projevila technologie ve variantě 6 (postřik rozdrcené slámy obilnin a řepky ozimé přípravkem BETA-LIQ v dávce 2 t.ha-1 a zapravení kypřičem do 0,12-0,15 m, setí secí kombinací; sláma hrachu byla zapravena bez aplikace BETA-LIQ). Nejméně příznivě se projevila technologie ve variantě 3 (zapravení rozdrcené slámy (obilnin, hrachu a řepky ozimé) kypřičem do 0,12-0,15 m, setí secím exaktorem).

sláma, zpracování půdy, plevele, potenciální zaplevelení půdy Práce byla řešena v rámci grantového projektu GA ČR 521/01/D078 a NAZV QD 1213.

Effect of various tillage operations and straw management on the occurence of weeds

The weed infestation was assessed in a field experiment at the Research Institute for Folder Crops Ltd., Troubsko near Brno in 2001-2004. Numbers of individual weed species were determined using a counting method on the area of 0.25 m2 in winter wheat stands within the 6-crop rotation (peas, winter wheat, spring barley, oilseed rape, winter wheat, winter wheat) in different variants of soil tillage and straw management. The highest weed infestation in all variants was found when winter wheat followed winter wheat. The highest number of weeds was assessed in the variant with stubble tillage to the depth of 0.12-0.15 m, planting with a precision drill and straw chopping. The lowest number of weeds was found in winter wheat after peas in the variant with incorporation of chopped straw using a tiller to 0.12-0.15 m and planting with a drilling combination, and in the variant where chopped straw was sprayed with the BETA-LIQ preparation, incorporation with a tiller to 0.12-0.15 m and planting with a drilling combination.

Keywords: straw, soil tillage, weeds, weed seed bank
Grants and funding:

Práce byla řešena v rámci grantového projektu GA ČR 521/01/D078 a NAZV QD 1213.

Received: July 28, 2005; Published: December 22, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Remešová, I. (2005). Effect of various tillage operations and straw management on the occurence of weeds. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 53(5), 133-142. doi: 10.11118/actaun200553050133
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. DVOŘÁK, J.: Semena plevelů v půdě. Habilitační práce, VŠZ v Brně, 1971, 132 s.
    2. DVOŘÁK, J.: Vliv základní agrotechniky na zaplevelení ječmene jarního. Acta universitatis agriculturae, facultas agronomica, XXXVI, 1988: s. 171-176.
    3. DVOŘÁK, J., KREJČÍŘ, J.: Příspěvek ke zjištění vztahu akutního zaplevelení k množství semen a plodů některých jednoletých plevelů v ornici. Rostlinná výroba, 19 (XLVI), 1973: s. 975-982.
    4. DZIENIA, S., PISKIER, T., WERESZCZAKA, J.: Wplyw systemow upravy roli na plonowanie i zachwaszczenie pszenicy ozimej. Roczniki Nauk Rolniczych, 1998, 113, 1-2: s. 37-42.
    5. HLUŠEK, J., RICHTER, R., BUDŇÁKOVÁ, M., KLÍR, J., BALÍK, J.: Výživa rostlin v ČR - její stav a perspektivy. In. Výživa rostlin v trvale udržitelném zemědělství. Brno: 2003, s. 9-17.
    6. KLÍR, J.: Současný stav na úseku organických hnojiv. In. Vliv organických hnojiv v současném zemědělství. ČZU Praha, 1997: s. 38-43.
    7. KROPÁČ, Z.: Škodlivé plevele v minulosti, současnosti a budoucnosti. In. Plevele v agroekosystému - metody integrované ochrany rostlin, Brno, 1982: s. 105-128
    8. KUBÁT, J.: Podmínky udržování vyrovnané bilance organické hmoty v půdě. Metodika pro zemědělskou praxi. ÚZPI/UVTIZ Praha, 1998: 27 s.
    9. MAYOR, J. P., MAILLARD, A.: Results from an over 20 years old ploughless tillage experiment at Changins. Revue Suisse d΄Agriculture, 1995, 27, 4: s. 229-236
    10. NEUBERG, J. a kol.: Komplexní metodika výživy rostlin. Praha: ÚVTIZ, 1990: 327 s.
    11. PROCHÁZKOVÁ, B., DOVRTĚL, J., VRKOČ, F.: Systémy organického hnojení a bilance půdní organické hmoty v osevních postupech v různých agroekologických podmínkách. In Bilancování organických látek a optimální zásoba organické hmoty v půdě. Praha, 1999, s. 43-47.
    12. REMEŠOVÁ, I., DVOŘÁK, J.: Vliv statkových hnojiv na zaplevelení ornice. Agro, 2004, 6: s. 15-17.
    13. TYŠER, L.: Změny plevelného složení agrofytocenózy vybraných zemědělských podniků. Doktorská disertační práce, ČZU Praha, 2002: 236 s.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content