Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2005, 53(2), 163-176 | DOI: 10.11118/actaun200553020163

Denní průběh transpiračního toku dřevin

Medet Kenjebaevich Akhmatov1, Petr Salaš2
1 Botanical Garden of National Academy of Sciences of Kyrgyz Republic, 720064 Bishkek city, Akhunbaeva street 1a., Kyrgyz Republic
2 Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Valtická 337, 691 44 Lednice, Česká republika

Údaje o denním výdeji vody dřevin výparem umožňují stanovení stupně vlivu jednotlivých druhů dřevin na relativní vlhkost vzduchu a celkové mikroklima porostu. To následně umožňuje lepší využití dřevin na různých typech stanovišť a v rámci sídel.
K experimentům byly vybrány introdukované druhy listnatých dřevin, pěstované v Botanické zahradě Národní Akademie věd Kyrgyzské republiky v Biškeku. Z celkového počtu 32 testovaných druhů se jednalo o 15 druhů stromů, 16 druhů keřů a 1 druh pnoucí dřeviny. Intenzita transpirace byla měřena polními transpirometry modifikovanou metodou Špota (1992). Mimo jiné parametry byla sledována také plocha jednotlivých listů, celková listová plocha dřevin a dynamika změn v průběhu vegetace.
Nejvyššími hodnotami denního výdeje vody transpirací se vyznačoval Populus nigra L. 'Italica', který může za den vydat až 2 832,5 kg vody (vztaženo k celkové listové ploše). Více než 1 000 kg vody za den může odpařit Acer saccharinum L. Jsou to dva příklady, ve kterých lze pozorovat významný vliv transpirace ve vztahu k celkové listové ploše. Středních hodnot v ukazateli denního výdeje vody transpirací bylo dosaženo u Acer pseudoplatanus L., Acer platanoides L., Quercus robur L., Quercus imbricaria Michx., Betula procurva Litv., Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers., Cercis canadensis L., Juglans regia L., Ulmus pinnato-ramosa Dieck. ex Kochne. a Aesculus hippocastanum L. U těchto druhů dřevin se naměřené hodnoty pohybovaly v rozmezí od 126 do 518 kg za den. Minimální množství vody za den transpirují Padus racemosa (L.). Gillib. a Crataegus altaica Lge.
U keřů byl zjištěn nejvyšší výdej vody u Cotinus coggygria Scop. (220 kg za den). Relativně vysoký výdej vody charakterizuje také následující druhy dřevin: Rhus typhina L., Viburnum lantana L., Philadelphus lewisii Pursh., Elaeagnus angustifolia L., Syringa amurensis Rupr., Forsythia suspensa (Thunb.) Vahl., Spiraea × vanhouttei (Briot.) Zab. a Caragana boisii Schneid. Malé množství vody vypařují Ligustrum vulgare L. a Cornus sanquinea L.
Závěry provedených experimentálních měření umožní lepší specifikaci nároků testovaných introdukovaných dřevin a umožní přesnější zařazení do skupin, charakterizujících vhodnost dřevin pro trvalé výsadby na plochy s rozdílným vodním režimem. Realizace výsadeb zeleně, zohledňující nároky stromů a keřů na dodatkovou závlahu při následné údržbě, umožní výrazně snížit náklady na závlahovou vodu. V podmínkách klimatu Kyrgyzstánu (semiaridní a aridní oblast) se jedná o velmi důležitý faktor, zejména v horkém letním období.

dřeviny, transpirace, mikroklima, výdej vody

The daytime woody plants water output by transpiration

For the ecological-physiological research, and in particular water exchange, it is necessary to study a plant entire. The data about the daytime change of whole woody plant transpiration help to determine a degree of this or that woody species influence on air humidizing and that way on a microclimate as well, and also to receive necessary information about rational formation of woody plantings as the city boundaries and forest shelterbelts and on sites with various water-security.

Keywords: woody plants, transpiration, microclimate, water output

Received: March 30, 2004; Published: December 28, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Akhmatov, M.K., & Salaš, P. (2005). The daytime woody plants water output by transpiration. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis53(2), 163-176. doi: 10.11118/actaun200553020163
Download citation

References

  1. ANASTASEV, N. M., HARAHINOV, M. K.: Questions of microclimate and out organization of public services of populated places, Moscow, 1936, 89 p.
  2. AKHMATOV, M. K., OSKONBAEVA, R. K., SHPOTA, L. A.: The new method of using field transpirometers on determining intensive transpiration of shrubs and lianas. Introduction and acclimatization of plants in Kyrgyzstan. Bishkek: Ilim, 1999, pp. 120-123, ISBN 5-8355-1040-3
  3. DOSPECHOV, B.A.: Metodika polevogo opyta s osnovami statističeskoj obrabotki rezultatov issledovanij. Moskva, Kolos, 1976, 416 p.
  4. CHISTJAKOVA, S. B., SEMENOVA, E. S.: The settlement garden problems of populated points with the questions of microclimate, Moscow, 1962, 102 p.
  5. IZDESBSKIJ, A. M.: Experiment of physic-hygienic studying of green plantations microclimate. Hygiene and sanitary, 1949, 5, pp. 34-37
  6. KOCHKUMBAEV, Т. А., ESENALIEVA, S. S., AKHMATOV, M. К., SHPOTA, L. A., OSKONBAEVA, R. K.: To the definition method of the leaves areas of woody plants, Introduction and acclimatization of plants in Kyrgyzstan. Bishkek, 1999, pp. 132-134, ISBN 5-8355-1040-3
  7. KOCHKUMBAEV, Т. А., ESENALIEVA, S. S., AHMATOV, M. К., SHPOTA, L. A.: To the definition method of the leaves areas and general leaves surface of woody plants. 7th International Conference "International Meeting of Young Scientists in Horticulture", Lednice, 1999, pp. 322-323, ISBN 80-7157-384-1, 425 p.
  8. KOWASHIMA, S.: Effect of vegetation on surface temperature in urban and suburban areas in winter. 4th Int. Conf. "Urban Climate, Plann. and Build", Kyoto, 1989, In.: Energy and Build., 1990, Vol. 15., 3 - 4, pp. 465-469. DOI: 10.1016/0378-7788(90)90022-B Go to original source...
  9. KUZMINA, T. F.: Planning, building and settlement garden of city streets in Central Asia conditions. Hygiene and sanitary, 1970, 11, pp. 11-12
  10. LIBBERT, E.: Physiology of plants, Moscow, 1976, 580 p.
  11. LUNCE, L. B.: Urban settlement garden, Moscow, 1974, 275 p.
  12. MASHINSKYJ, L. O.: Some questions of settlement garden (record typed from shorthand of the lecture), Мoscow, 1962, 5 p.
  13. NESTEROV, V. G.: General forestry, Moscow, 1949, 135 p.
  14. POPOV, S. P., JAKOVLEVA, N. V.: Poplar is the tree of future, Echo of the sciences, Information of NAS KR, 1996, 2, pp. 98-99, ISSN 0002-3221
  15. RAZA, S. H., MURTHY, M. S. R. et al.: Effect of vegetation on urban climate and healthy urban colonies. 4th Int. Conf. "Urban Climate, Plann. and Build", Kyolo, 1989, In.: Energy and Build., 1990, Vol. 15, 3 - 4, pp. 487-491. Go to original source...
  16. SHPOTA L. A.: The field methods and equipments for physiological control of plant conditions in field and natural condition of growing. Bishkek: Ilim, 1992, 154 p., ISBN 5-8355-0489-6
  17. SAITO, I., ISHIHARA, O., A KATAYAMA, Т.: Study of the effect of green areas on the thermal environment in an urban area. 4th Int. Conf. "Urban Climate, Plann. and Build", Kyoto, 1989, In.: Energy and Build., 1990, Vol. 15, 3 - 4, pp. 493-498. DOI: 10.1016/0378-7788(90)90026-F Go to original source...
  18. VILLY, K., DETEV, В.: Biology, Moscow, 1974, 821 p.
  19. WILMERS, F.: Effect of vegetation on urban climate and building. 4th Int. Conf. "Urban Climate, Plann. and Build", Kyoto, 1989, In.: Energy and Build., 1990, Vol. 15, 3 - 4, pp. 507-514 DOI: 10.1016/0378-7788(90)90028-H Go to original source...

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.