Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2005, 53(1), 53-58 | DOI: 10.11118/actaun200553010053

Vliv stanoviště na klíčivost nažek pelyňku černobýlu (Artemisia vulgaris L.)

Jan Winkler1, Lenka Sklenářová1, Karel Klem2
1 Ústav obecné produkce rostlinné, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
2 Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o., Havlíčkova 2787, 767 01 Kroměříž, Česká republika

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris L.) patří do čeledi hvězdnicovitých a je řazen do skupiny plevelů vytrvalých, rozmnožujících se převážně generativně. V současné době se silně přemnožuje na neudržované nezemědělské půdě, odkud se šíří na ornou půdu. V zájmovém území (katastr Uherské Hradiště) byla vybrána tři stanoviště: pole (orná půda), mez (v těsné blízkosti orné půdy) a rumiště (místo vzdálené od orné půdy). Na každém stanovišti bylo vybráno 50 rostlin, z nichž byly sbírány dozrálé nažky. Sběr byl proveden v deseti termínech od konce srpna do začátku září v roce 2002 a v roce 2003. Klíčení nažek probíhalo v laboratoři při pokojové teplotě (23-28 °C). Nažky byly vystaveny rozdílným podmínkám při klíčení. Před započetím klíčení byla poměrná část nažek vystavena působení teploty -20 °C v mrazničce, druhá část nažek byla skladována při pokojové teplotě. Klíčení probíhalo jednak v Petriho miskách, a také na 30mm vrstvě navlhčeného křemičitého písku. Část nažek klíčila za podmínek denního světla. Druhá část nažek klíčila za tmy v Petriho miskách, nebo na křemičitém písku zasypána 5mm vrstvou písku. Celkem bylo založeno 8 variant klíčení po 8 opakováních a v každém opakování bylo 15 nažek. Tento pokus byl proveden pro oba sběrové roky. Celková průměrná klíčivost nažek pelyňku černobýlu byla 67,7 %.
Rozdíly v klíčivosti přemrzlých (66,7 %) a nepřemrzlých nažek (72,6 %) a také mezi klíčivostí nažek ze stanovišti mez (69,7 %) a rumiště (69,2 %) nebyly statisticky průkazné. Statisticky průkazný rozdíl byl mezi klíčivostí nažek dozrálých na poli (64,1 %) a z ostatních stanovišť (mez, rumiště). Statisticky vysoce průkazný rozdíl byl mezi klíčivostí nažek dozrálých v roce 2003 (69,9 %) a v roce 2002 (65,4 %) a dále pak mezi nažkami klíčícími na světle (77,9 %) a ve tmě (57,4 %) a také mezi na klíčivostí nažek, které klíčily na křemičitém písku (70,7 %) a v Petriho miskách (64,7 %). Relativně vysoká klíčivost spolu se schopností nažek šířit se větrem, dělá z pelyňku plevelný druh, který je schopen se poměrně rychle šířit.

pelyněk černobýl, Artemisia vulgaris L., klíčivost nažek po dozrání, stanoviště

The site effect on germinability of mugwort (Artemisia vulgaris L.) achenes

Mugwort (Artemisia vulgaris L.) extremely spreads on uncultivated agricultural land and expands to arable land. Three sites were chosen in the local area of Uherské Hradiště: field (arable land), balk (adjacent to arable land) and rubble heap (distant from arable land). At each site, 50 plants were selected from which mature achenes were collected in 2002 and 2003. The achenes germinated in a laboratory at a room temperature and were subjected to various germination conditions. A part of them was exposed to the temperature of - 20 °C in a freezer, the other part was stored at a room temperature. The germination was carried out either on filter paper in Petri dishes or in 30 mm layer of siliceous sand. One part of the achenes germinated in daylight, the other part in Petri dishes in the dark. The achenes cultivated in siliceous sand were covered with a 5 mm layer of the sand. The results were statistically assessed using Unistat software, analysis of variance and methods of least significant differences (LSD). Total average germinability of mugwort achenes was 67,7 %. The differences in germinability of frozen (66,7 %) and non-frozen (72,6 %) achenes were not statistically significant. Germinability of the achenes that matured in 2003 (69,9 %) was highly significantly higher than that of the achenes matured in 2002 (65,4 %). The achenes germinated highly significantly more (77,9 %) in daylight as compared with those germinated in the dark (57,4 %). Germinability of the achenes that germinated in siliceous sand was highly significantly higher (70,7 %) than of those that germinated in Petri dishes (64,7 %). Germinability of the achenes matured in the field (64,1 %) was significantly lower in comparison with the germinability of the achenes from a balk (69,7 %) and rubble heap (69,2 %). The results of germinability of the achenes that matured in a rubble heap and balk did not significantly differ.

Keywords: mugwort, Artemisia vulgaris L., achene germinability after becoming ripe, site
Grants and funding:

Tato práce vznikla v rámci projektu NAZV QC 1254 "Racionální systémy hospodaření se začleněním půd uvedených do klidu pro zachování půdní úrodnosti, biodiverzity a omezení šíření významných plevelných druhů" a je také součástí diplomové práce Lenky Sklenářové.

Received: October 1, 2004; Published: December 29, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Winkler, J., Sklenářová, L., & Klem, K. (2005). The site effect on germinability of mugwort (Artemisia vulgaris L.) achenes. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 53(1), 53-58. doi: 10.11118/actaun200553010053
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. DOSTÁL, J.: Nová květena ČSSR 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1989, 783 s. ISBN 80-200-0095-X.
    2. DVOŘÁK, J., SMUTNÝ, V.: Herbologie - Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Brno: Skriptum MZLU v Brně, 2003, 186 s. ISBN 80-7157-732-4.
    3. HRON, F., KOHOUT, V.: Polní plevele - část speciální. 1. vyd. Praha: Skriptum VŠZ Praha, 1988, 168 s.
    4. KNEIFELOVÁ, M., MIKULKA, J.: Významné a nově se šířící plevele. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2003, 59 s. ISBN 80-7271-142-3.
    5. KÜHN, F.: Germination calender of weeds. Acta univ. Agric. (Brno), fac. agrom., roč. XXXXI, (1-2) s. 39 - 46, 1993. ISSN 1211-8516.
    6. LHOTSKÁ, M. KROPÁČ Z.: Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. 1. vyd. Praha: SPN. 1984, 548 s.
    7. ŠEBÁNEK, J. A KOL. Fyziologie rostlin. 1. vyd. Praha: SZN, 1983, 560 s.
    8. WINKLER, J., ZELENÁ, V., ŠULÁKOVÁ, H.: Vliv suchého a teplého jara v roce 2000 na druhové spektrum plevelů v ječmenu jarním a v pšenici ozimé. In: MAJERČÁK, J., HURTALOVÁ, T. (eds.): IX. posterový deň s medzinárodnou účasťou "Transport vody, chemikálií a energie v systéme poda-rastlina-atmosféra", Bratislava, 2001. Sborník CD-ROM, ISBN 80-968480-4-6.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content