Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2004, 52(4), 59-72 | DOI: 10.11118/actaun200452040059

Vliv polohy ve kmeni na šířku letokruhu u smrku (Picea abies /L./ Karst.) s výskytem reakčního dřeva

Vladimír Gryc, Jiří Holan
Ústav nauky o dřevě, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

V práci je sledována šířka letokruhu, šířka letního dřeva a procento letního dřeva v závislosti na poloze v kmene u smrku s výskytem reakčního dřeva. Reakční dřevo bylo tvořeno ve spodní části ohýbaného stromu. Bylo zjištěno, že tlaková zóna zasahovala z tlačené oblasti i do postranních zón. Plocha reakčního dřeva se zvyšovala s excentricitou kmene (funkce: y = a + bx3 + clnx, koeficienty: a = 0,00312; a = 0,00312, b = -0,0003877, c = 3,09). Tlakové dřevo vykazovalo v porovnání s okolním dřevem tmavě červenou barvu, širší letokruhy, větší šířku letního dřeva a vysoké procento letního dřeva. Šířka letokruhu vykazovala variabilitu především po poloměru kmene, změna po výšce kmene nebyla výrazná. Tento výsledek byl potvrzen pro všechny zóny kmene. Průměrná šířka letokruhu v tlakové zóně dosahovala hodnoty 1,8 mm v protilehlé zóně hodnoty 1,49 mm. Šířka letního dřeva nevykazovala významnější variabilitu ani po poloměru ani po výšce kmene. V tlakové zóně byla šířka letního dřeva 0,58 mm v protilehlé zóně 0,29 mm. U procenta letního dřeva bylo z 3D modelů zjištěno, že procentický podíl letního dřeva se mění především po poloměru kmene. Stoupající trendy procenta letního dřeva byly zjištěny pro všechny zóny. Nejvyšší hodnota procentického podílu dřeva byla zjištěna v tlakové zóně (33 %). V ostatních zónách se hodnota pohybovala kolem 28 %.
Význam práce lze spatřovat v rozšíření poznatků o variabilitě šířky letokruhů u smrku s výskytem reakčního dřeva.

smrk, letokruh, šířka letokruhu, tlakové dřevo

Influence of position within the tree stem according to growth-ring width of spruce (Picea abies /L./ KARST.) with compression wood

The work was focused on problematics of annual-rings width according to position within the tree stem. Annual-ring widths, ratio of late wood and early wood by spruce with compression wood were investigated. Statistically significant differencies of individual zones in tree were occured. Zone of compression wood showed bigger width of annual-rings, common occurence of late wood and higher percentual ratio of late wood. Obtained results agree with common results in literature. Variability of annual-ring width according to position within the tree stem was confirmed. Width of annual-ring was changed mainly according to radius of stem. In height position within the stem no more significant variability of annual-ring width was observed.

Keywords: spruce, annual-ring, width of annual-ring, compression wood
Grants and funding:

Práce byla realizována za podpory Grantové agentury České republiky - Současný stav a trendy vývoje lesů v kulturní krajině (526/03/H036).

Received: February 9, 2004; Published: June 7, 2015  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Gryc, V., & Holan, J. (2004). Influence of position within the tree stem according to growth-ring width of spruce (Picea abies /L./ KARST.) with compression wood. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 52(4), 59-72. doi: 10.11118/actaun200452040059
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BALABÁN, K.: Nauka o dřevě. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1955. 216 s.
    2. BOSSHARD, H. H.: Holzkunde, Basel: Birkhäuser Verlag, 1974. 300 s. Go to original source...
    3. BUTTERFIELD, B. G. a MEYLAN, B. A.: Tree - Dimensional Structure of Wood, London - New York, 1980. 103 s. Go to original source...
    4. DOUDA, V.: Studie o významu reakčního dřeva, Sborník ČZA, Praha, 1948
    5. ERTELD, W., METTE, E., ACHTERBERG, W.: Holzfehler in Wort und Bild, Leipzig, 1963. 76 s.
    6. FRITTS, H. C.: Tree Rings and Climate, London: Academic Press, 1976.
    7. HOULLIER, F., LEBAN, J., COLIN, F.: Linking growth modelling to timber quality assessment for Norway spruce, Forest Ecology and Management, 1995, 74, 91-102 DOI: 10.1016/0378-1127(94)03510-4 Go to original source...
    8. KAVINA, K.: Anatomie dřeva, Praha, 1932. 296 s.
    9. KOLLMAN, F.: Technologie des Holzes und der Holzwerkstoffe. Berlin: Springer Verlag, 1951. 1048 s.
    10. MÄKINEN, H., NÖJD, P., MIELIKÄINEN, K.: Climatic signal in annual growth in damaged and healthy stands of Norway spruce in southerm Finland, Trees, 2001, 15: 177-185 DOI: 10.1007/s004680100089 Go to original source...
    11. MIINA, J.: Dependence of tree-ring, earlywood and latewood indices of Scots pine and Norway spruce on climatic factors in eastern Finland, Ecological Modelling, 2000, 132: 259-273 DOI: 10.1016/S0304-3800(00)00296-9 Go to original source...
    12. MISSION, L., VINCKE, C., DEVILLEZ, F.: Frequency responses of radial growth series after different thinning intensities in Norway spruce (Picea abies /L./ Karst.) stands, Forest Ecology and Management, 2003, 177: 51-63 DOI: 10.1016/S0378-1127(02)00324-9 Go to original source...
    13. NIEMZ, P.: Physik des Holzes und der Holzwerkstffe, Leipzig: DRW - Verlag, 1993. 243 s. ISBN 3-87181-324-9
    14. PANSHIN, A. J., ZEEUW, C.: Textbook of wood technology, New Yor:McGraw-Hill, 1980. 722 s.
    15. PLOMION, CH., LEPROVOST, G., STOKES, A.: Wood Formation in Trees, Plant Physiology, 2001, 127: 1513-1523 DOI: 10.1104/pp.010816 Go to original source...
    16. POLLANSCHÜTZ, J.: Die ertragskundlichen Methoden zur Erkennung und Beurteilung von forstlichen Rauschäden, Mitt. Forstl. Bundesversuchsanst, Wien, 1971, 92, s. 155-206
    17. ROMAGNOLI, M., BERNABEI, M., CODIPIETRO, G.: Density variations in spruce wood with indented rings (Picea abies /L./ KARST.), Holz als Roh- und Werkstoff, 2003, 61, 311-312 DOI: 10.1007/s00107-003-0392-7 Go to original source...
    18. SEELING, U.: Einfluß von Richtgewebe auf Festigkeit und Elastizität des Fichtenholzes, Holz als Roh und Werkstoff, 1999, 57: 81 - 91. DOI: 10.1007/PL00002631 Go to original source...
    19. SCHWEINGRUBER, F. H.: Jahrringe und Umwelt - Dendroökolgie,Bimensdorf, Eidgenössiche Forschungsanstalt für Wald, Schnee und Lanndschaft. 1993. 474 s.
    20. SCHWEINGRUBER, F. H.: Trees and Wood in Dendrochronology, Berlin, Heidelberg, New York: Springer Verlag, 1993 Go to original source...
    21. SIMON, J. a kol.: Simulační model vývoje a analýza zadaného vzorníku autochonního smrku z oblasti Krkonoš, Závěrečná výzkumná zpráva MŽP, VaV/620/3/97. 1997.
    22. SISKO, M., PFÄFLI, I.: Fiber Atlas: identifikation of papermaking fibers. Berlin: Springer Verlag, 1995
    23. TIMELL, T. E.: Compresion Wood in Gymnospermes, Berlin: Springer - Verlag, 1986. 706 s.
    24. TRENARD, Y.: Making Wood Speak: an introduction to dendrochronology, Forestry Abstracts, 1982 (43/12)
    25. TRENDELENBURG, R.: Das Holz als Rohstoff. München-Berlin: Lehmanns Verlag, 1939. 435 s.
    26. ULRICH, B., MEYER, R., KHANNA, P. K.: Deposition von Luftverunreinigungen und ihre Auswirkungen in Waldökosystemen Solling, Forstliche Fakultät Univerzität Göttingen, 1979
    27. VINŠ, B.: Použití letokruhové analýzy k průkazu kouřových škod, Lesnictví, 1961, 7, 4: 753-768
    28. WAGENFÜFR, R.: Anatomie des Holzes unter besondere Berücksichtigung der Holztechnik. Leipzig: VEB Fachbuchverlag, 1989. 334 s.
    29. WAGENFÜFR, R.: Anatomie des Holzes, Struktur-analytik - Identifizierung - Nomenklatur - Mikrotechnologie. Leipzig: DRW - Verlag, 1999. 188 s.
    30. WIMMER, R.: Beziehungen zwischen Holzstruktur und Holzeigenschaften bei Kiefer (Pinus sylvestris L.) im Nahbereich eines Fluoremittenten, Wien: WWG, Disertationen der Univ. für Bodenkultur, 1991. 227 s. ISSN 0256-4246
    31. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, Ministerstvo zemědělství ČR, 2002
    32. ČSN EN 1611-1. Řezivo - vizuální třídění jehličnatého dřeva - Část 1: Evropské smrky, jedle, borovice a douglasky
    33. ČSN p ENV 1927 - 1. Jehličnatá kulatina. Třídění podle jakosti - Část 1. Smrky a jedle
    34. ČSN EN 844-7. Kulatina a řezivo.Terminologie - Část 7. Termíny pro anatomickou stavbu dřeva

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content