Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(6), 111-122 | DOI: 10.11118/actaun201058060111

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH OSOBNOSTNÍCH CHARAKTERISTIK ZAMĚSTNANÝCH A NEZAMĚSTNANÝCH LIDÍ

Petr Fiľo1, Božena Buchtová2
1 Ústav lesnické a dřevařské techniky, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika, doc
2 Katedra podnikového hospodářství, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, 602 00 Brno, Česká republika

Design výzkumu byl navrhnut tak, aby primárně zahrnul zkoumání demografických a osobnostních charakteristik nezaměstnaných lidí. Za srovnávací skupinu byl zvolen soubor zaměstnaných především z důvodu komparace se souborem nezaměstnaných. Jsme si vědomi omezení reprezentativnosti souboru nezaměstnaných vzhledem k populaci a z toho plynoucí zúžení možností srovnání se souborem zaměstnaných.
Zjistili jsme, že s vyšším vzděláním roste možnost uplatnění na trhu práce, zatímco s vyšším věkem se příležitosti k zaměstnání naopak snižují. Vzdělanější lidé dokážou navíc po ztrátě práce při svém rozhodování a jednání lépe plánovat. Mají větší schopnost orientovat se v reálné situaci (smysl pro koherenci, soudružnost; nezdolnost v pojetí Sense of coherence) a posuzovat a brát životní zkušenosti jako výzvy, se kterými je třeba se vyrovnávat. Z výzkumu dále vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s muži více nezaměstnané a dále, že ztráta práce má na jejich psychiku tíživější dopad. Ve srovnání s nezaměstnanými muži jsou více situačně (prožitkově) orientovány a jejich smysl pro koherenci doznává výraznějšího poklesu (především rozsah zdrojů, které má člověk k dispozici ke zvládnutí náročné situace). Zdá se, že zkoumané osobnostní charakteristiky žen jsou vnějšími podněty (v našem případě vlivem práce) více ovlivnitelné. Tato zjištění jsou důležitým poznatkem pro poradenství v době ztráty práce, zejména pro různé podpůrné programy.
Nezaměstnaní lidé mají ve srovnání se zaměstnanými nižší úroveň orientace na jednání (činnostní orientace) po předchozím neúspěchu. Tento výrazný pokles orientace na jednání je zřejmě dán již samotnou ztrátou práce, nikoliv její délkou.
S rostoucím věkem všech respondentů klesá počet lidí tvořících sociální oporu. Tento výsledek významně ovlivňují pouze muži, neboť pouze u nich najdeme signifikantní negativní korelaci mezi věkem a celkovým počtem lidí, tvořících sociální oporu.
U zaměstnaných respondentů se ve srovnání s respondenty nezaměstnanými signifikantní vztahy mezi orientací na jednání a sociální oporou či sociální oporou a smyslem pro koherenci neobjevují, nebo objevují méně. Zdá se, že sociální opora nabývá pro smysl pro koherenci na významnosti až v samotném momentu ztráty práce.
Zjištění o provázanosti mezi počtem lidí tvořících sociální oporu a dílčí dimenzí smyslu pro koherenci (SOC: MA - zvládnutelností), či souvztažnost mezi subjektivní spokojeností se sociální oporou a další dílčí dimenzí smyslu pro koherenci (SOC: ME - smysluplností) je možné využít všude tam, kde je možné osobnostní charakteristiku smysl pro koherenci (soudružnost; Sense of coherence) či sociální oporu úspěšně měnit.
Z vybraných prediktorů - zaměstnanosti/nezaměstnanosti, délky nezaměstnanosti, pohlaví, vzdělání a věku na vybrané osobnostní charakteristiky - orientaci na jednání, smysl pro koherenci a sociální oporu působí (spolupůsobí) nejvíce pohlaví.

nezaměstnanost, potřeba výkonu, orientace na činnost versus orientace na stav, nezdolnost v pojetí Sense of coherence, sociální opora

The comparison of selected personality characteristics of employed and unemployed people

The aim of this paper is to present results of the research focused on the examination of differences of selected psychological characteristics between a group of 144 employed people and a group of 121 unemployed people. The following personality characteristics were measured and compared: action versus state orientation (behaviour control (resp. behaviour regulation) after the experience of failure and in the processes of decision-making and behaviour planning), perseverance in the conception of Sense of coherence and social support. We found out that after having lost their job, people of higher education could better plan their decision-making and actions and they had a better ability to cope with an actual situation (Sense of coherence). The research further showed that females were unemployed more often as compared with males and that the loss of job had a worse effect on their mental state. Compared with unemployed males, the females were more experience-and feeling-oriented and their Sense of coherence showed more prominent decline. Unemployed people had a lower level of action orientation after previous failure than employed people. This conspicuous decrease of orientation to action is given apparently by the loss of the job itself and not by the duration of unemployment. The number of people composing the social support decreases with the increasing age of males. Of all the researched predictors, which were employment/unemployment, duration of unemployment, gender, education and age, gender acts (co-acts) most on the selected personality characteristics - action versus state orientation, Sense of coherence and social support.

Keywords: unemployment, need for achievement, action versus state orientation, Sense of coherence, social support

Received: June 18, 2010; Published: July 17, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fiľo, P., & Buchtová, B. (2010). The comparison of selected personality characteristics of employed and unemployed people. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 58(6), 111-122. doi: 10.11118/actaun201058060111
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ANTONOVSKI, A., 1988: Unraveling the Mystery of Health. How People Manage Stress and stay well. 2. vyd. San Francisco: Jossey-Bass.
    2. ANTONOVSKI, A., 1979: Health, Stress and Coping: New Perspectives on Mental and Physical Well-Being. San Francisco: Jossey-Bass.
    3. FiĽo, P., Buchtová, B., 2010: Vztah mezi délkou nezaměstnanosti a vybranými osobnostními charakteristikami nezaměstnaných. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., LVIII, No. 6, pp. 123-132 DOI: 10.11118/actaun201058060123 Go to original source...
    4. BUCHTOVÁ, B., 2004a: Kvalita života dlouhodobě nezaměstnaných. Československá psychologie, 48, 121-135.
    5. BUCHTOVÁ, B. (Ed.), 2004b: Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti a praxe. Brno: ESF MU.
    6. BUCHTOVÁ, B. a kol., 2002: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada.
    7. BUCHTOVÁ, B. (Ed.), 2000a: Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. Brno: ESF MU.
    8. BUCHTOVÁ, B., 2000b: Sociální psychologie nezaměstnanosti. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) Aplikovaná sociální psychologie II: Člověk v sociálním kontextu. Praha: Grada, 81-108.
    9. BUCHTOVÁ, B., 1992: K psychologické dimenzi nezaměstnanosti. Habilitační práce. Brno: ESF MU.
    10. CRANDALL, V. C., 1969: Sex differences in expectancy of intellectual and academic reinforcement. In: Smith, C. P. (Ed.) Achievement related motives in children. New York: Russel, 11-45.
    11. DIEFFENDORF, J. M., HALL, R. J., LORD, R. G., STREAN, M. L., 2000: Action - State Orientation: Construct Validity of a Revised Measure and Its Relationship to Work-Related Variables. Journal of Applied Psychology, 85, 250-263. DOI: 10.1037/0021-9010.85.2.250 Go to original source...
    12. HECKHAUSEN, H., 1991: Motivation and Action. Berlin: Springer. Go to original source...
    13. KŘIVOHLAVÝ, J., 1999: Moderátor zvládání zátěže typu sociální opory. Československá psychologie, 43, 106-118.
    14. KŘIVOHLAVÝ, J., 1990: Nezdolnost v pojetí SOC. Československá psychologie, 34, 511-517.
    15. KUHL, J., 1998a: Wille und Persönlichkeit: Von der Funktionsanalyse zur Aktivierungsdynamik psychischer Systeme. Psychologische Rundschau, 49, 61-77.
    16. KUHL, J., FUHRMANN, A., 1998b: Decomposing self-regulation and self-control: The volitional components inventory. In: Heckhausen, J., Dweck, C. S. (Eds.) Motivation and self-regulation across the life-span. Cambridge: Cambridge University Press, 15-49. Go to original source...
    17. KUHL, J., BECKMANN, J., 1994: Volition and personality: Action versus state orientation. Göttingen: Hogrefe.
    18. MAREŠ, J. a kol., 2001: Sociální opora u dětí a dospívajících I. Hradec Králové: Nucleus, 125-138.
    19. SARASON, I. G., LEVINE, H. M., BASHAM, R. B., SARASON, B. R., 1983: Assesing social support: The Social Support Questonnaire. Journal of Personality and Social Psychology, 44, 127-139. DOI: 10.1037/0022-3514.44.1.127 Go to original source...
    20. ŠOLCOVÁ, I., Kebza, V., 2003: Prediktory sociální opory u české populace. Československá psychologie, 47, 220-229.
    21. ŠOLCOVÁ, I., Kebza, V., 1999: Sociální opora jako významný protektivní faktor. Československá psychologie, 43, 19-38.
    22. VEROFF, J., 1969: Social comparation and the development of achievement motivation. In: Smith, C. P. (Ed.): Achievement related motives in children. New York: Russel, 46-101.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content