Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(6), 33-42 | DOI: 10.11118/actaun201058060033

VLIV LEGISLATIVNÍHO PROSTŘEDÍ NA FYZICKOU OSOBU PROVOZUJÍCÍ FOTOVOLTAICKOU ELEKTRÁRNU

Michaela Baranyková, Michal Polák

Ústav financí, Fakulta podnikatelská, Vysoké učení technické v Brně, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká republika

Cílem celého článku bylo poukázat na to, jaký vliv může mít na fyzickou osobu provozující fotovoltaickou elektrárnu legislativní prostředí v České republice.
Na základě rozsáhlého průzkumu jsme definovali legislativně neurčité prostředí a v něm dané nejasnosti. Dále jsme analyzovali problematické oblasti při provozování fotovoltaické elektrárny fyzickou osobou, a jaký vliv legislativní prostředí v České republice může na takovou osobu mít.
Rozhodne-li se fyzická osoba podnikat v oblasti fotovoltaických elektráren, je nutné pro tuto činnost vlastnit "licenci pro podnikání v energetických odvětvích". Licence v takovémto případě nahrazuje živnostenský list a vydává ji Energetický regulační úřad. Provozování FVE je však úzce spjato s legislativním prostředím, které je v současné době v České republice značně nejasné. Problémové oblasti lze rozdělit do tří okruhů, a to právo, účetnictví a daně. Daňová problematika v sobě však ukrývá jak institut daně z příjmů, tak daň z přidané hodnoty a zahrnuli jsme sem také otázku pojistného.
V ČR je základním zákonným rámcem, který upravuje provozování v oblasti energetického odvětví, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů a zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. S tím jsou spojeny i další vyhlášky, jak uvádíme výše. Pro to, aby mohla FO provozovat FVE, je nutno splnit ještě jednu podmínku, a to uzavření smlouvy s provozovatelem distribuční soustavy. Oblast účetnictví byla nastavena pro fyzické osoby dosti nevýhodně, jelikož energetický zákon jim na základě § 11 odst. 1 písm. f) ukládá povinnost stát se účetní jednotkou a tedy vést účetnictví v momentě, kdy zahájí provoz FVE. Nutno podotknout, že tím, že se fyzická osoba stává podnikatelem, jí vznikají další a další povinnosti. Agenda související s přechodem daňové evidence na účetnictví může být značně komplikovaná a pro FO to znamená najmout si odborníka v oblasti účetnictví, což jsou pro něho nemalé náklady, se kterými při plánování provozování business plánu nepočítal. V polovině roku 2010 však nabyl účinnosti zákon č. 155/2010 Sb., který se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Součástí tohoto zákona je také rozporuplný pozměňovací návrh: V § 11 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 158/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se v písmenu f) část věty za středníkem zrušuje. Toto ustanovení znamená, že se ruší povinnost fyzických osob být účetní jednotkou a vést účetnictví. Problém však nastává ve výkladu, od kdy tomu tak je? Podle Sedlákové (2010) platí dané ustanovení od 1. 8. 2010 a povinnost vést účetnictví tak nemají všechny FO, které začnou provozovat FVE po tomto datu. My však s tímto názorem nesouhlasíme a přikláníme se k tomu, že toto ustanovení platí až od 1. 1. 2011. Usuzujeme tak z logického uvážení a výkladu zákona. Zákon č. 155/2010 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. 8. 2010, nicméně výslovně mění energetický zákon ve znění 281/2009 Sb., který nabývá účinnosti od 1. 1. 2011. Není podle nás možné, aby bylo změněno ustanovení zákona, který ještě nenabyl účinnosti. Pro fyzické osoby, které začnou provozovat FVE do konce roku 2010, tak není vůbec jasné, zda se účetní jednotkou stávají, či ne.
Daňová legislativa řeší především institut osvobození od daně, odpisy, sníženou sazbu daně z přidané hodnoty a v neposlední řadě povinnost odvádět sociální a zdravotní pojistné.
Příjmy z provozování FVE jsou zákonem o dani z příjmů osvobozeny prvních pět let od roku, kdy začne FO provozovat FVE. Poplatník však může využít možnost vzdát se osvobození. S tímto rozhodnutím jsou spojena další ustanovení, a to jak možnost uplatnění odpisů, či přerušení odpisů, tak povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění.
Rozpor mezi zástupci MF ČR a daňovými poradci vzniká v případě, kdy ekologický zdroj elektrické energie má charakter dočasné stavby, která je odpisována dle § 30 odst. 4 ZDP. Nesrovnal a Tkáč v příspěvku pro Koordinační výbor 257/20.01.09 Některé aspekty zdaňování ekologických zdrojů energie z hlediska ZDP uvádějí, že v případě, uplatňuje-li fyzická osoba osvobození dle § 4 odst. 1 písm. e) ZDP, nebude uplatňovat odpisy dočasné stavby podle § 30 odst. 4 ZDP z titulu jejich nezahájení a o dané odpisy "nepřijde" a bude si je moci uplatnit po skončení osvobození.
Stanovisko MF ČR k tomuto závěru je však záporné. Zákonodárce se domnívá, že s uvedeným názorem nelze souhlasit, jelikož je v rozporu s ustanovením § 30 odst. 7 ZDP.
Problematika daně z přidané hodnoty se ukrývá především v možnosti použití snížené sazby daně. Podle Skály (2010) je ke správnému určení sazby daně potřeba nejprve soukromoprávní a stavebně právní určení fotovoltaických elektráren. Je tedy důležité, zda jde o stavby pro bydlení vymezené v § 48, nebo stavby určené pro sociální bydlení podle § 48a zákona o DPH.
Daňoví poradci však na webové konferenci diskutují, že je důležité určit, kdo je majitelem domu a kdo je majitelem FVE. Na základě toho poté dokážeme rozklíčovat, kdy použít sníženou sazbu daně a kdy základní. I v této oblasti je tedy viditelný rozdíl v názorech. Problém však spatřujeme především v tom, že zákonodárce k této problematice žádné stanovisko nezaujal. Fyzická osoba tak nemá podporu ani v jednom ze zmíněných názorů.
Poslední oblastí, kterou se v příspěvku zabýváme, je pojistné. Zde se názory odborníků mění v časovém horizontu dvou až tří měsíců. Fyzická osoba tak vůbec nemůže předpokládat, že výklad, který platí dnes, bude platit také v budoucnu. To také výrazně ovlivňuje její možnost plánování a rozhodování. U sociálního pojištění není takový rozpor, jako je tomu v případě pojištění zdravotního. Podle zástupců ČSSZ, VZP a MPSV jsou fyzické osoby provozující činnost FVE povinny odvádět sociální pojištění jak v případě, že jsou příjmy osvobozeny, tak v situacích, kdy se poplatník tohoto osvobození vzdá. Problematika pojištění zdravotního však tak jednoduchá není. V lednu 2010 bylo dle zástupců VZP povinností našeho subjektu odvádět zdravotní pojištění. Stejně tak toto prezentovali zástupci ČSSZ (Červinka). Nicméně v březnu 2010 již pobočky VZP začaly vydávat stanoviska, která říkala, že pokud neexistuje základ daně (který v případě, kdy jsou příjmy osvobozeny není, resp. je nulový), není možné určit vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, a proto není nutno platit odvody na toto pojištění.
V květnu 2010 toto potvrdil také zástupce České správy sociálního zabezpečení (Daněk).
V současné době tedy žijeme v situaci, kdy fyzická osoba provozující FVE musí odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění v případě, pokud se vzdala osvobození příjmů podle § 4 písm. e) ZDP. Pokud toto osvobození využije, znamená to pro ni, že musí odvádět pojistné pouze na sociální pojištění. Nelze však zcela jasně říci, jak dlouho tato právní úprava vydrží.

legislativní neurčitost, legislativně neurčité prostředí, fotovoltaické elektrárny

Received: August 31, 2010; Published: July 17, 2014  Show citation