Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(4), 193-202 | DOI: 10.11118/actaun201058040193

DENDROCHRONOLOGICKÉ DATOVÁNÍ PLAVENÉ DŘEVNÍ HMOTY NA PŘÍKLADU ŘEKY MORÁVKY A ČERNÉ OPAVY

Michal Rybníček1, T. Kolář, E. Koňasová
1 Ústav nauky o dřevě, Mendelova univerzita v Brně, 613 00 Brno, Česká republika

Pro výzkum možnosti dendrochronologického datování mrtvého dřeva v říčních ekosystémech byly vybrány dvě lokality, řeka Morávka a Černá Opava. Tyto lokality byly vybrány zejména z důvodu dvou různých břehových porostů. Na řece Morávce se jednalo zejména o měkký luh (350 m n. m.), na Černé Opavě o porosty s téměř stoprocentním zastoupením smrku (600 m n. m.).
Odběr a zpracovávání vzorků bylo provedeno podle standardní dendrochronologické metodiky.
Na první lokalitě bylo odebráno z mrtvých stromů 29 vzorků a na druhé lokalitě 35 vzorků. Z důvodu probíhajícího dlouhodobého výzkumu na těchto lokalitách nebylo možné z kmenů odřezat příčné řezy a musely být vzorky odebrány pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Na vzorcích bylo provedeno měření šířek letokruhů na speciálním měřicím stole. Roční přírůstky dřeva byly měřeny v programu PAST32 s přesností na 0,01 mm.
Z letokruhových křivek referenčních vzorků byly pro jednotlivé skupiny dřevin vytvořeny průměrné letokruhové křivky. Podle těchto průměrných letokruhových křivek byly následně datovány letokruhové křivky kmenů, které ležely v říčním korytě.
Na první lokalitě bylo odebráno 29 vzorků, z tohoto počtu bylo 79 % vzorků z dřev s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva. Tato skupina dřev je nejobtížnější skupinou pro dendrochronologické datování. Výsledkem bylo datování pouhých čtyř vzorků. Z tohoto důvodu nelze stanovit časovou dynamiku přísunu dřevní hmoty do říčního koryta řeky Morávky. Na druhé lokalitě bylo z celkového počtu 35 vzorků 97 % vzorků smrkových. Celkem se na této lokalitě podařilo datovat 17 vzorků. Jelikož většina datovaných vzorků byla datována do období od podzimu roku 2006 do jara roku 2008, ve kterém byla zaznamenána pouze jedna velká povodeň, a to v září roku 2007, lze předpokládat, že se mrtvé stromy dostaly do říčního koryta právě v září roku 2007.
Je možné konstatovat, že dřeviny s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva jsou na základě vývrtů z Presslerova přírůstového nebozezu jen velmi obtížně dendrochronologicky datovatelné. Pokud není možné z kmenů odebrat celý příčný řez a provést měření v několika různých radiálních směrech, jsou tyto dřeviny téměř nedatovatelné. Naopak lokality s výskytem jehličnatých dřevin se jeví jako velmi dobře datovatelné, zvláště pokud se jedná o kmeny, které obsahují více než 40 letokruhů. Z těchto důvodů je vhodné se lokalitám s výskytem pouze dřevin s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva z dendrochronologického hlediska vyhnout a soustředit se spíše na lokality s výskytem jehličnatých dřeviny nebo dřeviny s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva.

dendrochronologie, plavená dřevní hmota, letokruh, Černá Opava, Morávka

Dendrochronological dating of large woody debris on the example of Morávka River and Černá Opava River

Woody debris is an inseparable part of natural river channels. In a river ecosystem it affects the hydraulic, hydrological and morphological properties of the channel, and it is also of a biological significance. However, besides the positive effects, the woody debris can also have a negative impact, e.g. the reduction of the flow profile capacity or the destruction of waterside buildings. With the development of log floating and timber trade, the woody debris started to be removed from the channels. Currently, within the process of stream revitalization, woody debris is being artificially placed into rivers. This paper deals with the possible dendrochronological dating of large woody debris (LWD) and wood jams in the river channel and the riparian zone. Two sites have been chosen for the research, the Morávka River and the Černá Opava River. These sites have been chosen because of two different types of riparian stands. The banks of the Morávka River are a soft wood floodplain forest (350 m ASL); the Černá Opava River has stands with nearly a hundred percent proportion of spruce (600 m ASL). The results of the research show that the species with diffuse-porous wood structure are very hard to date on the basis of Pressler borer cores. On the other hand, the sites with softwood species are easily datable, especially if the trunks contain more than 40 tree-rings. At these sites it is possible to use the dendrochronological dating for the establishment of the temporal dynamics of the woody debris input in the river ecosystem.

Keywords: dendrochronology, woody debris, tree-ring, Černá Opava river, Morávka river
Grants and funding:

Tento příspěvek vznikl v rámci projektu GAČR 205/08/0926, GAČR 404/08/P367, výzkumného záměru LDF MENDELU v Brně, MŠM 6215648902 a VaV SP/2d1/93/07.

Received: March 8, 2010; Published: September 15, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Rybníček, M., Kolář, T., & Koňasová, E. (2010). Dendrochronological dating of large woody debris on the example of Morávka River and Černá Opava River. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 58(4), 193-202. doi: 10.11118/actaun201058040193
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ALESTALO, J., 1971: Dendrochronological interpretation of geomorphic processes. Fennina, 105, 1-140. ISSN 0015-0010.
    2. COOK, E. R., KAIRIUKSTIS, L. A., 1990: Methods of Dendrochronology - Applications in the Environmental Sciences. Dordrecht, Boston, London: Kluwer Academic Publisher and International Institute for Applied Systems Analysis, 394 s. ISBN 0-7923-0586-8.
    3. KAENNEL, M., SCHWEINGRUBER, F. H., 1995: Multingual Glossary of Dendrochronology. Berne: Paul Haupt Publishers, 467 s. ISBN 3-258-05259-X.
    4. KREJČÍ, L., MÁČKA, Z., 2009: Environmentální význam mrtvého dřeva v říčních ekosystémech. In: POŠTOLKA, V. et al. (ed.) Geodny Liberec 2008 - sborník příspěvků. TUL Liberec, 42-49. ISBN: 978-80-7372-443-6.
    5. MÁČKA, Z., KREJČÍ, L., 2006: Plavená dřevní hmota (spláví) v korytech vodních toků -případová studie z CHKO Litovelské Pomoraví. In: MĚKOTOVÁ, J., ŠTĚRBA, O. (ed.) Říční krajina 4. Sborník příspěvků z konference, Olomouc, 172-182. ISBN: 80-244-1495-3.
    6. MÁČKA, Z., KREJČÍ, L., 2007: Interakce dřevinné vegetace a říčního koryta v lesních ekosystémech - současný stav poznání a implikace pro management vodních toků. In: KRAFT, S. et al (ed.) Česká geografie v evropském prostoru XXI. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra geografie, Vol. 1, 450-459. ISBN: 978-80-7040-986-2.
    7. MALIK, I., 2005: Rates of lateral channel migration along the Mala Panew River (Southern Poland) based on dating riparian trees and Coarse Woody Debris. Dendrochronologia, 23, 29-38. ISSN 1125-7865. DOI: 10.1016/j.dendro.2005.07.004 Go to original source...
    8. RYBNÍČEK, M., 2004: Dendrochronologická analýza krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Ondřeje ve Starém Hobzí. Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendeleianae Brunensis, LII, 5: 155-168. ISSN 1211-8516. Go to original source...
    9. SCHWEINGRUBER, F. H., 1993: Trees and Wood in Dendrochronology, Berlin, Heidelberg: Springer-Verlag, 402 s. ISBN 3-540-54915-3. Go to original source...
    10. SCHWEINGRUBER, F. H., 1996: Trees Rings and Environment. Dendroecology. Birmensdorf: Swiss Federal Institute for Forest, Snow and Landscape Research, 609 s. ISBN 3-258-05458-4.
    11. ŠTOURAČ, O., 2009: Dendrochronologické datování mrtvých stromů v říčním ekosystému. Diplomová práce, MZLU v Brně, 68 s.
    12. ÚRADNÍČEK, L., MADĚRA, P., KOLIBÁČOVÁ, S., KOBLÍŽEK, J., ŠEFL, J., 2001: Dřeviny České republiky. Písek: Matice lesnická, s. r. o., 333 s. ISBN 80-86271-09-9.
    13. VAVRČÍK, H., GRYC, V., 2004: The methodology of making microscopical preparations of wood. Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendeleianae Brunensis, LII, 4: 169-176. ISSN 1211-8516. DOI: 10.11118/actaun200452040169 Go to original source...
    14. VYHLÍDKOVÁ, I., PALOVČÍKOVÁ, D., RYBNÍČEK, M., ČERMÁK, P., JANKOVSKÝ, L., 2005: Some aspects of alder decline along the Lužnice River. Journal of forest science, 51, 9: 381-391. ISSN 1212-4834. DOI: 10.17221/4573-JFS Go to original source...
    15. WISTUBA, M., 2009: Effects of small floods on river channel in the forested mid-mountain area. In: MENTLÍK, P., HARTVICH, F. (ed.) State of Geomorphological Research in 2009. Kašperské Hory: Czech Association of Geomorphologists, Department of Geography, University of West Bohemia in Plzeň, Institute of Rock Structure and Mechanics AS CR, v.v.i., 68. ISBN 978-80-7399-746-5
    16. ZIELONKA, T., HOLEKSA, J., CIAPAŁA, S., 2008: A reconstruction of flood events using scarred trees in the Tatra Mountains, Poland. Dendrochronologia, 26, 173-183. ISSN 1125-7865. DOI: 10.1016/j.dendro.2008.06.003 Go to original source...

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content