Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(3), 175-182 | DOI: 10.11118/actaun201058030175
Vyhodnocení vztahu investic a úspor v zemích střední Evropy
- Ústav ekonomie, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
Po pádu totalitních režimů v zemích střední a východní Evropy v devadesátých letech došlo k zásadním změnám, které ovlivnily jejich další ekonomický vývoj. Trendy ve vývoji ukazatelů úspor a investic v nových členských zemích Evropské unie se značně odlišují od vývoje v jejích původních členských zemích. Cílem příspěvku je vyhodnocení vztahu míry investic a míry úspor ve vybraných zemích střední Evropy s použitím kvantitativních metod včetně testování statistické významnosti. Výchozí bod příspěvku představuje studium domácí i zahraniční odborné literatury, kdy vztahem míry úspor a míry investic se ve vybraných zemích OECD zabývali např. Feldstein, Horioka (1980), Obstfeld, Rogoff (1994) a Brada a kol. (2008). Základním zdrojem dat je Evropský statistický úřad (Eurostat), příp. též Český statistický úřad. V analýze jsou zahrnuty čtyři země střední Evropy: Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Pro srovnání vývoje sledovaných ukazatelů je navíc přidán i průměr nových nebo starých členských zemí Evropské unie. Po seznámení se s charakterem dat následovalo rozhodnutí o použití metod vhodných pro vyhodnocení závislosti mezi vývojem míry investic a míry úspor. Vyhodnocení vztahu míry investic a míry úspor v zemích střední Evropy je provedeno s použitím metod regresní a korelační analýzy, včetně testování statistické významnosti. Model uvedený Feldsteinem může být použit pro potřeby tohoto příspěvku, případně by jej bylo možné doplnit o další proměnné. Referenční období pro danou analýzu je (nejen) vzhledem k dostupnosti dat zvoleno na období let 1995-2009. Stejně dlouhé referenční období použili i Feldstein s Horiokou. Pro výpočty a vyjádření výsledků jsem použil statistický software UNISTAT 5.11 pro Windows případně statistické funkce programu Microsoft Excel 2002.
Hodnoty ukazatelů míry investic a míry úspor vycházejí z dat Eurostatu. Míra úspor je vyjádřena pomocí ukazatele hrubé úspory jako procento HDP. Pro míru investic je použit ukazatel hrubá tvorba kapitálu jako procento HDP. Jako první je možné se v příspěvku seznámit s vývojem ukazatele, který byl vypočten jako rozdíl mezi mírou investic a mírou úspor ve zvolených zemích. Z hodnot tohoto ukazatele je zřejmé, že v zemích střední Evropy míra investic ve sledovaném období trvale převyšovala míru úspor. Z celkem šedesáti vypočtených rozdílů míry investic a míry úspor v těchto čtyřech nových členských zemích Evropské unie dosáhly jen dva údaje záporných hodnot, a to v Polsku a na Slovensku v roce 1995, tedy na samém počátku sledovaného období. Po zbytek referenčního období se rozdílové hodnoty míry investic a úspor pohybovaly v kladných číslech. Proložením vývojové řady ukazatele vypočteného jako rozdíl míry investic a míry úspor ve sledovaných státech polynomem druhého stupně bylo možné porovnat trendy tohoto ukazatele v jednotlivých zemích zahrnutých v analýze. Polynomické trendy rozdílového ukazatele míry investic a míry úspor v zemích střední Evropy ve sledovaném období poukazují na podobné vývojové tendence charakteristické zpočátku referenčního období prohlubováním nerovnováhy míry investic a míry úspor (v průměru přibližně do roku 2003) a poté opětovnými tendencemi k postupnému návratu k rovnovážnému stavu.
Dále je v příspěvku prezentován rozdílný vývoj daného rozdílového ukazatele v zemích střední Evropy celkem, nových členských zemích a tzv. starých členských zemích. Z nových členských zemí není v analýze zahrnut Kypr, protože od roku 2000 na Eurostatu nezveřejňuje údaje potřebné pro výpočet tohoto ukazatele. Proto je počet nových členských zemí omezen na 11 a je užito označení EU11. V zemích EU15 jako celku se rozdíl mezi mírou investic a mírou úspor pohyboval okolo nuly (±1 %). Průměrná hodnota tohoto ukazatele za období let 1995-2009 činila -0,11 %. Míra investic tedy dlouhodobě přibližně odpovídala míře úspor.
Pro potřeby hlubší analýzy jsou opět využity míry investic a míry úspor vypočtené na základě údajů dostupných z Eurostatu ve sledovaných zemích. Referenčním obdobím pro analýzu, která se pokouší statisticky prokázat existenci korelace mezi mírou investic a mírou úspor, je časový úsek 1995-2009. Do modelu mohou případně být přidány i další proměnné. Např. Brada a kol. do analýzy vztahu investic a úspor začlenili i proměnnou hrubý domácí produkt per capita, která se ovšem ukázala jako statisticky nevýznamná, proto jsem se rozhodl tuto proměnnou do vlastní analýzy nezačlenit. Ke stanovení parametrů regresní funkce jsou použity metody regresní a korelační analýzy (včetně testování statistické významnosti) popsané podrobněji v metodické části. Parametry lineárních, kvadratických a kubických regresních funkcí v daném referenčním období uvedené v příspěvku poukazují na existenci korelace mezi mírou investic a mírou úspor. Byly vypočteny indexy korelace pro jednotlivé země a typy regresní funkce, kdy pro Českou republiku se výsledky jeví jako statisticky vysoce významné při použití všech tří typů regresní funkce. V Polsku se jako statisticky významné jeví použití polynomu druhého a třetího stupně, obdobně je tomu na Slovensku. V Maďarsku již použití polynomu prvního stupně vede ke statisticky významnému výsledku, při užití třetího stupně se jedná o výsledek statisticky vysoce významný. Intertemporální analýza investic a úspor prezentovaná v tomto příspěvku může být dále využita a rozvinuta jako součást problematiky intertemporálního přístupu k platební bilanci.
míra investic, míra úspor, korelace, země střední Evropy
Evaluation of relation between investments and savings in Central European countries
The paper is aimed at the evaluation of a relationship between the rate of investments and the rate of savings in selected Central European countries. A reference period for the analysis is 1995-2009. In all analysed Central European countries, the rate of investments permanently exceeded (but exceptions) the rate of savings in the period under investigation. Through fitting the development series of a calculated indicator as a difference of the rate of investments and the rate of savings in monitored countries by a polynomial of the second degree it was possible to compare developmental trends of this indicator in particular countries involved in this analysis. Polynomial trends of the difference indicator of the rate of investments and the rate of savings in Central European countries in the monitored period indicate similar developmental tendencies characterized (at the beginning of the reference period) by increasing the imbalance of the rate of investments and the rate of savings (on average until about 2003) and then by follow-up tendencies towards the gradual return to the balance. For the purpose of comparison, a difference was also monitored between the rate of investments and the rate of savings in EU15 countries as a whole, which permanently fluctuated around zero. The mean value of this indicator amounted to 0.11% for the period 1995-2009. Thus, in EU15 countries, the rate of investments roughly corresponded to the rate of savings (on a long-term basis). Based on this analysis, it follows that there is a correlation between the rate of investments and the rate of savings. Calculated parameters of particular regression functions are presented as Results in this paper. Indices of correlation and types of a regression function were calculated for particular countries. For the Czech Republic, these results are statistically highly significant using all three types of regression functions. In Poland, they can be indicated as statistically significant using the polynomial of the second and third degrees similarly as in Slovakia. In Hungary, already the use of a polynomial of the first degree results in statistically significant results. Using a polynomial of the third degree gives statistically highly significant results. The intertemporal analysis of investments and savings presented in this paper can be also used and developed as part of the problem of an intertemporal approach to the balance of payments.
Keywords: rate of investments, rate of savings, correlation, Central European countries
Grants and funding:
Results given in this paper are part of a research programme No. 6215648904 "Czech economics in the process of integration and globalization and the development of an agrarian sector and the sector of services under new conditions of the European integrated market".
Received: March 11, 2010; Published: September 27, 2014 Show citation
References
- Aczel, A., 1989: Complete Business Statistics. Boston: Irwin, 1056 pp. ISBN 0-256-05716-8.
- Brada et al., 2008: Intertemporální přístup k platební bilanci: Vztah míry úspor a míry investic v bohatých, chudých a tranzitivních ekonomikách. Politická ekonomie, No. 2, pp. 147-161. ISSN 0032-3233. DOI: 10.18267/j.polek.634
Go to original source... - Dirschedl, P., Ostermann, R., 2001: Computational Statistics. Heidelberg: Physica-Verlag, 1994 pp. ISBN 3-7908-0813-X. Go to original source...
- Feldstein, M., Horioka, Ch., 1980: Domestic Savings and International Capital Flows. Economic Journal, Vol. 90, pp. 314-329. DOI: 10.2307/2231790 Go to original source...
- Hindls, R., Hronová, S., Seger, J., 2003: Statistika pro ekonomy. Praha: Professional publishing, 417 pp. ISBN 80-86419-34-7.
- Mason, R., Lind, D., 1990: Statistical Techniques in Business and Economics. Boston: Irwin, 910 pp. ISBN 0-256-07696-0.
- Minařík, B., 1996: Statistika III. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 154 s. ISBN 80-7157-189-X.
- Obstfeld, M., Rogoff, K., 2000: The Six Major Puzzles in International Macroeconomics: Is there a Common Cause? Working Paper No. 7777. NBER. Go to original source...
- Eurostat: European Statistics [online]. [cit. 2010-01-06]. Avalable from WWW:
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.