Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(6), 77-88 | DOI: 10.11118/actaun200957060077

PROGNÓZA VĚKOVÉ STRUKTURY A STÁRNUTÍ OBYVATEL V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY

Jaroslav Dufek
Ústav demografie a aplikované statistiky, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Práce se zabývá předpokládaným vývojem věkové struktury obyvatel v krajích České republiky v období let 2005-2050 a nezahrnuje migraci obyvatel. Výchozím číselným materiálem jsou data získaná z prognózy publikované Českým statistickým úřadem o vývoji počtu osob ve třech základních věkových skupinách: předproduktivní populace 0-14letých, produktivní populace 15-64letých a poproduktivní populace 65 a víceletých. Všeobecně lze konstatovat, že ve všech krajích se snižuje počet osob v předproduktivní a produktivní populaci, naproti tomu počet osob v poproduktivní populaci výrazně stoupá. Konkrétní změny byly vyjádřeny relativními mírami dynamiky, a to koeficienty růstu 2050/2005, průměrnými ročními koeficienty růstu a průměrnými ročními tempy přírůstku či úbytku.
Vzhledem ke srovnatelnosti zastoupení věkových skupin byly absolutní počty osob přepočteny na podíly, které eliminují rozdílnost krajů z hlediska počtu a hustoty obyvatel. Z demografických ukazatelů majících bezprostřední vztah ke stáří populace byly na základě faktorové analýzy vybrány "podíl produktivní populace" a "index stáří". Podle úrovně obou uvedených ukazatelů jsou kraje tříděny do homogennějších skupin, přičemž z důvodu srovnatelnosti jsou jejich hodnoty přepočteny na bezrozměrné normované hodnoty s nulovou úrovní a jednotkovou variabilitou. Změny ve vývoji ukazatelů věkové struktury byly vyjádřeny průměrnými ročními koeficienty růstu.
Cílem práce bylo rovněž stanovení pořadí krajů z hlediska úrovně stáří ve výchozím roce 2005 a prognózovaném roce 2050 a dále i z hlediska rychlosti stárnutí obyvatel v hodnoceném období. Pro tento účel byly každému z obou ukazatelů ve všech krajích přiřazeny váhy a vypočteno skóre. Celkové krajové skóre pro stanovení pořadí podle úrovně stáří bylo stanoveno součtem skóre z normovaných hodnot, pro pořadí podle rychlosti stárnutí geometrickým průměrem skóre z průměrných ročních koeficientů růstu.
Nestarší populace v roce 2005 byla v Hlavním městě Praze a v roce 2050 by to mělo být v Jihomoravském kraji, nejmladší populace v obou letech v krajích Ústeckém, Karlovarském a Libereckém. Předpokládá se, že nejpomaleji bude stárnout populace v Hlavním městě Praze, dále ve Středočeském a Královéhradeckém kraji, nejrychleji v kraji Vysočina, Olomouckém kraji a především v Moravskoslezském kraji.
Zpracování dat, výpočty a zhotovení grafů bylo provedeno elektronicky za použití software Microsoft Excel a Unistat 4.53.

kraje České republiky, prognóza, stáří a stárnutí populace, shluková analýza, pořadí krajů

Prognosis of age structure and process of population ageing in Czech regions

We analyzed the age structure of population in Czech regions, assessed the differences in the levels of the regions' population age, and based upon the quantification of assumed changes we assessed the pace of ageing up to 2050. The analysis does not include the population migration, and is based on the indicators "ratio of productive population" and "ageing index" based on the factor analysis of the indicators closely related to the age of population. By means of cluster analysis we arranged the regions according to both mentioned indicators into groups where we, to be able to compare the groups, used their standard values and mean growth coefficient. The pivotal result is the order of regions from the points of view of the level of population age in 2005 - 2050 and the pace of population ageing in the predicted period of time 2005 - 2050. For better illustration we made out graphs where the structure of regions according to the age of population and the process of ageing can be deduced.

Keywords: Czech regions, prognosis, age and process of ageing, cluster analysis, order of regions
Grants and funding:

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně MSM 6215648904 "Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách integrovaného agrárního trhu", tematického směru 5 "Sociálně ekonomické souvislosti trvale udržitelného multifunkčního zemědělství a opatření agrární a regionální politiky" a jeho dílčího úkolu "Analýza demografického vývoje ČR, důsledky zpoždění oproti vyspělým západním zemím, projevy ve venkovském prostředí u základních demografických charakteristik obecně a podle konkrétních specifických podmínek regionů ČR".

Received: April 17, 2009; Published: October 7, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dufek, J. (2009). Prognosis of age structure and process of population ageing in Czech regions. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis57(6), 77-88. doi: 10.11118/actaun200957060077
Download citation

References

  1. ALEŠ, M., ŠIMEK, M., 1996: Projekce obyvatelstva České republiky 1995-2030. Demografie, 38, 1: 1-17. ISSN 0011-8265.
  2. BURCIN, B., DRBOHLAV, D. a KUČERA, T., 2007: Koncept náhradové migrace a jeho aplikace v podmínkách České republiky. Demografie, 47, 3: 164-172. ISSN 0011-8265.
  3. DUFEK, J., 2009: Prognóza vývoje věkové struktury obyvatel v krajích České republiky. In: Sborník z mezinárodní konference Firma a konkurenční prostředí 2009 - 3. část. Brno: PEF MZLU, 32-38. ISBN 978-80-7392-086-9.
  4. DUFEK, J. a MIMAŘÍK, B., 2008: Stárnutí obyvatelstva České republiky a vývoj zatížení produktivní populace. Brno: MZLU, 79 s. ISBN 978-80-7375-253-8.
  5. DUFEK, J. a MIMAŘÍK, B., 2009: Age of population and development of population ageing in regions of Czech Republic. Agricultural Economics: zemědělská ekonomika, 55, 6: 23. ISSN 0139-570X. Go to original source...
  6. HOLČÍK, J., 2002: Diskutujeme o populační politice. Demografie, 44, 3: 197-198. ISSN 0011-8265. Go to original source...
  7. KOSCHIN, F, 2005: Naše populace stárne - uživíme se? Demografie, 47, 4: 245-250. ISSN 0011-8265.
  8. KOVÁŘ, J. a ŘÍHÁNEK, Z., 1995: Typologie věkových struktur v České republice. Demografie, 37, 2: 102-112. ISSN 0011-8265.
  9. KUČERA, M., 2001: Potřebuje Česká republika zřetelnou populační a migrační politiku? Demografie, 43, 2: 85-92. ISSN 0011-8265.
  10. KUČERA, M., 2002: Sociální důsledky stárnutí obyvatelstva České republiky. Demografie, 44, 1: 38-40. ISSN 0011-8265.
  11. LANGHAMROVÁ, J., 2008: Změny ve věkové struktuře obyvatelstva a jejich možné důsledky. Habilitační práce. Praha: VŠE, 190 s.
  12. LANGHAMROVÁ, J. a FIALA, T., 2007: Praktické použití metody demografické projekce na příkladu financování zdravotní péče. Firma a konkurenční prostředí 2007 - Kvantitativní metody v hospodářství. Brno: MZLU, 78-83. ISBN 978-80-86633-86-2.
  13. MAŠKOVÁ, M., 1993: Demografické aspekty stárnutí obyvatelstvy v České republice. Demografie, 35, 4: 236-246. ISSN 0011-8265.
  14. RABUŠIC, L., 2002: K některým předpokladům formulace pronatalitní politiky. Demografie, 44, 3: 177-187. ISSN 0011-8265.
  15. RYCHTAŘÍKOVÁ, J., 2006: Zdravá délka života v současné české populaci. Demografie, 48, 3: 166-178. ISSN 0011-8265.
  16. SVATOŠOVÁ, L., 2008: Analýza demografického vývoje v regionech ČR. Sborník PEF ČZU. Praha: ČZU, 703-707. ISBN 978-80-213-1813-7.
  17. TOMŠÍK, P., MINAŘÍK, B. a SOMERLÍKOVÁ, K., 2008: Factors affecting methods of the management of employees in agrobusiness companies in the region of "Vysocina". Agricultural Economics: zemědělská ekonomika, 54, 7: 293-300. ISSN 0139-570X. Go to original source...

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.