Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(6), 19-28 | DOI: 10.11118/actaun200957060019
Přístupy k podpoře zemědělství v rámci změn strategie SZP EU
- Ústav regionální a podnikové ekonomiky, Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
Změna strategie SZP, postupně naplňovaná kroky jednotlivých reforem již od počátku devadesátých let dvacátého století až po současné řešení v rámci Health Check, obecně znamenala ústup od podpory zemědělství na bázi podpory cen zemědělských komodit a to v podmínkách akcelerace globalizačních procesů zásadně měnících postavení zemědělců v celkovém rozvoji evropského regionu. Vývoj potvrdíl, že v celé škále navazujících agrárních trhů se skutečně prosazuje poptávka. Reaguje na vývoj světových zásob, určuje podmínky nabídky na trzích většiny agrárních komodit daleko pružněji, než to dokážou opatření agrárních politik.
Tím se současně mění podstata a dále posiluje riziko výrobců čelících tržní síle odběratelů při nedokonalém přenosu podmínek poptávky v sekvenci trhů od spotřebitele až k prvovýrobě. Transformace poptávky a především možnost a schopnost jejího efektivního strukturálního naplnění dnes v zásadě již vymezují prostor výrobcům zemědělských surovin a ve svých důsledcích i ekonomický rozměr zemědělské výroby v daném regionu. Tato změna však vyžaduje i nový přístup k regulačním zásahům a podpůrným opatřením v agrárním sektoru.
Změny v koncepci evropské zemědělské politiky byly proto i z výše uvedených důvodů proti původním představám výraznější. Při omezení podpory cen byly obecně voleny kvalitativně jiné formy regulace reagující na rostoucí tlak na liberalizaci trhů, na růst poptávky po potravinách v rozvojovém světě i na vnitřní potřebu prosazení a dodržování ekologičtějších postupů při produkci kvalitních potravin. Posílením role strukturálně a environmentálně profilovaného Pilíře II při odstraňování bariér globalizujícího se trhu se současně otevírá prostor pro širší účast členských zemí na tvorbě koncepcí podpory zemědělství podle specifik a priorit konkrétního členského státu. Globalizace prostředí přitom současně mění podmínky, strukturu i profil ekonomicky životaschopných farem, které tvoří základ prosperujícího sektoru. Dnes již musejí tyto subjekty obstát v konkurenci nejen jako partner vertikálních vazeb prosazujícího se agrobyznysu, ale čelit i disparitě v utváření horizontálních podmínek konkurence zemědělských výrobců na evropském trhu.
Změna celkové strategie a volba nástrojů SZP je typická růstem podílu transferů/dotací vyžadujících redistribuci důchodu. Tím však obecně zvyšuje závislost podpory zemědělců a venkova na výdajích daňových poplatníků. V současné fázi se týkají především alokace podpor a užití postupně se vyrovnávajících přímých "decoupled" plateb v kompenzaci nižších příjmů odvětví v celé EU 27. Rozdíl v úrovni přímých plateb v zemědělství nových členských zemí, za předpokladu vyrovnání s původní EU15 až v roce 2013, je jedním z problémů, který se bezprostředně týká srovnatelnosti podmínek a možností rozvoje českého zemědělství jako moderního sektoru schopného konkurence již v rámci společného trhu. Model systému financování prvovýroby při dnešním poklesu hladiny cen zemědělských výrobců a nesrovnatelné úrovni kompenzace příjmů pomocí dalších nástrojů k tomuto vývoji nepřispívá.
Zvyšuje se riziko spojené s možností tvorby předpokladů konkurenceschopnosti výrobců na společném trhu, a to v horizontálních i vertikálních vazbách moderního sektoru. Tento problém nabývá na vážnosti zejména v podmínkách finanční krize provázené tlakem navazujících článků zpracování a obchodu na další snižování hladiny spotřebitelských cen potravin. Částečné řešení nabízí efektivní využití prostředků určených na podporu strukturálního rozvoje při vhodném načasování a prioritizaci. Inspiraci v celé škále strategických přístupů jednotlivých zemí k daným otázkám rozvoje zemědělství ve smyslu integrovaného rozvoje zemědělství a venkova lze nalézt již při zkoumání priorit Programů rozvoje venkova jednotlivých členských zemí a návrhů na využití zdrojů financování z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova od roku 2007. Již z výsledků mezinárodních komparací vyplývají poměrně významné rozdíly v koncepci přístupů k podpoře produkční a mimoprodukční role agrárního sektoru v členských zemích.
S ohledem na charakter zvolených nástrojů (dotace s relativně vysokým podílem transakčních nákladů) je právě při aplikaci současného modelu nezbytné objektivně posoudit míru, účinnost a přínos takto alokovaných zdrojů obecně i z hlediska možnosti rozvoje podnikatelských subjektů v typicky produkčních oblastech území státu. Problém se netýká pouze předpokladů úspěšnosti těchto subjektů v moderně se formujícím agrobyznysu, tj. předpokladů konkurenceschopnosti podniků z produkčně nejvhodnějších oblastí v rozměru domácího, evropského, resp. světového agrárního trhu, ale i možnosti skutečné realizace jejich přínosu k tvorbě ekonomického a sociálního zázemí rozvoje venkovských regionů.
Efektivnost alokace dotací převážně závisející na redistribuci důchodů na úrovni členských zemí i Společenství je podmíněna systémově propojenou agrární a strukturální politikou. V zemích původní EU 15 má svou historii, zkušenosti i strategii reflektující současné i budoucí trendy vývoje sektoru v globálním světě. Ukázala pozitiva a rizika kroků přijímaných v podpoře konkrétních regionů. Nové členské země a mezi nimi i Česká republika tuto zkušenost teprve získávají. Je nesporné, že problém oprávněnosti a míry redistribuce společenských zdrojů ve prospěch venkovských oblastí bude i v dalším období jedním z nejvíce diskutovaných. Bude však stále výrazněji determinován kritériem maximální efektivnosti a tlakem na omezování tohoto typu státních zásahů.
Schopnost naplnění filozofie komplexnosti a vzájemné podmíněnosti opatření rozvoje zemědělství a venkova systémově spojená s volbou priorit se proto jeví jako strategicky klíčová i pro úspěch dalších fází reformních kroků společné evropské politiky a její realizace v konkrétních podmínkách jednotlivých členských zemí. Určitá samostatnost v rozhodování jednotlivých členských států v dané etapě by proto měla využít současných (a nesporně i časově omezených) prostředků především pro vytvoření předpokladů rozvoje moderní výroby splňující požadavky produkce zdravých potravin při dodržení parametrů ochrany přírodních zdrojů tak, aby ve svém komplexním efektu přispěla k rozvoji moderního zemědělství jako jednoho z rozhodujících nositelů rozvoje venkovských regionů a omezila závislost sektoru i venkova na dotacích v dlouhodobějším horizontu.
zemědělství, společná zemědělská politika, konkurenceschopnost, rozvoj venkova, dotace
Approaches to support of agriculture in terms of the EU CAP strategy amendment
The contribution deals with the principles as well as the economic implications of changes in the agriculture entrepreneurial environment. It denotes, that the vision of the European model of multifunctional agriculture is ever more frequently confronted with new challenges invoked by acceleration of globalization processes. Those qualitatively new requirements to agricultural enterprises behaviour as well as to the state intervention, strictly speaking the Common Agricultural Policy (CAP), in the branch in a framework of the global markets development is notified there. On the basis of analyses of individual development stages and the manner, in which this sector has been legislatively and economically regulated, it is possible to document in the history of CAP EU the radical development of the European agrarian sector in general and how the CAP reacted to this development. The development concerned both the very agriculture and the agrarian sector and its economic position and changes of the social environment itself and the selection of adequate regulation tools corresponding to the environmental development and changes of situation. We can see that significant regional and structural differences are still hidden behind aggregated data about average economic performance of the agrarian sector of the EU and that different approach and priorities for solutions to individual issues can be chosen, provided that the issues have been identified and assessed in an objective manner. At the sometime these findings can be an opportunity to consider to what extent the individual member states are able to take over the existing rules and use conditions imposed by directives of the Community and to what extent we are able to actively assess the situation of the world agrarian markets and adequately respond to the development of the economic environment in broader international contexts. Amendments of the above mentioned conditions become new impulses determining the direction and dynamics of development of the economic environment; if we intend to preserve or improve our competitive strength, it is necessary to adequately respond to them.
Keywords: agriculture, Common Agricultural Policy, competitiveness, rural development, subsidy
Grants and funding:
The paper was developed within the Research Project of MUAF in Brno, MSM 6215648904, as a part of the solution to thematic direction No. 4 "The development tendency of agribusiness, forming of segmented markets within commodity chains and food networks in the process of integration, globalization and changes of agrarian policy".
Received: November 9, 2009; Published: October 7, 2014 Show citation
References
- ANDERSON, K., HAYAMI, Y., 1986: The political economy of agricultural protection, London.
- ANDERSON, K., Swinnen, J., 2008: Distortions to agricultural incentives in Eastern Europe and Central Asia, World Bank, ISBN 978-0-8213-7420-7, Washimgton D.C.
Go to original source... - BEČVÁŘOVÁ, V., 2001: The general economic level influence on branch support amount. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelinae Brunensis, Vol. IL, No. 6, 103-114, ISSN 1211-8516
- BEČVÁŘOVÁ, V., 2005: Agribusiness - the Scope as well as the Opportunity for Contemporary Agriculture. In. Agricultural Economics, Vol. 51, (7), s. 285-292. ISSN 0139-570X Go to original source...
- BEČVÁŘOVÁ,V., 2007: Potentialities for decoupled payments to affect structural changes in contemporary production agriculture. Acta scientiarum polonorum. SGGW Warszawa, sv. 6, č. 3, s. 3-10. ISSN1644-0757
- European Commission Agri-environment Measures, Overview on General Principles, Types of Measures and Application Brussels: 2005 EC, Directorate General for Agriculture and Rural Development [online].
- European Communities, Council Regulation (EEC) No. 2078/92 of 30 June 1992 on agricultural production methods compatible with the requirements of the protection of the environment and the maintenance of the countryside, 2006 [online]
- Fischler, F., 2002: Towards sustainable Farming - a midterm review of CAP. Luxembourg: Office for Official Publications of the EC. ISBN 92-894-4131-3.
- GARDNER, B. L., 1989: Economic theory and farm politics. American Journal of Agricultural economics, Vol. 71, pp. 1165 -1171. DOI: 10.2307/1243101 Go to original source...
- Harvey, D., 1997: Extensions and Political analysis of the CAP The Common Agricultural Policy, CAB International, mimeofeaph, 23 pp.
- Robertson, R., 1992: Globalization: Social Theory and Global Culture. London, Sage.
- STIGLITZ, J. E., 1987: Some theoretical aspects of agricultural policies, World Bank Research Observer, Washington D.C. Go to original source...
- SWINNEN, J., 1994: A positive theory of agricultural protection. American Journal of Agricultural economics, Vol. 76, pp. 1-14 DOI: 10.2307/1243915 Go to original source...
- Williamson, O. E., 1985: The Economics Institutions of Capitalism: Firms, Markets, Relational Contracting. New York, London.
- Williamson, O. E., 1989: Transaction Cost Economics, in: Schmalensee, Richard, Willig, Robert D. (ed.): Handbook of Industrial Organization, Vol. I,, Amsterdam. Go to original source...
- Witzke, H., Noleppa, S., Schwarz, G., 2008: Global agricultural market trends and their impacts on European Union agriculture. HU, Berlin WP Nr. 84.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.