Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(5), 153-162 | DOI: 10.11118/actaun200856050153

Vliv intenzity využívání a úrovně hnojení na produkci a kvalitu píce trvalého travního porostu na fluvizemi glejové

Pavel Nerušil, Alois Kohoutek, Petr Komárek, Věra Odstrčilová
VÚRV, v. v. i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko, Česká republika

V letech 2003-2007 byla ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha, Výzkumné stanici Jevíčko, řešena problematika produkce a kvality píce trvalého travního porostu (TTP). Dlouhodobý maloparcelový pokus byl založen v roce 2003 na louce s rostlinným společenstvem Arrhenatherion, půdní typ fluvizem glejová. V pokusu byly zařazeny čtyři varianty intenzity využití TTP: 1. intenzivní (I1) - 4 seče ročně (1. seč 15. května, další seče po 45 dnech); 2. středně intenzivní (I2) - 3 seče ročně (1. seč 30. května, další seče po 60 dnech); 3. málo intenzivní (I3) - 2 seče ročně (1. seč 15. června, další seče po 90 dnech); 4. extenzivní (I4) - 2 seče ročně (1. seč 30. června, další seče po 90 dnech) a čtyři úrovně hnojení: F0 = bez hnojení; FPK = P30K60N0; FPKN90 = P30K60+N90; FPKN180 = P30K60+N180. Roční úhrn produkce sušiny TTP v průměru pěti sklizňových let činil 7,19 t . ha-1. Nejnižší produkce sušiny je při intenzivním (I1) využívání (6,77 t . ha-1) a zvyšuje se směrem k extenzivnímu (I4) využívání na 7,62 t . ha-1, a to při všech úrovních hnojení. Hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy výnosovou hladinu travního porostu významně neovlivnilo. Aplikací dusíkatého hnojiva došlo ke zvýšení (P0,01) ročního úhrnu produkce sušiny už při úrovni hnojení FPKN90 na 8,49 t . ha-1, při úrovni hnojení FPKN180 se produkce sušiny dále zvyšovala až na 9,51 t . ha-1. Kvalita píce byla nejvyšší při intenzivním (I1) využití a relativně nejnižší při extenzivním (I4) využití. Intenzivní (I1) využití TTP v porovnání s extenzivním (I4) zvyšuje stravitelnost organické hmoty (P0,01), koncentraci NL, NEL a snižuje koncentraci vlákniny (P0,01). Hnojení nemělo na kvalitu významný vliv, s výjimkou koncentrace NL, které s úrovní N-hnojení narůstají, zatímco koncentrace NEL klesá. Jako optimální intenzita obhospodařování pro daný luční porost (rostlinné společenstvo Arrhenatheretum) z hlediska kvality píce pro vysoce užitkové dojnice s užitkovostí 7-8 tis. kg mléka je intenzivní (I1) využití při úrovni hnojení FPKN180. Píce středně intenzivně (I2) využívaného porostu kvalitativními parametry splňuje požadavky pro chov skotu bez tržní produkce mléka ke konci laktace, píce z málo intezivního a extenzivního (I3, I4) využití je z krmivářského hlediska využitelná pouze pro období stání na sucho ve formě sena.

trvalý travní porost, intenzita využívání, úroveň hnojení, produkce a kvalita píce

Effects of utilisation intensity and fertilization level on forage production and quality of permanent grassland on a fluvisoil

In 2003-2007 the issue of the forage production and quality on the permanent grassland was researched by the Crop Research Institute Prague, Research Station Jevíčko. The long-term small plot trials with tall oatgrass stand type (Arrhenatherion) were established in 2003 on a fluvisoil. Four types of utilisation were used in the trial: 1. Intensive (I1) - 4 cuts per year (1st cut on 15th May, every next after 45 days); 2. Medium intensive (I2) - 3 cuts per year (1st cut on 30th May, every next after 60 days); 3. Low intensive (I3) - 2 cuts per year (1st cut on 15th June, 2nd after 90 days); 4. Extensive (I4) - 2 cuts per year (1st cut on 30th June, 2nd after 90 days) and four levels of fertilizer application: F0 = no fertilization; FPK = P30K60N0; FPKN90 = P30K60+N90; FPKN180 = P30K60+N180. The overall average DM production of grasslands over five years was 7.19 t.ha-1. The lowest annual DM production is 6.77 t.ha-1 during the intensive utilisation (I1) and it increases towards the extensive (I4) utilisation to 7.62 t.ha-1, at all levels of fertilization. Application of phosphorus and potash fertilizers did not have significant effects on grassland DM yield. Application of N-fertilizer increased DM production (P0.01) already on the level FPKN90 to 8.49 t.ha-1, on the level FPKN180 DM matter still increased up to 9.51 t.ha-1. Forage quality was highest during the intensive (I1) utilisation and relatively lowest during the extensive (I4) utilisation. The intensive (I1) utilisation of permanent grassland improves OMD (P0.01), concentration of CP and NEL and decreases fiber concentration (P0.01) when compared with the extensive (I4) utilisation. Fertilizing did not affect quality significantly except for CP concentration which increases with N-fertilization while NEL concentration decreases. Optimal utilisation intensity for dairy cows with annual production of 7-8 thousand kg of milk seems to be the intensive (I1) utilisation with the level of fertilization FPKN180 for given grass stand (plant society Arrhenatheretum). The forage from the medium intensively (I2) utilized grassland meets quality parameters for suckler cows at the end of lactation period, the forage from less intensively and extensively (I3, I4) utilized grassland is suitable for cows only in the dry period in the form of hay.

Keywords: permanent grassland, utilisation intensity, fertilization level, forage production and quality
Grants and funding:

This paper was supported by project NAZV QH 81280.

Received: July 8, 2008; Published: November 3, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Nerušil, P., Kohoutek, A., Komárek, P., & Odstrčilová, V. (2008). Effects of utilisation intensity and fertilization level on forage production and quality of permanent grassland on a fluvisoil. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 56(5), 153-162. doi: 10.11118/actaun200856050153
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. GRUBER, L. et al., 2000: Einfluss der Grünlandbewirtschaftung auf Ertrag, Futterwert, Milcherzeugung und Nährstoffausscheidung. In: Bericht 27. Viewirtschaftliche Fachtagung, BAL Gumpenstein, p. 41-88.
    2. GRUBER, L., STEINWIDDER, A., GREIMEL, M., 2002: Vliv obhospodařování travních porostů na výnos, krmnou hodnotu, produkci mléka a koloběh živin. In: Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařování drnového fondu. VÚCHS Rapotín, p. 62-68.
    3. GUJER, H. U., 2005: A police to efficiently integrate biodiversity into grassland farming. In: Lillak, R. et al. (eds.). Intergrating Efficient Grassland Farming and Biodiversity. British Grassl. Soc., U. K., vol. 10, p. 73-79.
    4. HOLÚBEK, R., JANČOVIČ, J., GREGOROVÁ, H., NOVÁK, J., ĎURKOVÁ, E., VOZÁR, Ľ., 2007: Krmovinárstvo - manažment pestovania a využívania krmovín. 1. vyd., SPU Nitra, 419 s.
    5. HRABĚ, F., BUCHGRABER, K., 2004: Pícninářství - Travní porosty. Skripta, MZLU AF Brno, 151 s.
    6. KLIMEŠ, F., 2004: Lukařství a pastvinářství - biodiagnostika a speciální pratotechnika. Skripta, JU ZF Č. Budějovice, 1. vyd., 145 s.
    7. KOHOUTEK, A. et al., 2005: Effects of intensity fertilization and cutting frequency on yield and forage quality of grassland. In: Lillak, R. et al. (eds.) Integrating Efficient Grassland Farming and Biodiversity, British Grassl. Soc., U. K., vol. 10, p. 332-335. Go to original source...
    8. KOHOUTEK, A., POZDÍŠEK, J., 2006: Perspektivy trvale udržitelného obhospodařování TTP chovem skotu BTPM v České republice. In: Šetrné čerpání přírodních zdrojů a údržba krajiny pomocí chovu krav bez tržní produkce mléka. VÚCHS Rapotín, p. 4-12.
    9. KOHOUTEK, A., POZDÍŠEK, J., 2007: Perspektivy trvale udržitelného obhospodařování travních porostů v ČR chovem skotu. In: Pozdíšek, J. a kol. (eds.). Multifunkční obhospodařování a využívání travních porostů, VÚCHS Rapotín, p. 19-30.
    10. KUDRNA, V. et al., 1998: Produkce krmiv a výživa skotu. Agrospoj Praha, 362 s.
    11. KÜHBAUCH, W., 1987: Veränderung der Qualität von Grünlandfutter unter dem Einfluß von Standort und Bewirtschaftung. In: Kali-Briefe (Büntehof) 18, p. 485-510.
    12. MÍKA, V. et al., 1997: Kvalita píce. ÚZPI Praha, 227 s.
    13. MÍKA, V. et al., 2001: Fenolické látky v lučních rostlinách. VÚRV Praha, 116 s.
    14. MINSON, D. J., 1990: Forage in Ruminant Nutrition. Academic Press, 483 s.
    15. POZDÍŠEK, J., 1997: Biological testing of grass silage. In: Forage Conservation, Brno, 29. 9.-1. 10. 1997, p. 172-173.
    16. SCHWARZ, F. J., GRUBER, L., 1999: Futteraufnahme - Einflußfaktoren und Abschätzung. In: Arbeiten der DLG/Band 196, "Fütterung der 10.000-Liter-Kuh". DLG-Verlag, p. 171-191.
    17. ŠANTRŮČEK, J. et al., 2007: Encyklopedie pícninářství. 1. vyd., ČZU APPZ Praha, 157 s.
    18. van SOEST, P. J., 1994: Nutritional Ecology of the Ruminant. 2nd ed., Cornell University Press, Ithaca, New York, 476 p. Go to original source...
    19. WEISSBACH, F., 2003: Theory and Practice of Ensuring good Quality of Silages from Grass and Legumes. In: Forage Conservation, VÚŽV Nitra, p. 31-36.
    20. ZEMAN, L. et al., 2006: Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd., Profi Press, Praha, 360 s.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content