Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(5), 81-88 | DOI: 10.11118/actaun200856050081
POROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ DŘEVA SMRKU ZTEPILÉHO - PICEA ABIES (L.) KARST. V RŮZNÉM STAVU A STUPNI DEGRADACE DŘEVOKAZNOU HOUBOU SERPULA LACRYMANS (WULFEN) J. SCHRÖT.
- Ústav nauky o dřevě, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans Schröter) svou činností způsobuje degradaci polysacharidických složek dřeva smrku ztepilého - Picea abies L. (Karst.). Polysacharidické složky dřeva určují jeho mechanické vlastnosti a jejich úbytkem klesá mez pevnosti dřeva. Pokles meze pevnosti v tlaku ve směru vláken roste s dobou degradace. U smrkového dřeva, které není napadeno dřevokaznou houbou, je mez pevnosti 70,8 MPa. Po jednom měsíci působení dřevomorky domácí pevnost klesla na hodnotu 46,1 MPa (pokles o 39,1 %), po dvou měsících působení je pevnost 23,7 MPa (pokles o 66,5 %) a po třech měsících 12,3 MPa (pokles o 82,6 %). Tyto hodnoty jsou uvedeny pro dřevo smrku ztepilého s vlhkostí 0 %. Při vlhkosti vzorků, která přesahovala 30 %, jsou hodnoty meze pevnosti nižší, a to 16,8 % pro dřevo nedegradované dřevomorkou domácí, po jednom měsíci působení této dřevokazné houby je pevnost dřeva 11,5 MPa (pokles o 31,6 %), po dvou měsících působení 8,8 MPa (pokles o 47,6 %) a po třech měsících 4,4 MPa (pokles o 73,1 %).
Dřevomorka domácí také způsobuje pokles hmotnosti smrkového dřeva. Pokles hmotnosti roste s dobou působení dřevokazné houby. U vzorků, jejichž hmotnost se zjišťovala při vlhkosti dřeva 0 %, je po jednom měsíci působení procentický úbytek hmotnosti 4,6 %, po dvou měsících působení 10 % a po třech měsících 16,3 %. U dřeva s vlhkostí nad 30 % je pokles hmotnosti vyšší než u dřeva suchého. Konkrétně po jednom měsíci působení je pokles hmotnosti 5,6 %, po dvou měsících 12,1 % a po třech měsících 19,7 %.
Závěrem lze říci, že s rostoucí dobou působení dřevokazné houby dřevomorky domácí roste pokles meze pevnosti v tlaku ve směru vláken u smrku ztepilého, zároveň roste úbytek hmotnosti dřeva. Pokles meze pevnosti je výraznější, pokud se mechanické vlastnosti zkouší při vlhkosti dřeva 0 % oproti mechanickému namáhání dřeva při vlhkosti vyšší než 30 %.
Rozdíl mezi hmotnostními úbytky měřenými v absolutně suchém stavu a při vlhkosti nad 30 % je max. 4 %. Rozdíl hmotnostních úbytků považujeme za nevýznamný.
pevnost dřeva, hmotnostní úbytek, dřevokazné houby, degradace dřeva, Serpula lacrymans Schröter, Picea abies L. (Karst)
Comparison of the properties of the Spruce wood Picea abies L. (Karst.) in various state and rate of degradation by wood-destroying fungus Serpula lacrymans Schröter
This article deals with the change of mechanical properties of the Spruce wood (Picea abies L. Karst.) which was exposed to the attack of the wood-destroying fungus Serpula lacrymans Schröter.
An activity of the wood-destroying fungus has negattive effect on the wood and its properties. Growth of the wood-destroying fungus causes degradation of the chemical components of wood. Due to this the mechanical properties are changed and strength of the degraded wood is decreasing with extend of the activity time of the wood-destroying fungus. Together with this Serpula lacrymans Schröter causes the weight-shortage.
For tests in this article have been chosen the times of one, two and three months of the wood-destroying fungus attack. And then have been established weight-shortage and determined the strength of the degraded wood with Serpula lacrymans Schröter.
Keywords: strength of the wood, weight-shortage, wood-destroying fungus, degradation of the wood, Serpula lacrymans Schröter, Picea abies L. (Karst)
Grants and funding:
Práce byla podporována ze zdrojů výzkumného záměru MSM 6215648902.
Received: June 2, 2008; Published: November 3, 2014 Show citation
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
References
- HOLAN, J., MERENDA, L., 2007: Porovnání mechanických vlastností dřeva v suchém a mokrém stavu degradovaného dřevokaznými houbami. Mezinárodní konference Drevozehodnocujúce huby 2007, Brno: MZLU Brno, 93-99. ISBN 978-80-7375-105-0
- HORÁČEK, P., 1998: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I. Brno: MZLU Brno, 124 s. ISBN 80-7157-347-7
- MATOVIČ, A., 1993: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva a materiálů na bázi dřeva. Brno, MZLU Brno, 212 s. ISBN 80-7157-086-9
- POŽGAJ, A., CHOVANEC, D., KURJATKO, S., BABIAK, M., 1993: Štruktúra a vlastnosti dřeva. Bratislava: Príroda a.s., 488 s. ISBN 80-0700600-1
- SIAU, J. F., 1995: Wood: Influence of moisture content on physical properties. New York: Virginia Polytechnic Institute and State University, 230 s.
- ŠLEZINGEROVÁ, J., HORÁČEK, P., GANDELOVÁ, L., 1998: Nauka o dřevě. Brno: MZLU Brno, 184 s. ISBN 80-7157-194-6
- TSUOMIS, G., 1991: Science and technology of wood; Structure, properties, utilization. New York: Chapman and Hall, 494 s. ISBN 0-412-07851-1
- UNGER, A., SCHNIEWIND, P, A., UNGER, W., 2001: Conservation of wood artifacts. Berlin: Springer-Verlag, 578 s. ISBN 3-540-41580-7
Go to original source... - ČSN EN 113. Ochranné prostředky na dřevo. Zkušební metody pro stanovení ochranné účinnosti proti dřevokazným houbám Basidiomycetes. Stanovení hranice účinnosti.
- ČSN EN 350-2. Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě.
- ČSN 49 0110. Drevo. Medza pevnosti v tlaku v smere vlákien.
- ČSN 49 0111. Skúšky vlastností rastlého dreva. Metóda zisťovania modulu pružnosti v tlaku pozdĺž vlákien
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.