Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(2), 309-318 | DOI: 10.11118/actaun200856020309
SENZORICKÉ HODNOCENÍ AUTENTIČNOSTI VÍN
- Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Valtická ul., 691 44 Lednice, Česká republika
Kvalitativními ukazateli vín jsou vedle analytických také senzorické vlastnosti. Vzorky byly hodnoceny ihned po jejich stabilizaci. Samozřejmě postupem času dochází k senzorickým změnám, které mohou ovlivnit pozdější hodnocení, ale i zákazníky při jejich rozhodování k opakovanému nákupu. Hodnotiteli byly hodnoceny vzorky bílých vín: Ryzlink rýnský, Sauvignon blanc a Veltlínské zelené ze tří lokalit Znojemské vinařské podoblasti. Všechny vzorky nebyly prokvašeny do sucha a zpracovány stejnou technologií, i přesto se je podařilo co nejobjektivněji zhodnotit.
Společné parametry vinic byly: expozice, nadmořská výška, průměrná roční teplota. Klimatické faktory měly v obou sledovaných ročnících za vegetační období minimální rozdíly. Odlišným parametrem byly půdy, jejich geologický původ, druh, struktura a mocnost ornice. Získané výsledky byly vyhodnoceny a graficky vyjádřeny.
Veltlínské zelené - vzorek č. 1 ve vůni a chuti odrůdu překrývala použitá technologie. Výjimečnou polohou byla viniční trať Weinperky s prvohorními sedimenty neogénu a vyšším pH a hlubší orniční vrstvou dodává poloze a budoucímu vínu nezaměnitelné rysy na rozdíl od ostatních sledovaných vinic. Velmi podobné geologicko-půdní vlastnosti mají i vzorky č. 3 a 4, které vykazovaly charakteristické vlastnosti ve sledovaných ročnících. Vzorky č. 2 a 1 měly množství netypických odrůdových tónů a vykazovaly značné rozdíly jak v hodnotících komisích tak i ve sledovaných ročnících.
Sauvignon blanc - nejvhodnější polohou byla viniční trať Knížecí vrch vzorek č. 6, která na lehčích vápenitých spraších a zvětralinách Dyjského masivu spolu s vyšším pH dotvářela velmi pěkný charakter odrůdy. Vzorek č. 8 měl velmi podobné charakteristiky polohy jako vzorek č. 6, což se projevilo i v hodnocení. Vzorek č. 7 se jevil při vyhodnocení jako nejméně typický a charakterický zástupce. Ryzlink rýnský - nejvhodnější polohou byla hodnotiteli vybrána viniční trať Šobes, která na písčito-hlinitých zvětralinách Dyjského masivu nad vodním tokem dává nezaměnitelné vlastnosti chuti a především vůni, kterou reprezentoval vzorek č. 9, vzorky č. 10 a 11 byly vyhodnoceny jako průměrné a netypické, ve sledovaných ročnících měly zcela odlišné charaktery.
Senzorickým hodnocením byla prokázána autenticita a zároveň byly vybrány výjimečné polohy, které ve spojení s danou odrůdou mohou každoročně dávat vína nadprůměrné kvality. Nejvhodnějšími polohami, které mohou prokázat autenticitu vín byla: odrůda Ryzlink rýnský z viniční tratě Šobes, Sauvignon blanc z viniční tratě Knížecí vrch a Veltlínské zelené z viniční tratě Weinperky.
autentičnost, terroir, geologický původ půd, senzorická analýza
Sensorial evaluation genuineness of wine
The qualitative indicators of wine are also sensoric properties besides analytic properties.
The specimens were evaluated immediately after their stabilization. Of course, by the time the sensoric properties are changing and can influence later evaluation, even customers in their desicion for repeating purchase. Specialists evaluated specimen of white wines such as: rhine Riesling, Sauvignon blanc and gruner Veltliner from three locations of Znojmo winery region. All specimen weren't fermented to dry and they weren't procesed the same technology, in spite of this, the speciments were evaluated objectively as possilble.
The common parameters of vineyards were: exhibition, evaluation above sea-level and average annual temperatrature. The climatic factors had minimum differences in both monitoring vintages of growing season. A different parametr had soils, their geological origin, type of soil, structure and power of topsoil. The acquired results were evaluated and graphically displayed.
Gruner Veltliner - specimen No. 1 - this variety was covered in smell and taste by used technology. An outstanding location was a vineyard Weinperky with paleozoic sediments of neogene and higher pH and deeper arable level provides this location incommutable feature in contrast to from other recognizing vineyards of future wine. More likely geological-soil features have even specimens No. 3 and 4, which showed balance characteristic features in recognizing vintage. The specimens No. 2 and 1 had quantity untypical variety shades and they showed balance large differences both in evaluating committees and in recognizing vintages.
Sauvignon blanc - the most suitable location was a vineyard Knížecí vrch - a specimen No. 6, which lies on lighter limy soils of Dyje massif together with higher pH created nice feature of variety. A specimen No. 8 had more likely characteristics of location than a specimen No. 6. That express in evaluation. A specimen No. 7 seems less typical and characteristic substitute in evaluation.
Riesling rhine - the most suitable location was chosen vineyard Šobes by judges, which gives incommutable features to smell and taste by sandy soils of Dyje massif above river Dyje. A specimen No. 9 represented the smell; specimens No. 10 and 11 were evaluated as average and untypical. They had quite different features in recognizing vintages.
The authenticity was extended by sensorial evaluation and at the same time the outstanding locations were chosen, which can give wines of unusual quantity every year in connecting certain variety. The most suitable locations for singular type of wine with extending authenticity are Riesling rhine - vineyard Šobes, Sauvignon blanc - vineyard Knížecí vrch, Veltliner grun - vineyard Weinperky.
Keywords: genuineness, terroir, geologic origin soil, sensorial analysis
Received: December 10, 2007; Published: November 14, 2014 Show citation
References
- AGROPROJEKT PSO Brno, 2006: Elektronicky poklady k viničním tratím Jihomoravského kraje.
- DUŠEK, J., KOLLÁROVÁ, K., 2007: Apelace, terroir, pravidla a kontrola: Víno revue 9/2007, roč. VI, 46-47 s. ISSN 1214-2689.
- DOMINÉ, et al., 2005: Víno, Bratislava, Slováry, 927 s.
- KRAUS, V. a kol., 1999: Réva a víno v Čechách a na Moravě. 1. vydání. Praha: Radix, 280 s. ISBN 80-86031-23-3.
- KRAUS, V., FOFFOVÁ, Z., VURM, B., KRAUSOVÁ, D., 2005: Encyklopedie českého a moravského vína 1. díl: 1. vydání. Praha, Praga Mystica, 306 s. ISBN 80-86767-00-0.
- KRAUS, V. a kol., 1999: Réva a víno v Čechách a na Moravě. 1. vydání. Praha: Radix, 280 s. ISBN 80-86031-23-3.
- KRAUS, V., KUTTELVAŠER, Z., VURM, B., 1997: Encyklopedie českého a moravského vína: 1. vydání, Praha: Melantrich a. s., 224 s. ISBN 32-010-97.
- KUTINA, J. a kol., 1990: Pomologický atlas: 1. vydání. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 288 s.
- MINÁRIK, E., 2006: Koncept termínu terroir: Vinařský obzor 1/2006, roč. 99, 28 s. ISSN1212-7884.
- STEVENSON, T., 2002: Nová encyklopedie vín: 1. vydání. Praha: Gemini, 600 s. ISBN:80-242-0856-3.
- SUK, M., STEHLÍK, J., 1995: Geologie a víno. Brno: Moravské zemské muzeum, 68 s.
- ŠVEJCAR, V., 2003: Budeme používat terroir: Vinařský obzor 4/2003, roč. 96, 171 s.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.