Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2008, 56(2), 175-180 | DOI: 10.11118/actaun200856020175

HYDROBIOLOGICKÁ STUDIE ŘÍČKY BOBRAVY

Ivo Sukop
Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Nejdecká 600, 691 44 Lednice, Česká republika

Říčka Bobrava patří k nejlépe prozkoumaným tokům jižní Moravy. V říčce Bobravě a jejich přítocích bylo dosud zjištěno 187 taxonů vodních bezobratlých. Nejčetnější skupinou byla Diptera (62 taxonů), dále pak Trichoptera (41 taxonů), Ephemeroptera (20 taxonů), Coleoptera (15 taxonů), Oligochaeta (12 taxonů), Plecoptera (11 taxonů), Hirudinea (7 taxonů), Mollusca (6 taxonů), Heteroptera (4 taxony), Amphipoda a Odonata (2 taxony), Turbellaria, Isopoda, Megaloptera, Planipennia (1 taxon), Hydracarina (1? taxon).
K nejhustěji osídlenému substrátu Bobravy patří kamenité dno, kde průměrná hodnota biomasy činila 18,7 g . m-2, následovalo bahnité dno s průměrnými hodnotami biomasy 12,4 g . m-2 a abundance 1587 ks . m-2. Nejnižší kvantitativní hodnoty vykazovalo písčité dno s průměrnými hodnotami biomasy 4,2 g . m-2 a abundance 531 ks . m-2. Ve svém horním úseku má Bobrava vodu dobré kvality. Saprobní index se pohybuje v rozmezí oligosaprobity až lepší beta-mezosaprobity. Po průtoku obcemi Rosice, Omice, Radostice se kvalita vody zhoršuje (saprobní index kolísá od beta-mezosaprobity po alfa-mezosaprobitu). V důsledku samočisticí schopnosti toku se v dalších úsecích kvalita vody zlepšuje, saprobní index nepřesahuje beta-mezosaprobní stupeň. Nejhojnějšími rybami říčky Bobravy v 70. letech minulého století byly kaprovité ryby: Leuciscus leuciscus (jelec proudník), Leuciscus cephalus (jelec tloušť), Gobio gobio (hrouzek obecný), Phoxinus phoxinus (střevle potoční) a Scardinius erythrophthalmus (perlín ostrobřichý). Vysazovány byly druhy: Tinca tinca (lín obecný), Cyprinus carpio (kapr obecný) a Esox lucius (štika obecná). V horní části toku se vyskytoval Salmo trutta m. fario (pstruh potoční). V roce 2004 při odlovu elektrickým agregátem bylo zjištěno osm druhů ryb: Gobio gobio, Rutilus rutilus (plotice obecná), Perca fluviatilis (okoun říční), Leuciscus cephalus, Salmo trutta m. fario, Chondrostoma nasus (ostroretka stěhovavá), Salvelinus fontinalis (siven americký), Barbatula barbatula (mřenka obecná). V evidenci úlovků Moravského rybářského svazu byly v mimopstruhovém revíru Bobravy v období 1998-2001 chytány i další druhy ryb: Tinca tinca, Abramis brama (cejn velký), Ctenopharyngodon idella (amur bílý), Carassius auratus (karas stříbřitý), Aspius aspius (bolen dravý), Stizostedion lucioperca (candát obecný), Silurus glanis (sumec velký), Thymallus thymallus (lipan podhorní). Všechny uvedené údaje týkající se teploty vody, složení i kvantity zoobentosu, saprobity aj., mohou sloužit jako podklad pro eventuální změny v budoucnosti spojené s předpokládanými změnami klimatu České republiky.

říčka Bobrava, kvalita a kvantita zoobentosu, saprobní indexy

Hydrobiological study of the Bobrava rivulet

The qualitative and quantitative composition of macrozoobenthos in the Bobrava rivulet was summarized utilizing former and recent studies. Altogether, 187 taxa of macrozoobenthos were determined in the Bobrava rivulet and its tributaries until now. The highest values of macrozoobenthos were found on the stony substrate with mean values of biomass and density corresponding to 18.7 g.m-2 and 2922 ind.m-2, respectively. Lower values were determined on the muddy and sandy substrates with 12.4 g.m-2 and 1587 ind.m-2, and 4.2 g.m-2 and 531 ind.m-2, respectively. The index of saprobity upstream the town Rosice corresponded to oligo-betamesosaprobity. Downstream the towns of Rosice, Omice and Radostice on the middle course of the Bobrava rivulet, water duality declined to beta - to alphamesosaprobity. Due to the self-purification ability of the stream, its water quality was improved to beta-mesosaprobity bellow the municipal pollution sources in the river stretch between localities Závist and Želešice.

Keywords: Bobrava rivulet, quality and quantity of zoobenthos, index of saprobity
Grants and funding:

Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM 6215648905 "Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu" uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Received: December 7, 2007; Published: November 14, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sukop, I. (2008). Hydrobiological study of the Bobrava rivulet. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 56(2), 175-180. doi: 10.11118/actaun200856020175
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BRÜCKNEROVÁ, M., 1967: K poznání zvířeny Bobravy a jejich přítoků. Diplomová práce PřF UJEP Brno: 1-68.
    2. HABÁN, V., 1991: Dynamika rozvoje zoobentosu říčky Bobravy. Diplomová práce AF VŠZ Brno: 1-49.
    3. HÁJEK, M., 2004: Ichtyologický průzkum říčky Bobravy. Diplomová práce MZLU Brno: 1-79.
    4. HETEŠA, J., SUKOP, 1995 I.: Kvantifikace samočisticí schopnosti vodních toků. Závěrečná zpráva Samočištění toků, Lednice: 1-40.
    5. KUBÍČEK, F., OBRDLÍK, P., SUKOP, I., 1971: To the understanding of quantitative relations in our streams. Scripta Fac. Sci. nat. UJEP Brunensis, Biologia, 2,1: 75-92.
    6. SIMANOV, L., 1965: K poznání chrostíků (Trichoptera) jižní Moravy. Diplomová práce PřF UJEP Brno: 1-90.
    7. SUKOP, I., 1968: K poznání biomasy rheobentosu Bobravy. Diplomová práce PřF UJEP Brno: 1-52.
    8. SUKOP, I., 1970: K poznání biomasy rheobenthosu Bobravy. Acta univ. agric. Brno, řada A, 18, 3: 495-504.
    9. WOHLGEMUTH, E., 1984: Makrozoobentos dvou malých potoků ve střední části povodí říčky Bobravy. Acta Sci. Nat. Mus. Morav. Occid. Třebíč, 13: 45-52.
    10. ZELINKA, M., MARVAN, P., 1961: Zur Präzisierung der biologischen Klassifikation der Reinheit fliessender Gewässer. Arch. Hydrobiol., 57: 389-407.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content