Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2007, 55(6), 75-90 | DOI: 10.11118/actaun200755060075

PROPOJENOST HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ EUROZÓNY V PROCESU EVROPSKÉ INTEGRACE

Svatopluk Kapounek, Lubor Lacina
Ústav financí, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Formulace hypotézy příspěvku vychází z předpokladu, že délka členství v Evropských společenstvích/Evropské unii, která je od svého počátku budována jako ekonomické integrační uskupení usilující především o odstranění překážek vzájemného obchodu, volného pohybu kapitálu, služeb a osob, ovlivňuje míru propojenosti národních ekonomik a tím i míru sladěnosti hospodářských cyklů. Jinými slovy, délka členství v Evropské unii by se měla odrazit ve vyšší vzájemné těsnosti hospodářských cyklů zemí, které se tohoto procesu účastní od jeho počátku nebo k němu v čase přistupují. Autoři tak rozšiřují předpoklad endogenity nejen na vstup do měnové unie, ale na celý proces ekonomické integrace. Členství v ekonomickém integračním uskupení s prohlubující se spoluprací v čase představuje eliminaci významné bariéry v intenzitě vzájemného obchodu, čímž dochází k prohloubení ekonomických vazeb zúčastněných ekonomik a následně i sladění jejich hospodářských cyklů. Pro účely analýzy provázanosti hospodářských cyklů eurozóny byly vypočteny korelační koeficienty ve vztahu k Německu, které má v Evropské unii rozhodující ekonomickou i politickou úlohu a reprezentuje tak významné hospodářské trendy probíhající v rámci ES/EU. USA v analýze reprezentují sladěnost cyklu vůči zbytku světa - protipólu k hospodářským cyklům eurozóny. Aby bylo možné posoudit a vzájemně porovnat propojenost hospodářských cyklů mezi jednotlivými členskými státy eurozóny v procesu evropské integrace, empirická analýza korelace časových řad je rozdělena na čtyři dílčí části, dle jednotlivých vln rozšiřování ES/EU (1959-1972, 1973-1985, 1986-1994, 1995-2003. Výsledky analýzy zobrazují grafy 1, 2, 3 a 4 a tabulky II-V. uvedené v příspěvku. U každého období (grafu 1-4 zobrazujícího výsledky korelační analýzy) reprezentujícího rozšíření členské základny ES/EU je komentován posun ve sladěnosti hospodářských cyklů především s ohledem na délku členství, postupující proces ekonomické/politické integrace a případné další významné události ovlivňující vývoj sladěnosti ve vnitřním (ES/EU) a vnějším prostředí (zbytku světa). S ohledem na uvedené výsledky lze konstatovat, že délka členství v integračním uskupení s prohlubující se spoluprácí není jediným faktorem působícím v čase na sladěnost hospodářských cyklů, ale jistě patří mezi faktory signifikantní.

evropská integrace, eurozóna, optimalita měnových oblastí, ekonomický růst, korelace časových řad, zdánlivá závislost, stacionarita časových řad

Business cycle synchronization among member countries of Eurozone during the process of European integration

The paper deals with the correlation of the business cycles between the Eurozone member states in the period 1957-2003. The analysed period is divided into the four parts (1959-1972, 1973-1985, 1986-1994, 1995-2003), which correspond to integration waves and relate approximately to the European integration process. The empirical analysis is based on the time series correlation. The authors discuss the impact of the EC enlargements on the business cycles correlation as well as on qualitative changes in the interaction between the states.

Keywords: European integration, Eurozone, optimum currency area, economic growth, time series correlation, spurious correlation, stacionarity of the time series
Grants and funding:

Výsledky uvedené v příspěvku jsou součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně č. MSM 6215648904 tématického směru "Makroekonomická a mikroekonomická výkonnost české ekonomiky a hospodářsko-politická opatření vlády ČR v podmínkách integrovaného trhu".

Received: June 30, 2007; Published: November 19, 2014  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kapounek, S., & Lacina, L. (2007). Business cycle synchronization among member countries of Eurozone during the process of European integration. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 55(6), 75-90. doi: 10.11118/actaun200755060075
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ALTAVILLA, C.: Do EMU Members Share the Same Business Cycle? Journal of Common Market Studies, vol. 42, no. 5, 2004, pp. 869-96. DOI: 10.1111/j.0021-9886.2004.00533.x Go to original source...
    2. ARLT, J. a ARLTOVÁ, M.: Příklady z analýzy ekonomických časových řad. Praha: VŠE v Praze, 1997, s. 91-129. ISBN 80-7079-056-3.
    3. ARTIS, M.: Analysis of European and UK business cycles and shocks. Study of HM Treasury Public Enquiry Unit [online]. London, 2003 [cit. 1. 6. 2005]. Dostupný z WWW: http://www.hm-treasury.gov.uk.
    4. ARTIS, M., ZHANG, W.: International Business Cycles and the ERM: Is there a European Business Cycle? International Journal of Finance and Economics, 1997, No. 2, p. 1-16. DOI: 10.1002/(SICI)1099-1158(199701)2:13.0.CO;2-7 Go to original source...
    5. ARTIS, M., ZHANG, W.: Further Evidence on International Business Cycles and the ERM: Is there a European Business Cycle? Oxford Economic Papers, 1999, vol. 51, No. 1, p. 120-132. DOI: 10.1093/oep/51.1.120 Go to original source...
    6. BIERENS, J. H.: Information Criteria and Model Selection. Lecture notes, Graduate econometrics [online], cAugust 27, 2004 [cit. 6. 7. 2005]. Pennsylvania State University. Dostupný z WWW: http://econ.la.psu.edu/~hbierens/INFORMATIONCRIT.PDF.
    7. BIERENS, J. H.: Unit roots. Chapter 29 in: Badi Baltagi (Ed.), A Companion in Theoretical Econometrics. Oxford: Blackwell Publishers, 1999, ISBN: 140510676X.
    8. CANOVA, F.: Does detrending matter for the determination of the reference cycle and the selection of turning points? The Economic Journal, vol. 109, No. 452, January 1999. pp. 126-150. DOI: 10.1111/1468-0297.00395 Go to original source...
    9. DARVAS, Z., SZAPÁRY, G.: Business Cycle Synchronization in the Enlarged EU. Presented at ECB-IMF workshop on "Global financial integreation, stability and business cycles: exploring the links" in Frankfurt, October 2004. Go to original source...
    10. FIDRMUC, J., KORHONEN, L.: A meta-analysis of business cycle correlation between the euro area and CEECs: What do we know - and who cares? Discussion Papers, No. 20. Bank of Finland, BOFIT - Institute for Economies and Transition. Helsinki, December 2004. ISBN: 951-686-982-3. Go to original source...
    11. FRANKEL, J. A., ROSE, A. K.: The Endogeneity of the Optimum Currency Area Criteria. The Economic Journal, 1998, vol. 108, No. 449, p. 1009-1025. DOI: 10.1111/1468-0297.00327 Go to original source...
    12. DE GRAUWE P.: Economics of Monetary Union. Sixth Edition. Oxford: OUP. 2005. ISBN: 0-19-927700-1.
    13. DE GRAUWE, P. a MONGELLI, F. P.: Endogenities of Optimum Cuurency Areas: What Brings Countries Sharing a Single Currency Closer Together? Franfurkt am Main: European Central Bank. Working Paper Series, No. 468, April 2005, pp. 38, ISSN: 1725-2806. Go to original source...
    14. GUJARATI, D.: Basic Econometrics. Third Edition. New York, McGraw-Hill International Editions, 1995, pp. 709-733. ISBN: 0-07-113964-8.
    15. HINDLS, R., HRONOVÁ, S. a NOVÁK, I.: Metody statistické analýzy pro ekonomy. Praha: Management Press, 2000, s. 163-166. ISBN: 80-7261-013-9.
    16. HODRICK, R.J. a PRESCOTT, E. C.: Postwar U.S. business cycles: An Empirical Investigation. Journal of Money, Credit and Banking, vol. 29, February 1997, pp.1-16. DOI: 10.2307/2953682 Go to original source...
    17. KAPOUNEK, S., LACINA, L.: Sladěnost hospodářského cyklu České republiky ve vztahu k Eurozóně. In Firma v konkurenčním prostředí. Sekce 1: Makroekonomická výkonnost a konkurenceschopnost české ekonomiky jako součásti ekonomiky EU. MZLU: Brno. 2005. s. 48-56. ISBN: 80-7302-093-9.
    18. KENEN, P.: Currency Areas, Policy Domains, and the Institucialization of Fixed Exchange Rates. Centre for Economic Performance, Aug 2001.
    19. KÖNIG, P., LACINA, L., PŘENOSIL, J.: Učebnice evropské integrace. Brno: Barrister&Pricipal, 2006, 414 s. ISBN: 80-7364-022-8.
    20. KRUGMAN, P.: Increasing Returns and Economic Geography. Journal of Political Economy, 1991, vol. 99, pp. 483-499. DOI: 10.1086/261763 Go to original source...
    21. KUČEROVÁ, Z.: Teorie optimální měnové oblasti a možnosti její aplikace na země střední a východní Evropy. Praha: Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 3/2005, s. 141, ISBN: 80-86729-18-4.
    22. LACINA, L., KAPOUNEK, S.: Budoucí vývoj eurozóny. Příspěvek prezentovaný na IV. Výroční konferenci ČSE. Praha: VŠE, 25. listopadu 2006.
    23. LACINA, L. a kol.: Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C.H. Beck, 2007. s. 538. ISBN: 978-80-7179-313-2.
    24. MC CLAVE, J. T.: Statistics for Business and Economics. Fourth Edition. San Francisco, Dellen Publishing Company, 1988, pp. 488-555. ISBN: 0-02-379020-2.
    25. MINAŘÍK, B.: Statistika III. pro ekonomy a manažery. Brno, MZLU v Brně, 1998, s. 41. ISBN: 80-7157-189-X.
    26. ROZMAHEL, P.: Asymetrické šoky. In Lacina, L. (ed.) Měnová integrace: náklady a přínosy členství v Eurozóně. Praha: C.H.Beck, 2007, s. 538. ISBN 978-80-7179-560-5.
    27. ROZMAHEL, P.: Metodologické aspekty posuzování připravenosti kandidátských zemí pro vstup do eurozóny z pohledu teorie optimálních měnových oblastí. Brno: MZLU. 2006 (disertační práce).
    28. WEIMANN, M.: OCA Theory and EMU Eastern Enlargement - An empirical application. Dresden: Dresden University of Technology, Dresdner Beiträge zur Volkswirtschaftslehre, nr. 7, 2002, 32 pp.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content