Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2007, 55(3), 85-96 | DOI: 10.11118/actaun200755030085

Vývoj ekonomické výkonnosti českého zemědělství v letech 1998-2004 a její krátkodobé extrapolační predikce

Milan Palát¹, Božena Bodečková¹, Erich Maca²

¹ Ústav statistiky a operačního výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

² Kotlářská 44, 602 00 Brno, Česká republika

Příspěvek prezentuje poznatky získané při exaktním hodnocení průměrné úrovně a její vypovídací schopnosti, dynamiky a trendu indikátorů souhrnného zemědělského účtu (SZÚ) jako stěžejního metodologického nástroje pro měření ekonomické velikosti a výkonnosti zemědělské prvovýroby v rámci národního hospodářství České republiky a definovaného referenčního období. Základní součástí předmětné analýzy tvoří agregáty produkce zemědělského období, mezispotřeba, hrubá přidaná hodnota a čistá přidaná hodnota, vytvořená veškerými zemědělskými jednotkami po odečtení spotřeby fixního kapitálu. Parametry aplikovaných modelů vývojových tendencí zkoumaných jevů za posuzované časové období byly využity při jejich krátkodobé extrapolační predikci.
Byly stanoveny charakteristiky průměrné úrovně posuzovaných jevů a možnosti jejich využití při kvantifikaci podílu produkce zemědělských výrobků, produkce zemědělských služeb a nezemědělské vedlejší neoddělitelné činnosti na celkovém objemu produkce zemědělského odvětví. Uplatnění nacházejí i ve sféře studia struktury celkové mezispotřeby, měřící hodnotu vlastních výrobků, zboží a služeb spotřebovaných ve výrobním procesu a sloužící jako jeden z hlavních indikátorů produkční intenzity odvětví zemědělství.
K významným poznatkům patří z uváděného hlediska i pořadí jednotlivých složek hodnocených indikátorů souhrnného zemědělského účtu. Toto dosáhlo v objemu rostlinné produkce nejvyšší hodnoty u obilovin (vč. osiva) 42,08 %, v následném sestupném pořadí u technických plodin 23,00 %, krmných plodin 16,12 %, u brambor (vč. sadbových) 7,77 %, u ostatních komodit rostlinné produkce 6,90 % a 4,13 % u čerstvé zeleniny. Na celkovém objemu živočišné produkce se nejvýrazněji podílelo mléko 38,00 %. V následném sestupném pořadí prasata 32,04 %, skot 13,60 %, drůbež 10,04 % a vejce 6,32 %. Shodnou interpretaci mají i výsledky studia podílu rostlinné a živočišné produkce, produkce zemědělských služeb a nezemědělské vedlejší činnosti na produkci zemědělského odvětví jako celku.
Vzestupně uspořádané hodnoty podílu na celkové mezispotřebě dosáhly za totální posuzované časové období u veterinárních nákladů 2,55 %, u energie a maziv 3,13 %, u osiva a sadby3,82 %, u údržby a oprav budov 4,00 %, u hnojiv a prostředků zlepšujících půdu 5,56 %, u prostředků na ochranu rostlin 6,20 %, u údržby a oprav strojů a zařízení 7,53 % a u krmiv 52,24 %.
Při hodnocení dynamiky indexních řad indikátorů souhrnného zemědělského účtu byl prokázán diferencovaný pokles převážné většiny zkoumaných jevů ve finálním roce 2004 proti roku 1993. Ten u zemědělských služeb dosáhl snížení o -38,3 %, u produkce skotu -32,7 %, u produkce vajec -30,2 %, u produkce prasat -17,7 %, u čerstvé zeleniny -11,6 % u živočišné produkce -10,6 %, produkce brambor (vč. sadbových) -6,9 %, produkce mléka -5,3 % a produkce krmných plodin -1,9 %. K výraznému zvýšení proti bazickému období došlo na straně druhé u produkce drůbeže o 57,6 %. V následném sestupném pořadí u obilovin (vč. osiva) o 36,2 %, u rostlinné produkce 25,4 %, u technických plodin 23,7 %, u produkce zemědělského odvětví o 8,0 %, u produkce zemědělských výrobků o 6,3 % a u objemu rostlinné produkce 5,5 %. Za pozitivní, i když nevýrazný lze považovat pokles celkové mezispotřeby (-1,9 %), která měří hodnotu vlastních výrobků a skužeb spotřebovaných ve výrobním procesu (bez využití fixních aktiv) a slouží jako jeden z hlavních ukazatelů produkční intenzity zemědělského odvětví.
Konstatovat lze na tomto místě výrazný pokles mezispotřeby energie a maziv (-39,5 %), výdajů na údržbu strojů a zařízení (-38,9 %), hnojiv a prostředků zlepšující půdu (-20,4 %) a výdajů na krmiva (-7,1 %). Ke zvýšení proti bazickému období došlo v roce 2004 u mezispotřeby osiva a sadby (67,6 %), u prostředků na ochranu rostlin, veterinárních nákladů (46,7 %) a enormně, více než desetinásobně u výdajů na údržbu a opravu budov.
Při hodnocení výsledného efektu odvětví, měřeného rozdílem produkce zemědělského odvětví a mezispotřeby, jako ukazatele výkonnosti odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství (hrubá přidaná hodnota v základních cenách), byl proti bazickému období ve finálním roce prokázán nárůst o 31,2 %. Opomenout nelze ani snížení fixního kapitálu o -11,1 %, které se projevilo v nárůstu čisté přidané hodnoty v základních cenách o 52,7 %.
Deskripce relativních změn jednotlivých indikátorů souhrnného zemědělského účtu v hodnoceném referenčním období proti předcházejícímu období byly odvozeny z aplikovaných řetězových indexů.
Vzestupně uspořádané meziroční přírůstky hrubé přidané hodnoty v základních cenách dosáhly 22,48 % (v roce 2004), 14,87 % (v roce 1999), 8,54 % (v roce 2001) a 0,61 % (v roce 2002). K meziročnímu poklesu došlo u tohoto indikátoru pouze v roce 2000 (-12,77 %) a (-2,20 %) v roce 2003.
U čisté přidané hodnoty v základních cenách, představující hodnotu, která byla vytvořena veškerými zemědělskými jednotkami po odečtení fixního kapitálu, dosáhl nejvyšší hodnoty meziročního přírůstku 32,95 % v roce 2004.
Nástrojem popisu vývojových tendencí časových řad zkoumaných jevů, jako stěžejní etapy analytické činnosti, jsou parametry trendových funkcí.
Do jaké míry byly změny endogenních proměnných (indikátorů souhrnného zemědělského účtu) vysvětlitelné aplikovanými kvadratickými funkcemi a exogenní časovou proměnnou, poskytují hodnoty korelačních indexů.
Vycházíme-li v této souvislosti z předpokladu, že extrapolace časových řad založené na vystižení dosavadního vývoje posuzovaných indikátorů vhodně volenými analytickými funkcemi času, můžeme očekávat v případě realizované předmětné analýzy dobré bodové odhady jejich budoucího vývoje.
S ohledem na délku analyzovaných časových řad byla extrapolační predikace na krátkodobé období do roku 2006. Podle ní lze očekávat změny objemu posuzovaných indikátorů souhrnného zemědělského účtu (v mil. Kč, stálých cen roku 2000).
Proti roku 2004 a (průměrné úrovni let 1998-2004) lze očekávat v predikovaném roce následující procentuální změny: rostlinná produkce 0,60 (17,34), obiloviny 6,96 (34,30), technické plodiny 4,80 (21,94), krmné plodiny -8,72 (-5,45), čerstvá zelenina -79,08 (-82,35), brambory vč. sadbových -52,78 (-57,00), živočišná produkce 1,40 (-3,68), skot -9,46 (-27,21), prasata 0,49 (-8,79), drůbež 1,99 (20,29), mléko 6,02 (4,62), vejce -13,30 (-28,97), produkce zemědělských výrobků 0,96 (6,87), zemědělská produkce 2,05 (7,96), produkce zemědělského odvětví 4,27 (10,31), mezispotřeba celkem -0,90 (0,73), osivo a sadba 43,62 (81,50), energie; maziva 4,61 (-11,50), hnojiva a prostředky zlepšující půdu -15,88 (-25,41), prostředky na ochranu rostlin, herbicidy, insekticidy a pesticidy -6,56 (6,87), veterinární náklady -21,37 (-18,25), krmiva -10,53 (-13,21), údržba a oprava strojů a zařízení 57,22 (43,53), údržba a oprava budov -60,94 (-43,74), hrubá a přidaná hodnota v základních cenách 13,31 (29,14), spotřeba fixního kapitálu -9,06 (-25,58) a čistá přidaná hodnota v základních cenách 21,07 (59,78).
Výsledky studia časových řad indikátorů zemědělského účtu v České republice za časové období let 1998 až 2004 a jejich krátkodobá, bodová extrapolační predikce prokázaly vysokou vypovídací schopnost aplikovaných metodických postupů.

souhrnný zemědělský účet, agregáty, průměrná úroveň, variabilita, dynamika, trend, predikce, Česká republika

Received: December 15, 2006; Published: November 26, 2014  Show citation