Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2004, 52(5), 47-60 | DOI: 10.11118/actaun200452050047
Antropogenní vlivy v podhůří Ždánického lesa
- Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, oddělení pozemkových úprav Brno, Lidická 25/27, 657 20 Brno, Česká republika
Na základě porovnání původních map a půdních rozborů z roku 1962 se současným stavem zjištěným v roce 2003 vyplývají následující závěry.
Ve zkoumaném území zůstávají černozemě modální zachovány pouze na náhorních rovinách, a to za předpokladu, že mocnost sprašového překryvu je větší jak 50 cm a dále při svažitosti od 0 do 2 stupňů /v konkávních polohách až do 2,5 stupňů/. V roce 1962: ČM t, v roce 2003: CE m: tedy beze změny.
Při sklonitosti od 3 do 7 stupňů za předpokladu, že mocnost spraše v roce 1962 dosahovala cca 1 m, zůstávají i dnes v souladu s historickým stavem zachovány černozemě smyté. V roce 1962: ČM sm nebo ČM ssm, v roce 2003: CE e, čili opět beze změny.
V konvexních lokalitách při svažitosti nad 7 stupňů a v konkávních polohách nad 9 stupňů došlo v důsledku dlouhodobé silné eroze ke transformaci ČM sm a ČM ssm na regozemě -RG /v počtu 6 sond/. Pro regozemě této oblasti je typické, že orniční horizont je každoročně tvořen téměř výhradně půdotvorným substrátem, tj. spraší.
V etapě KPP četné NPG zůstávají zachovány v kategorii FLG pouze za předpokladu, že hloubka podzemní vody se pohybuje v rozpětí 70 až 90 cm. Tato podmínka je dnes splněna za předpokladu, že jde o špatně odtokovou lokální sníženinu s dostatkem cizí vody. V roce 1962 NPG, v roce 2003 : FLG - setrvalý stav.
Následkem zahloubení toků, ale především v důsledku akumulace sedimentů o mocnosti větší jak 80 až 100 cm, ustoupily hydromorfní znaky do hloubky přesahující 120 cm, čímž došlo ke transformaci na koluvizemě. Dnešním koluvizemím předcházely nejčastěji ČM ak, dále ČM t a ČM sm spolu s NP g a NPG.
Představitelem nejvýraznějšího stupně degradace černozemí jsou dvě sondy řazené v současnosti do rankeru, které vznikly následkem orby při svažitosti nad 8 stupňů.
Sondy na sprašových pokryvech v roce 1962 o mocnosti do 50 cm zařazené jako HM t, HM sm nebo HM ssm, při svažitosti nad 4 stupně, dnes následkem totální eroze spraše řadíme k pararendzinám.
Výšková pásmitost: v údolnicích od 185 do 270 m n. m., původně NPG nebo NP g, dnes fluvizemě, na něž navazují koluvizemě. Dále následuje pásmo černozemní od 200 m n. m. do převážně 260 /ojediněle až do 290/ m. Od této výšky po hranici lesa, max. do 385 m n. m., následovalo pásmo hnědozemí, dnes pararendzin, nebo antopozemí terasovaných /AN/.
zrychlená antropická eroze, antropozemě a koluvizemě - charakteristika, změna půdního pokryvu krajiny
Anthropogenical influences in the underground of the Ždánice forest
On the basis of the pedological research in the years 1962 and 2003 were found following results: in the underground of the Ždánice forest descended the appearance of chernozem from 64% to 39%. From the full measure. From that measure there is only 10.2% of haplic chernozem and 28.8% of eroded chernozem. Further there descended rapidly the appearence of orthic luvisol from 21.6% to just 0.6% of glyic fluvisoils from 14.4% to 9.2%. Three new soils types were registred in the year 2003: colluvial - soils 8% , antropic-soils 8.9% and pararendzin (calcavic regosol) 34.3%. On the basis of the comparison of aerial photos from the year 1971 with present state there resulted ascent of erosive damage the soil surface from 52.5% to 72.4% in the presend. Development prognosis: there will further descend the sum of haplic chernozem, will ascend the area of eroded chernozem, further will ascend the percentage of loessy regosol the ground and of antropic - soils. The greatest ascend we can await at the para - rendzins (calcavic regosols). At the majority of the soils types there will descend the quality and quantity of humus particles.
Keywords: gradvated antropic erosion, antropic - soils and colluviall - soils haracteristics, the change of the soil surface of the landscape, height range changes, evolution tendencies
Received: July 8, 2004; Published: April 21, 2015 Show citation
References
- NĚMEČEK, J. et al.: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky, ČZU Praha, 2001, 79s.
- Morfogenetický klasifikační systém pod ČSFR VÚPÚ Bratislava, 1991, 106 s.
- SPS, VÚPOP: Morfogenetický klasifikační systém pôd Slovenska. Bazalná referenčná taxonomia. VÚPOP Bratislava, 2000, 74 s.
- BEDRNA, Z.: Environmentálné pôdoznalectvo. Veda Bratislava 2002, 352 s.
- SOBOCKÁ, J.: Koluvizem, popis a diagnostika In: Pôda - jedna zo základných zložiek životného prostradia, Bratislava 2002.
- SOBOCKÁ, J.: Antropogénne pôdy jako novodobý ekologicý fenomén. K definícii antropogennej pôdy. Rešenie antropizácie pod v soil taxonomy USDA. Súčasný stav poznania a hodnotenia antropogénných pôd na Slovensku, Bratislava 2002.
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY NC ND 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.